Zakoupila jsem si Vaši knihu Proč k nám miminko nechce a mám z ní dva pocity
Dobrý den paní Wahlgrenis,
psala jsem Vám 6.9., chtěla jsem za Vámi jet, ale neměla jste čas, tak jsem zakoupila knihu Proč k nám miminko nechce a z ní mám takové dva pocity.
Jeden, že nemusím dělat vůbec nic, protože miminko si to stejně rozhodne samo, a druhý, že toho musím udělat spoustu právě proto, aby k nám miminko chtělo.
Prvnímu rozumím plně, s tím druhým budu potřebovat od Vás nějaké info.
Pokusím se psát strukturovaně pro lepší přehled.
1. S manželem se hluboce milujeme
2. Milování je potěšení ne výroba dětí
3. Práce pro nás není prioritou
4. Byla jsem 2 roky na hloubkové detoxikaci organismu (jsem bez parazitů a těžkých kovů)
5. Sladké jsme velice omezili
6. Zahleňující mléčné výrobky také, atd. Takže tady asi problém nebude.
7. Mohlo by se ale jednat o jakýsi blok z dětství, pamatuju si z té doby pocit, že nebudu mít partnera ani děti. Partnera nakonec mám, ale i na tom, abych si ho přitáhla, jsem musela dlouho pracovat.
8. Poslední 2 roky žijeme lehce odděleně, on 4 dny v Praze a na 3 dny jezdí za
mnou.
Oba jsme se měli tehdy stěhovat na jih, ale jemu náhle odřekli místo a mně nečekaně vylepšili podmínky.
Stále žádá o místo u jisté firmy, ale buď je tu stop stav nebo ho asi kvůli vysokoškolskému vzdělání méně vzdělaní nadřízení nechtějí přijmout.
Žijeme proto takto, ale věřím, že je to dočasné.
9. Další věc by mohla být buď karma
10. Nebo za to může můj nepracovní stav? (ač na miminko máme našetřeno?)
11. Nebo nějaký blok u nás doma, např. máme v našem patře divný odér, dá se to sice těžko vyvětrat, ale v momentě, kdy tu jsme, je to zpět.
Je to těžký vydýchaný vzduch.
Vůbec nevím co s tím a to větrám neustále.
Moji rodiče mají v dolejších patrech voňavo i na wc a u nás smradlavo (můžeme za to my).
12. Nachází se u nás nějaké bytosti? Špatné proudění energie?
13. Nejsem ani nijak vyumělkovaná (umělá prsa, řasy atd.)
Ale zpět k miminkům.
V únoru jsem podnikla 2hod terapii na odblokování různých strachů a pak jsem ještě pobyla týden ve tmě.
Ve tmě jsem měla buď sen nebo vizi, že se k nám chystají dvojčátka chlapečci (manžel by je rád, mně by nevadili).
Ťapkali si tam jakoby netrpělivě, že už k nám chtějí.
Přišla i jména, manžel chce po sobě Michala a ten druhý byl Vašík, toto jméno
by mě nikdy nenapadlo.
Hned v březnu jsem otěhotněla.
Po terapii, která mě naučila se spojit s mou vnitřní ženou, jsem viděla, jak je jedno "vajíčko" rozkřáplé a kolem teče povodeň husté krve, informaci jsem ale nerozuměla.
Pak jednoho dne jsem měla doma pocit, jakoby až úplně ke mně přišlo cosi kostlivého černého a ukazovalo mi to na pupík v té době ještě s miminkem.
V dubnu jsem dostala v práci opravdu ošklivou a lživou výpověď bez možnosti jakékoli reakce či obhajoby nebo vysvětlení a v květnu jsem o miminko ve 3. měsíci přišla přesně tak jako v té vizi s hustou krví, naprostá povodeň, nešlo se hnout z místa, strašné.
Ten stres ze školy byl šílený a dnes věřím, že se ztrátou miminka hodně souvisel.
Miminko jsem samozřejmě oplakala, ale až později, neboť jsem měla velké skoro až život ohrožující porevizní komplikace, které mě přinutily myslet jen na sebe.
Na ono miminko samozřejmě myslím, ale dokázali jsme to zpracovat a těšíme se na další.
V tuto chvíli jsem vedena na pracovním úřadě, takže jsem se uklidnila a jsem
doma nesmírně spokojená, uklízím byt a tím pádem i hlavu.
Musela jsem nicméně před 2 týdny navštívit gynekologa, protože ze mě cosi vypadlo při menstruaci.
Histologie to měla za další potrat, nicméně neměla jsem žádné komplikace a hlavně ani HCG hormon, který by na těhotenství ukazoval.
Vzhledem k takto diametrálně se lišícím informacím jsme to prostě přešli.
Navíc po přečtení Vaší knihy mě opustily obavy a pochybnosti o zvládnutí těhotenství, pokud jím budeme obdařeni.
Naštěstí mě ani mého manžela nazachvacují stavy paniky, beznaděje ani smutku.
Každý den žijeme naplno.
Máme spoustu literatury ke studiu, baví nás cokoli ohledně zdraví.
A vím, že tolik času, co máme teď, už nikdy mít nebudeme.
Další věc, která mě ale čeká, je práce resp. rozhodnutí, co mám dělat.
Mám na to už jen 3 měsíce.
Otázkou však je co dál, potřebovala bych nasměrovat.
Buď si zařídit vlastní např. něco jako masérský salon (údajně mám ve svých
rukách nějaký dar, ale nemám teď finanční prostředky na rozjezd) s poradenstvím ohledně zdraví anebo začít pracovat v Německu (jako učitelka, masérka nebo v hotelu?), já nevím anebo úplně něco jiného ... ale co?
Nechci čekat, zda budu třeba dřív těhotná.
Nechci čekat až na samý konec podpůrčí doby.
Nechci dát přednost práci před případným těhotenstvím.
Kdybych byla natolik finančně zajištěná, tak zůstanu doma, jak bych potřebovala, ale takto se budu muset docela brzy rozhodnout.
Chtěla bych Vás proto poprosit o nasměrování a radu v těchto oblastech:
1. Zda budeme mít miminko?
2. Co můžeme nebo máme ještě udělat pro to, aby k nám chtělo?
3. Mám podstoupit akupunkturu, která může údajně také vést k otěhotnění?
4. Co může za ten zápach u nás doma?
5. Co mě to u nás doma straší?
6. Jakou práci bych si měla začít hledat? Jít do Německa/Rakouska nebo začít
něco svého?
7. Jak by to měl s prací řešit manžel? Má rozvíjet nějaký svůj zájem? Pokud
ano, jaký? Má jich hodně.
8. Mladší dcera manžela (16 let) s ním téměř nekomunikuje, nenechá se
vidět, jak to můžeme změnit? Bydlíme od ní daleko.
9. Měla jsem se odchodem svého děťátka v květnu něco dozvědět? Naučit? Pokud
ano, co?
10. Proč v roce 2013 zemřel bratrův syn, kterému bylo 5 měsíců na vzácný a zhoubný nádor? Co nám přišel sdělit?
Mockrát Vám předem děkuji za pomoc.
Krásný den
Schili 15.09.2015
© Wahlgrenis
15.09.2015
