Miminko mi zmodralo v náručí...
Milá Wahlgrenis,
náhodou jsem narazila na tvou stránku a moc mě zaujala.
Od dětství se zabývám vším tajemným, pár kartářek jsem i navštívila.
Ale proč ti vlastně píšu?
Jsem jedináček.
V r. 1998 jsem se seznámila s mužem, do kterého jsem se zamilovala.
Rok na to jsme se vzali, protože jsem čekala miminko, i když náš vztah nebyl už jako na začátku.
František se narodil v říjnu 1999 císařským řezem.
24 hod. po porodu mi ho donesli na pokoj ke kojení.
Moc jsem se na toho drobečka těšila.
Po chvilce jsem si všimla, že mu modrají rtíky, tak jsem hned zavolala sestřičku.
Chlapečka mi odnesli, pak přišel primář, že měl srdeční a dechovou zástavu a je v komatu na přístrojích.
Zhroutil se mi svět.
Byl na všech možných vyšetřeních, vše bylo v pořádku, nikdo nevěděl, proč se to stalo - prý syndrom náhlého úmrtí kojenců.
Chodila jsem za ním každý den, i když mi říkali, že asi nepřežije.
Zemřel před Štědrým dnem.
Naše manželství bylo čím dál tím horší a nakonec jsme se rozvedli.
Začala jsem žít v jiném městě a seznámila jsem se s nynějším přítelem.
Znovu jsem našla svůj smysl života, začalo se nám dařit i po finanční stránce.
Jen mě trápí, že mi bude 29 let a ještě nemám miminko.
Moc bych si ho přála, ale přítel zatím nechce.
Zároveň mám strach, jestli bude mé těhotenství v pořádku, už bych znovu nepřežila tu ztrátu miminka.
Prosím, zkus se podívat na můj osud a říct, jestli se konečně dočkám vytouženého miminka...
Taky by mě zajímalo, jestli je možné, aby se dušička mého zemřelého Františka vrátila v mém narozeném miminku?
Je to možné?
Mnohokrát děkuji, že se zabýváš tak úžasnými věcmi a pomáháš lidem, kteří stojí na křižovatce a nevědí jak dál.
Ještě jednou děkuji za vše i za radu.
Přemyslovna 18.2.2006
Milá Přemyslovno,
prožila sis už své peklo, nic horšího než smrt syna Tě už nečeká.
Bylo to nastavené zrcadlo, aby ses posunula jinam...
Vlastně událost, kterou nebylo možné ve Tvém životě přeskočit.
Nebylo to nic neosobního, naopak, mělo se Tě to hodně dotknout, což se také stalo.
A proč k takové tragédii vůbec došlo?
Možná už víš, že nic není náhoda.
I tohle byla odplata za skutky v minulých životech.
Byl jsi starým mužem a najednou se ve Tvém životě objevilo dítě.
Nechtěl(a) jsi ho, ale nebyla jiná možnost...
Dítě jsi tedy chtě nechtě přijal(a), ale věděl(a) jsi, že to není napořád.
Nějakou jakoby nešťastnou náhodou se dítě zranilo a zemřelo.
Nikdo neuvažoval, že by za to neštěstí někdo mohl.
Ty jsi ale měl(a) zase své volno...
Jenže boží mlýny melou naprosto neomylně.
I když jsi ve svém životě trestu unikl(a), teď jsi prošel(la) svým peklem.
Byla to ošklivá, ale nevyhnutelná životní zkušenost.
Ale stačilo...
Měla by se Ti narodit holčička.
I když zatím ještě přítel není těmto plánům nakloněn, bát se nemusíš.
Nebude to duše Tvého syna, naopak to napojení souviselo s minulostí.
Musel se Ti na chvíli vrátit, abys poznala, jaké to je.
Nechtěj zjišťovat, kdy to bude, až ten správný čas nastane, miminko přijde...
© Wahlgrenis
18.02.2006
