wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Naskočila mi strašná myšlenka: Ty při porodu zemřeš...


Přeji Vám krásný den Wahlgrenis,
úvodem mého psaní Vás co nejsrdečněji zdravím.
Nevím kde začít, ani nevím, jak dlouho sbírám odvahu Vám napsat...
Píši poprvé...
Chtěla bych Vás poprosit o radu, snad povzbuzení..
Začnu tedy tak, jak to cítím...
v tuto chvíli jsem ve 12. týdnu těhotenství.
Po 11 letech je to mé druhé těhotenství.
Hned, jak jsem zjistila, že čekáme miminko, tak mi naskočila strašná myšlenka - pane Bože, ty při porodu zemřeš...
Mám i divné sny.
Zdává se mi, že můj přítel chová v náručí naše miminko (neznám jeho pohlaví a nevidím mu do tváře), naše dcera sedí vedle něj a oba pláčou.
V tom si vedle přítele snaží sednout má svobodná bezdětná sestra.
Já na ni volám: "To je moje místo!"
I moje maminka pláče.
Na všechny volám: "Co je s Vámi? Vy mě nevidíte? Jsem přeci tady!"
Nikdo mi neodpovídá...
Dále mám zvláštní pocity.
Z ničeho nic mi něco říká - Tvé poslední jaro...
Nebo se dívám na naši dcerku a začnu plakat, že už ji nikdy nebudu moct obejmout, neuvidím ji dospívat...
Velice mě tyto pocity a myšlenky trápí.
Snažím se je zahánět, seč můžu, ale je to opravdu velmi silné.
Víte, vždycky jsem si přála mít velkou rodinu, děti jsou pro mě celý život, dříve jsem pracovala v mateřince a pak jsem učila u postižených dětí...
Mé první těhotenství bylo úplně jiné.
Byla jsem od prvního dne neskutečně šťastná, pořád jsem se usmívala a vznášela se v oblacích.
Jako bych žila mimo realitu...
Povídala jsem si s dcerkou snad od prvního dne početí, zpívala jsem jí, četla jsem jí, vysvětlovala různé situace, prostě krásné těhotenství.
Nikdy mi nebylo ani na vteřinku špatně (myslím tím nevolnosti v těhotenství), zářila jsem jako sluníčko a na naše první děťátko jsem se neskutečně těšila a děkovala andělům za tak nádherný dar.
Těhotenství pro mě bylo nejnádhernějším stavem v životě ženy.
Ničeho jsem se nebála, ani ve snu by mě nenapadlo, že by se miminku nebo mě mohlo něco stát.
Porod sice trval 22 hodin, byla jsem hodně potrhaná, ale vše bylo ve vteřině zapomenuto a já si řekla, že toto chci zažít 100x znova.
Opravdu narození dítěte je zázrak...
Dcerka se nám narodila v roce 2002 - krásně svítilo sluníčko.
Byla úžasná, pořád se jen usmívala, nikdy neplakala...
Miluju ji nade všechno na světě..
Teď je to úplně jiné.
Snad poprvé v životě se bojím o sebe.
Nechci ještě odejít....
I těhotenství neprobíhá tak, jak by mělo...
První měsíc a půl jsem musela brát antibiotika, protože mi zjistili Boreliozu, potom přišel Streptokok, bývá mi i hodně špatně, večer mám teploty, krvácela jsem...
Ale co je pro mě nejstrašlivější, že se z tohoto těhotenství svým způsobem nějak nedokážu radovat, netěším se, nemluvím s miminkem.
Najednou je pro mě těhotenství nějak těžko uchopitelné.
Opravdu se za tato slova stydím, velice se kvůli tomu trápím,
Nevím, co se stalo...
Víte, ani sama pořádně nevím, co od Vás očekávám... ale strach o to, že při porodu zemřu, je obrovský.
Nevím, kde se vzal, stejně jako ty divné sny a hlavně mě trápí jakoby ta odcizenost vůči miminku...
Budu velice ráda za Vaši odpověď.
S přáním pěkného dne a se srdečným pozdravem
Jita 06.03.2014

Milá Jito,
rozumím, co řešíte, rozumím to, čím si procházíte.
Miminko, které se k Vám chystá, Vám dává jasně najevo okolnosti z minulého života.
Připadáte si otřesena, nevidíte před sebou žádnou další cestu.
Zcela jste splynula s myšlenkou, že je konec.
Není to tak.
Tohle miminko - a ukazuje se mi nyní chlapeček - má jasno, moc se Vám, právě Vám potřebuje narodit.
Vnímám, jako by ve chvíli porodu k Vám vstoupilo něco moc krásného, nad miminkem je obrovská vyšší ochrana, nemusíte mít strach.
Tento zážitek, který Vás nyní zcela paralyzoval a vstupuje Vám i do snů, vychází z minulého života.
Tohle se už stalo.
Jsou to vzpomínky přes několik minulých životů.
Ničemu se nedivte.
Teď jste tady a teď, všechno je jinak.
Měla byste se opět nastartovat vírou v lékaře, potřebujete vědět, že všechno, co se Vám děje, je v pořádku.
Ne, to není konec.
Opět byste měla uvěřit, že tady a teď jste úplně správně.
Nikdy neznáme celý příběh, to, co se Vám ve střípcích ukazuje, je Vaše velice dávná minulost.
Nic není náhoda...
Miminko, které se chystá do tohoto světa, ví, že tentokrát už to s Vámi vyjde.
Má ve Vás obrovskou důvěru, vědělo, do čeho jde.
Už za pár měsíců budete nádherná maminkou dvou úžasných dětí.
© Wahlgrenis 06.03.2014

Mila Wahlgrenis.
Jednim dechem jsem precetla pribeh Jity, ktera se bala (ano, myslim, ze ted jiz mohu pouzit minuly cas), ze pri porodu zemre.
Behem cteni emailu mi prechazel mraz po zadech.
Dekuji za sebe i za ni i ostatni, ze tu jses a umis jako kouzelnym proutkem odstranit velke strachy a trapeni.
Ta uleva je primo nadnasejici.
Dekuji moc.

Markeeta 07.03.2014


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.