Manžela nepustili z práce a já jsem měla ošklivou střevní chřipku
Krásný první listopadový den přeji paní Wahlgrenis,
rozhodli jsme se s manželem po několika letech čekání na naše miminko podstoupit umělé oplodnění.
Jsme rozhodnuti tak dva měsíce, zavolala jsem do centra a byli jsme objednaní na konzultaci na den 10. 10. 2011.
Manžela ale nepustili z práce, a já jsem měla ošklivou střevní chřipku.
Museli jsme to zrušit a že se objednáme, až budeme fit.
Objednali jsme se na další termín, ten máme 11. 11. 2011.
Myslím že už ty termíny asi něco říkají.
Dnes jsem narazila na Vaše stránky, kde máte napsano, že je to magické datum a bude to úspěšný den.
No jsme sice objednaní, a manžel opět neví, zda ho pustí z práce a já jsem ted taková malátná, mám rýmu, úplně ucpané dutiny, a špatně se mi dýchá a do toho mi začíná bolet v krku.
Cítím, že je vše špatně, kde je ta naše harmonie, máme tak krásný vztah a ted se jen hádáme a jsme takoví podráždění.
Mám strach.
Nevím, zda je to ta správná cesta.
Co když je to chyba?
Co když to nevyjde?
Co když nemáme být rodiči?
Procházím Vaše stránky a asi mi má duše něco říká, že?
My jsme z našeho čekání již velmi smutní.
Zkoušeli jsme léčitele, léčitelky, bylo nám řečeno, miminko je blízko a přijde, bylinky a léčiva a různé rady, nic nepomohlo, našeho miminka jsme se nedočkali.
A těch peněz, co nás to stálo...
Poradila byste nám?
Máme tedy ještě počkat a do centra nechodit?
Manžela ještě od včerejška strašně bolí levé zápěstí (manžel je levák a já pravák) a mně asi tak měsíc bolelo pravé zápěstí.
Byla bych ráda za Vaše řádky pomoci.
Děkuji.
Péťa 01.11.2011
Milá Péťo,
pokud jste dnes narazila na moje stránky, nejspíš jste ještě ani neměla čas si všechno prohlédnout.
Je tady i sekce MIMINKA, kde jsou mimo jiné i příběhy párů, které dlouhé roky nemohly mít vlastní dítě... a přesto k nim miminko přišlo.
To, co se Vám s manželem děje, zkuste pochopit.
To nejsou náhody, ty v životě neexistují, všechno se děje z nějakého důvodu.
Ve Vašem případě vnímám velice intenzívně, že k Vám má přijít miminko přirozenou cestou.
Jen je tento vchod momentálně přivřený, dál nemůže.
Měla by k Vám pravděpodobně přijít holčička (ale berte tuto informaci, nezávazně, na 50 %), promlouvají ke mně nyní holčičí energie...
S vykřičníkem se mi jeví Vaše práce, nebo práce Vašeho muže, vypadá to, jako byste tak trochu pracovali stereotypně, jako stroje, bez uvažování.
Do Vašeho života by se měla dostat maximální láska.
Nepočítejte své plodné a neplodné dny, nezkoumejte ovulaci, neřešte vhodné polohy k oplodnění, ale opět se vraťte do stavu zamilovanosti, kdy jste nejvíc myslela na svému partnera, kdy nebyl nikdo jiný, kdy nebylo vlastně vůbec nic jiného...
Jakmile k Vám takto naplno láska opět vstoupí, miminko může jít dál.
S návštěvou v centru si to ještě prosím rozmyslete.
© Wahlgrenis
01.11.2011
Dobrý den,
děkuji za opravdu bleskovou odpověď.
Pročítala jsem Vaše stránky, úplně mě pohltily.
Šla jsem spát hodně dlouho.
Jsem strašně zmatená...
Po tak dlouhém čekání jsme se konečně rozhodli, že zkusíme jinou cestu, než čekání a doufání a ted nevím.
Nejsem si asi úplně jistá, a ještě po tom, co jsem četla Vaše stránky a příběhy miminek.
Je to úžasné...
Mohu se Vás zeptat, co se týče té práce, mohla byste mi napsat prosím něco bližšího?
Já mám svou práci ráda, a těším se do ní, jen peněz moc není a manžel v nové práci pracuje krátce a na nic si nestěžuje.
Co by mohlo našemu miminku vadit ohledně práce?
Všimla jsem si, že jste několika, ted už maminkám, napsala i měsíc, kdy se k nim miminko chystá, mohla byste nám ho také napsat, pokud je to možné?
Já si připadám v podstatě jako v bludišti a miminko stále v nedohlednu.
Na miminko čekáme již pět let, říkali jsme si, kdyby jsme na umělé oplodnění šli již dříve, tak jsme mohli mít už možná 3leté miminko.
Já teď nevím.
Máme to zrušit v centru a máme čekat?
Já si moc přeji miminko, ale takhle za každou cenu, a ještě když by přišlo miminko cizí.
Jsem strašně zmatená.
Mluvila jsem o tom včera s manželem, a cítila tím velkou úlevu o tom mluvit.
Ležela jsem, potila jsem se a jen jsem brečela, nešlo to zastavit a když jsem řekla, co mě tíží, tak slzy ustoupily.
Chystá se k nám holčička, to je krásné, moc krásné.
Jsem moc ráda, že jsem narazila na Vaše stránky.
Vlastně jste mi potvrdila i mnoho věcí, které jsem si myslela, že tak jsou, viz třeba náhody neexistují...
A je toho mnohem víc.
Já ze života znám již dva páry, které chtěli miminko, ale stále k nim nepřicházelo, až se jim rozpadlo manželství.
Nechtěla bych, aby se mi to také stalo.
Moc manžela miluji a nechci o něj přijít.
Péťa 02.11.2011
Milá Péťo,
to, co se Vám nyní děje, je v pořádku.
Vaše duše o sobě dává vědět... proto ty podivné reakce, které teď zažíváte.
Neslyšíte, že říká, že "tudy cesta nevede"?
S tou prací by bylo dobré ještě něco pořešit.
Může tam vadit způsob dopravy, oblečení, vyjadřování, kolegové, zahraniční kapitál...
Je toho hodně...
© Wahlgrenis
02.11.2011
