Jmenuji se Františka
Už jsem tady.
Jmenuji se Františka.
Narodila jsem se dnes v 7:40, měřím 51 cm a vážím 3,71 kg.
Jsem největším štěstím své mamky Dalky* a taťky Martina.
Františka 15.06.2013
Ahoj Frantiska, ahoj Dalka,
precitala som si Vasu spravu a potesila som sa.
Prajem vsetko dobre.
Makulienka 16.06.2013
Milá Wahl,
vítám k nám na svět Františku, dceru šťastné Dalky a Martina.
Moje maminka se jmenovala Františka.
Kamarádky jí říkaly Fanynka, babička Fanuška a táta moje Franta.
Jméno jí moc slušelo.
Hodně lásky Vaší holčičce.
Ludmila* 17.06.2013
Drazí přátelé,
dovolte, abych Vám představila naši malou slečnu Františku!
Zdraví
Dalka * 28.06.2013
Milá Dalko *,
dovol mi, abych Ti i Martinovi pogratulovala z celého srdce k narození Vaší dcery Františky.
Vzpomínám si na Tvou návštěvu u mě, když jsi byla těhotná jen krátce.
Bylo to až dojemné...
Zaskočily Tě zvláštní stavy a změněný jídelníček, který se tolik lišil od toho dřívějšího.
Jsem ráda, že jsi pochopila, že jiný stav je skutečně jiný stav.
Budoucí maminka by neměla svojí vůlí nic tlačit, ale spíše má poslouchat své tělo, hlas miminka je rozhodující.
Všechno ostatní počká.
Dokonce i změněné chutě mají svůj význam.
Podle fotografie Vaší holčičky je zřejmé, že hlady jsi v těhotenství netrpěla.
Je nádherná...
Je na začátku a má štěstí, že jste u toho, jako pro ni dva úplně nejlepší lidé celé této obrovské planety.
Věřím, že ji povedete životem tak, jak nejlépe budete umět.
Ona je pro Vás nyní největší prioritou i pokladem najednou.
Těším se na další zprávy od Vás.
© Wahlgrenis
28.06.2013
Milá Wahlgrenis,
neznám zřejmě Dalku, ale to jistě nevadí.
Chci sdělit, že její holčička... pořád se na Františku chci dívat.
Přijde mi ohromě vyzrálá jako hotová, velká... ten obličej, skoro jako by měla oteřít oči a říct.. dobrý den, tak do práce.
Z fotečky na mne sála ohromná moudrost, neumím to slovy jinak popsat.
Nádhera....
Je krásné, jistě jí budou rodiče dobře rozumět, bo je velmi moudrá...
Ta fotečka... ta mluví...
Jsem možná sama znejistěna, že na mě Františka tak promluvila jasnou řečí...
Děkuji
Rosé 28.06.2013
Ahoj Wahl,
děkujeme moc za krásné přáníčko!
Musím Ti napsat ještě, jak probíhalo těhotenství.
Z práce jsem nemohla a ani ještě nechtěla odejít v lednu, jak jsi mi vykládala...
Následovala chřipka, ze které jsem se léčila 3 týdny.
To se poté ještě opakovalo, takže jsem odešla v březnu.
Plánovala jsem, že odejdu v březnu z práce, ale ten můj odchod se pořád nějak prodlužoval, na rizikové, nakonec si to Faninka vyžádala.
Děkuji vesmíru, že je Faninka zdravá, je to výměna za práci.
Pořád jsem se s těhotenstvím srovnávala, prohlížela si bříško, stále jsem měla pocit, že jsem na začátku, hlavně ke konci.
To už jsem byla nervózní, jestli nemám únik plodové vody, trpěla jsem na výtok.
Nebylo to jednoduché.
Nakonec je Faninka porozená císařem.
Ale možná je to také tím, že jsem postoupila Hamiltonův hmat (pokud by porodní cesty nebyly připravené, tak by prý porod neproběhl).
A pokud by se hmat nepovedl, tak mě čekala za 3 dny vyvolávačka oxytocinem.
Asi jsem měla ještě pár dnů počkat, ale už jsem byla opravdu nervózní, aby bylo miminko v pořádku.
S císařem se tedy stále srovnávám, chtěla jsem to jinak.
Kdybych žila v dřívější době...
Vím, že bych to měla hodit za hlavu.
Vybaví se mi vždy tvoje slova, že porod v nemocnici je bezpečnější.
Faninka je opravdu nádherná a Martin je skvělej tatínek.
Těšil se moc na mimi, a musím říct, že to není jen papírovej tatínek.
Děkuju moc za podporu.
*Miluška, Faninka, Martin 02.07.2013
Ahoj Dalko,
blahopřeji Ti k narození Františky.
Přeju Ti, ať vám všem přináší spoustu radosti.
Jarka 07.07.2013
Ahoj Wahl,
dívala jsem se na Tvé stránky a uviděla přáníčka Františce.
Nevím, jestli si pamatuješ na výklady v Krkonoších - pro mě zcela nečekaně jsme spolu řešily miminko.
Říkala jsi, že příchodu miminka něco brání - krev, pak ses na to dívala do karet a uviděla to.
Byl to nějaký minulý život.
Nezlob se, musím ti to napsat.
Byla jsem asi žena a čekala jsem dítě, ale né se svým manželem, dopadlo to špatně- už si nepamatuji, co jsi mi přesně říkala, ale mám ten pocit, že mě ten muž donutil, abych se zabila nožem.
Já mám strach z nožů...
No hrůza.
Ale ty role mohou být ještě naopak.
Tím mužem měla být jistá žena, kterou známe...
Wahl, mám pocit, že to ještě není ukončené, mám něco pro to udělat?
Je to těžké, pořád si nemohu zvyknout na to, že jsem maminka a malá plače...
Ale to jsou také ty hormony šestinedělí.
Pokud si uděláš čas na odpověď, budu moc vděčná.
Pokud ne, nevadí, děkuju moc.
*Dalka 07.07.2013
