wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Rozhoduji se: Já, nebo dítě?


Ahoj,
prosím ťa veľmi pomož mi rozhodnúť sa tak, aby ma to potom nezničilo mňa ani mojich blízkych.
Ja viem, že som urobila strašnú chybu,ale teraz potrebujem vedieť...ja či dieťa.
Zajtra buď skúsim žiť s ním, aj keď teraz si myslím , že ma to zabije.... alebo ísť na zákrok.
Prosím 14.9.2005

Moje milá,
na moji adresu docházejí desítky dopisů, některé jen potřebují něco potvrdit, dozjistit, jiné ale pláčou.
Tvůj je právě takový.
Jediná chvilka milování a dokáže se změnit celý svět...
V tu chvíli na nic jiného nemyslíš, je jen on a Ty.
Svět někam taktně odešel...
Ale už se vrátil a Tys zůstala tváří v tvář skutečnosti, že budeš matkou.
Ten muž zřejmě nyní do Tvého života nezapadá.
Ale miminko se rozhodlo a chtělo by s Tebou žít.
Jestli nečteš tyto stránky první den, jistě víš, že miminka přicházejí s jistým plánem.
Taky víš, jak hrozné je postavit se vědomě do role soudce a rozhodnout - Ty žít nebudeš.
Jenže většina žen, které to takhle udělají, nemají žádnou volbu.
Nejsou na rozcestí, kde by se samy rozhodovaly, jestli jít vpravo nebo vlevo.
U Tebe také vnímám tlak z okolí, že bys měla být hodná, ale miminko se chce narodit.
Byla ta chvíle jen skutečnou náhodou?
Pomilovat, odejít a hlavně zapomenout?
Jen pro těch pár minut podstupuješ riziko, které Tě nyní tolik bolí...
Říká se, že u toho jsou dva, kteří stejným dílem nesou následky.
Ale to není pravda, dobře to víme.
Otec se může definitivně vypařit, ale Ty si prožívám všechny ty okamžiky s nenarozeným miminkem až do porodu.
Prožíváš se často až příliš reálně, ne pro každou ženu je to pohodových devět měsíců.
Jsou i komplikace, jako by miminko hlásilo, ať se na něho všichni připraví.
Není to jen plakací a čurací panenka, kterou je možné odložit mezi hračky.
Vzniká mezi ním a matkou nekonečné pouto...
Kdybys o tom nepřemýšlela, vím, jak by bylo snadné zajít na ten "běžný zákrok".
Ale Ty se ptáš proto, že už chápeš širší souvislosti.
To miminko chce moc žít, potřebuje se Ti narodit, nyní se trochu bojí, vycítilo, že je v ohrožení.
Třebaže ještě doktoři ten život v bříšku budoucí maminky ani jako miminko v této fázi nenazývají, ale víme své...
V plástvích vidím Tvůj příběh.
Máš nyní pocit, že se Ti zbortil celý svět, všechno krásné je už odžité, nic nebude, to si myslíš.
Vstoupil Ti totiž před časem do života mladší atraktivní muž, který Ti udělal najednou ve všem docela zmatek.
Jenže máš svého muže, s kterým žiješ.
To zastavení, bod, v kterém nyní jsi, bylo nutné.
Ovšem "komplikace" - maminko - je příliš reálná.
Chtěla bys to nějak logicky vyřešit, aby to nikoho ze zúčastněných nebolelo.
Je tady ta varianta, tak jednoduchá a snadná.
Informaci dostaneš z vyšších sfér, vyřešíš tento zamotaný problém.
Tvůj muž Tě pochválí, jako bys vyhrála nějakou soutěž a vystoupila na stupně vítězů..
Opět se vrátíš dolů ze svých oblak a všechno bude jako dřív.
Říkáš si, co už nikdy neuděláš...
Trochu pozdě sice.
Ale kromě vlastní rodiny je tady i další pracovní růst.
Tak by to asi mělo být.
Jenže Ty s tím pořád ještě bojuješ, přijde otřes, kdy zřejmě všechno vyplyne na povrch.
Tvůj přítel ale při Tobě stát nebude, je hodně daleko...
Začneš vytvářet svůj nový obraz, nebude to jednoduché.
Jako by ses rozhodovala pro Toho dalekého známého, s ním bys chtěla jít dál.
Nakonec se ale rozhodneš přeci jen pro svého muže.
Každé vědomé sáhnutí na život druhého se navršuje a pokračuje dál.
Není to řešení pro tento den.
Přimlouvala bych se za miminko, i když Ty už to máš u sebe stejně vyřešené...
Nevím, jestli je to dobou nebo člověkem, ale mělo by to fungovat trochu jinak.
Nejen prožít ten krátký, neskutečně krátký okamžik, to by bylo málo.
(Ale čas vlastně není. Tak jaký okamžik?)
Měla by tam být důvěra a maximální odevzdání se druhému.
V tom, jak člověk dává své tělo, své dotyky, své pohledy, v tom je přeci něco víc.
Není to jen pouhé uspokojení.
Dojít k nějakému vrcholu a tam říct áááách.
Nečekat nic na oplátku, jen dávat...
Pokud to druhý náhodou vnímá stejně, je to nádhera, a to stačí.
A když je z takové chvíli počato miminko..., co se tady ještě řeší?
© Wahlgrenis 14.09.2005


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.