Napsala jste mi, že mohu otěhotnět v červenci, srpnu, září
Dobrý den milá Wahlgrenis,
na jaře jsme si psaly na skype.
Řešila jsem tehdy neúspěchy po umělých oplodnění.
Nedořešené minulé životy a tak...
Pak jste mi napsala, že u mě bude možné otěhotnět červenec, srpen, září.
Tyto měsíce jsme uplně vypustili.
Nešli jsme na umělé oplodnění, užívali si léta.
Začala jsem zdravě jíst a sportovat.
Díky dobrému životnímu stylu jsem zhubla kolem 12 kg.
Teď jsem ale opět na rozhraní, kdy si nejsem jistá...
Od neděle mi začaly bolesti břicha, jako bych měla dostat menstruaci.
O týden dříve.
Přesně takové.
Od čtvrtka se přidaly motáky a bolesti zad.
Od pátku mám dost velké křeče v podbřišku a i níže.
Dostala jsem strach, co se děje, zda je vše v pořádku.
Povedlo se miminko, nebo se tam děje něco uplně jiného?
Dnes v noci se mi zdál sen, kdy jsem byla u svého gynekologa a ten mi řekl, že nejsem těhotná, ale čeká mě operační zákrok.
Od té chvíle mě hlodá myšlenka, co se asi může dít.
Dnes ráno opět velké křeče v podbřišku..
Menstruace se nedostavila, je ve mně krásná jiskřička naděje, že se rodí život...
Byla bych tak přešťastná, kdyby se nám povedlo miminko, proto prosím o radu a pomoc. Co si o tom všem myslíte?
Jak tomu pomoci, popřípadě zabránit strachu?
Mnohokrát děkuji za jakoukoli odpověď.
Děkuji.
Sisi 27.08.2012
Milá Sisi,
na naši komunikaci si dobře pamatuji.
Z Vašich slov vnímám obrovský posun, ke kterému jste došla.
Stav, který popisujete, naznačuje, že těhotná být můžete.
Ale neměla byste se nyní ponořit do strachu.
Chápu, že Vám není nejlépe.
Pokud si miminko svou cestu k Vám vybralo, pak doufá, že to spolu zvládnete.
Někdy na počátku těhotenství žena může vnímat nepříjemné pocity, ano, i křeče v podbřišku to mohou být.
Miminko k Vám ale přichází, dokonce vnímám holčičku, stejně jako Vy.
Pro jistotu byste si měla zajít k lékaři.
Někdy žena protrpí celé těhotenství, ale i to je v pořádku.
V těhotenství je všechno jinak.
Mám pocit, že miminko se už rozhodlo k Vám přijít.
Jeho duše řešila všechno, co jste řešila Vy sama.
Nesmíte sem ale vkládat žádné své plány, žádné krizové scénáře.
NASTÁVÁ SPRÁVNÝ ČAS.
Neměla byste o ničem pochybovat.
© Wahlgrenis
27.08.2012
Milá Wahlgrenis,
děkuji Vám za Vaše nádherná slova.
V noci jsem dostala menstruaci a silně krvácím.
Byla jsem si jistá, že je miminko u mě, ale teď mám strach..
Pokazila jsem něco a mrzí mě to.
Můžete mi, prosím, pomoci?
Sisi 28.08.2012
Milá Sisi,
nebuďte z toho smutná.
Důležité je, že jste se tak moc změnila, že jste připustila tu změnu ve Vás.
Jste najednou skoro v jiném prostoru.
Bude dobře, všechno je to dobře.
Miminko je při Vás opravdu hodně blízko.
© Wahlgrenis
28.08.2012
Děkuji Vám, Wahlgrenis, máte pravdu.
Cítím u sebe změnu a smutná sice jsem, jen je to lepší než před půl rokem.
Vím, že to přijde.
Cítím to, jen to chvíli potrvá..
Hlavně jsme oba pochopili, jak jsme změnili, co je pro nás důležité.
Budu se snažit dál.
Vám děkuji za krásná slova.
Sisi 28.08.2012
Milá Wahlgrenis,
letos jsme si psaly a řešily jsme můj problém.
Jako by se mělo stát to, co se stalo, určité problémy, které vyvrcholily právě v tento čas...
Jsem spokojená a ráda, že jsem vše vyřešila.
Vyčistila jsem si prostory, a i vztahy, aby k nám mohlo přijít děťátko.
Já vím, že jste říkala, že je blízko, a čeká, až se budeme mít s manželem rádi, ale nastala krize a my se hádali..
Hádky byly na denním pořádku..
Chtěla jsem utéct..
Najednou je ale vše pryč a naše láska opět vzkvetla.
Jsem šťastná, že ho mám, a cítím, že si miminko přejeme ještě více než kdy dříve!
Také jsem čekala před týdnem ovulaci, ta nepřišla nebo jsem ji přehlídla.
Snažili jsme se, co jsme mohli..
Jsem nyní ve fázi, kdy cítím, jako by do mě vstupovala dušička miminka..
Cítím se tak zvláštně.
Pobolívají mě vaječníky, chodím často na wc a mám takový jiný pocit..
Možná je to opravdu jen pocit, ale jsem za to moc ráda.
Milá Wahl, myslíte, že to, co popisuji, je náš předvánoční dáreček nebo jen muj pocit z přání, po kterém tolik let toužím?
Děkuji Vám a přeji krásné zimní dny.
Sisi 10.12.2012
Milá Sisi,
zázraky vstupují do našich život... dnes a denně...
Jen jim potřebujeme dát prostor.
Ve Vašem životě se toho hodně změnilo.
Mám z Vás pocit zklidnění a položení se na tu správnou vlnu.
Energie kolem Vás jsou rozprostřené v kruhu, jako by čekaly, co se bude dít dál.
Stát se může úplně všechno.
Vy víte, jakých plánů jste součást.
Nesmíte nyní nic chtít, jen dovolte, aby se stalo to, co se má stát.
Budu se těšit na další zprávy od Vás.
© Wahlgrenis
10.12.2012
Dobrý večer milá Wahlgrenis,
nedávno jsem Vám psala.. Od té doby uplynul nějaký čas.
Ráda bych znala Váš názor a prosila bych o radu..
S manželem se snažíme o miminko, už to bude 5 let.
Zkusili jsme snad všechno.
Bez výsledku.
Po dlouhém přemýšlení jsme se shodli na názoru, adoptovat miminko.
Novorozeně...
O víkendu se máme setkat s rodinou, která si adoptovala 4měsiční holčičku.
Chtějí nám poradit, podat pár informací a tak..
Ovšem já mám pořád nutkání mít strach.
Jestli je to to, co je naše budoucnost?
Mít adoptované děti, anebo přijde opravdu jednou naše dítě přirozenou cestou a otěhotním?
Mám ještě počkat, nebo jít do toho?
Přemýšlela jsem i nad tím - je tady možnost, že Bůh chce, abychom si vzali miminko a přijali ho za své a pak nám dopřeje a otěhotním přirozeně?
Hodně lidem se to pak takhle povedlo..
Jak je to vůbec s adopcí?
Jak je to z dětmi z psychického hlediska?
Když máte adoptované děťátko, dokáže žít v náhradní rodině, jako by byla biologická? Nebude mít nějaké problémy související s minulostí přes biologickou matku z těhotenství, porodu atd.?
Víte, byli jsme na dovolené v Turecku a vrátili jsme se minulý týden.
Když jsem koukla na fotky, na hodně fotkách je blízko mě bílý flek, říká se tomu orbs.. nějaká dušička.
Když jsem to viděla, hned mě napadlo,že to může být dušička miminka, která se k nám chystá..
Buď děťátko biologické, nebo adoptované..
Prosím, Wahlgrenis, můžete mi podat pomocnou roku?
Poradíte nám?
Ráda bych znala názor na tohle všechno od někoho, tak pro mě vzácného jako jste vy...
Mnohokrát děkuji.
Sisi 04.07.2013
Zdravím Wahlgrenis..
Je to už nějakou dobu, co jsem Vám psala.
Vidím občas na fb, že máte hodně práce..
Ale i tak zkusím ještě napsat..
Nevím, co se děje, ale připadá nám s manželem, že nám v tomto životě není přáno.
O miminko se snažíme od roku 2008, marně.. několik potratů za mnou..
Před pár měsíci jsme se rozhodli pro adopci.
Jenže na úřadě nám vše prodlužují, samé dovolené, nemají čas, posílají nás od místa k místu..
Jsme z toho zklamaní a nevíme co dál..
Prosím, můžete mi pomoci a poradit, jestli se miminka opravdu dočkáme?
Jestli dušička miminka přijde přirozeně, já otěhotním nebo se k nám dostane adoptivní cestou?
Moc vás prosím o odpověď..
Hezký večer,
Silvie 03.09.2013
