Přišla jsem o pravý vejcovod a díky Bohu to dopadlo, tak jak to dopadlo
Milá Wahl,
nevím, jak přesně se s Tebou spojit, tak doufám, že tohle je ta správná cesta....
Dlouho jsem přemýšlela, zda se na Tebe obrátit se svým dotazem.
Na druhou stranu, si myslím, že kdyby ne, Tvé stránky se mi vyhnou.
Jako jedna z mnoha mám na Tebe dotaz, a prosím o odpověď, zda to bude jen malinko možné.
Je to 10 dní, co jsem podstoupila laparoskopickou operaci kvůli mimoděložnímu těhotenství.
Vím, že nejsem ani první a ani poslední žena na světě, které se to přihodilo.
Byla jsem v 7. týdnu, a drobečkovi stále bilo srdíčko...
Přišla jsem o pravý vejcovod a díky Bohu, to dopadlo, tak jak to dopadlo.
Levý vejcovod mi pan doktor při té příležitosti prohlédl, a jak říkal, rozrušil mi srůsty, které jsem měla v obou vejcovodech.
Tak snad bude průchozí, a těhotenství normální cestou se podaří, alespoň bych si to ze srdce přála.
Je mi totiž 32 let, a tohle bylo mé první těhotenství, těhotenství jsem si přála, s přítelem jsme se na miminko těšili.
Totiž doktoři mě "straší", že další mimoděložní těhotenství je velice pravděpodobné, a pak už zbývá jen umělé oplodnění.
Jsem z toho docela špatná...
I když tuším, že tohle vše, co se stalo má určitě nějaký význam, buď pro dušičku nenarozeného miminka, nebo hlavně jsme z toho měli pochopit něco já a třeba i můj přítel.
Nějak se v tom malinko motám.
Zajímá mne, zda si to dušička rozmyslela, že mohlo být něco špatně, nebo si něco představovala jinak?
Anebo jestli je tu možnost, že chtěla k nám přijít, a jen ji to nedovolil můj zdravotní stav (srůsty), je to možné?
Wahl, chci Tě poprosit, zda Ti třeba k mému dotazu příjde nějaká informace, nebo k dušičce nenarozeného miminka...
Jestli třeba nevíš, zda ta samá dušička příjde znovu, nebo vidíš jinou... zda té dušičce mám za něco poděkovat, nebo naopak mám se na ni těšit znovu?
Zajímalo by mne,a zda je u mě vůbec šance na otěhotnění přirozenou cestou???
Děkuji Ti za přečtení mých slov...
Nevím přesně jakou formou a za jak dlouho odpovídáš, a jestli ještě vůbec odpovídáš.
Děkuji Ti za čas strávený nad čtením mých řádků, a případně za Tvou pomoc či radu.
Přeji krásné dny plné sluneční energie :-)
S pozdravem
Maciatko 18.05.2011
Dobrý den milá Wahl,
chtěla jsem jen dát trošku naděje paní, která Vám dnes psala - Maciatko.
Dobrý den,
když jsem četla Váš příspěvek, musela jsem se ozvat.
Mám známou, která měla jen jeden vaječník a i ten neprůchodný.
Přesto se jí přirozenou cestou narodily dvě děti.
Už to první bylo pro ni obrovským překvapením, protože jí lékaři tvrdili, že děti mít nikdy nebude.
Když otěhotněla, i lékař musel uznat, že je to zázrak.
A světe div se, po letech otěhotněla znovu, a to i přesto, že už nebyla nejmladší a navíc jí otěhotnění komplikoval zdravotní stav.
Tohle těhotenství už její lékař musel vnímat jako zázrak na čtvrtou...
Není to příběh typu "jedna paní povídala..."
Znám ji osobně a když jsem ji viděla s dmoucím se bříškem, málem jsem se jí zeptala, co jí je, protože mi předtím x krát vysvětlovala, že by další děťátko sice chtěla, ale bohužel...
Vidíte, a dnes má dvě krásné zdravé děti.
Naděje umírá poslední a někdy vůbec,
Mějte se krásně.
Lenka 18.05.2011
Milá Maciatko,
řez, kterým jste si prošla, byl důležitý, ale není to definitivní konec.
Ideální by v tuto chvíli bylo, kdybyste na informace od lékařů zapomněla, nebo je odsunula od sebe hodně daleko, nejdále, jak to vůbec technicky jde.
Jen čas v tuto chvíli pracuje pro Vás.
Měla byste se dostat na novou cestu, zase pochopit své kvality.
To, co se odehrává uvnitř lidského těla, je neuvěřitelný zázrak, který jen málokdo pochopí.
Je doba zázraků, zkuste se do této vlny položit...
Zkuste zase najít sama sebe, svou opravdovou cenu.
Není to tragedie, co Vás čeká, na tento postoj byste měla zapomenout.
Nad Vámi a Vaším přítelem je nádherné boží oko.
Nejste vedle sebe, jste tady spolu, v nádherných energiích.
Nesmíte o sobě v ničem pochybovat.
Miminko se k Vám chystá, vypadá to na chlapečka, ale měli byste tomuto jeho postupu absolutně věřit, nevkládat sem žádné pochybnosti.
Nalaďte se na vlnu lásky...
Zázraky se dějí...
© Wahlgrenis
19.05.2011
Milá Wahlgrenis,
ráda bych přispěla k příběhu Maciatky další nadějí.
I já jsem ve 33 letech absolvovala laparoskopickou operaci z důvodu mimoděložního těhotenství a byl mi
odebrán levý vejcovod.
Byla jsem operována o půlnoci a ráno v devět hodin zemřel můj bratr...
Ale to je další příběh.
Po dvou měsících jsem
přirozeně otěhotněla a narodil se nám krásný zdravý syn.
Když měl půl roku, otěhotněla jsem znovu, a narodil se nám
druhý krásný a zdravý syn...
Možná se narodí další děťátko, třeba holčička, ale to je další příběh...
Krásný den,
Sylva 19.05.2011
Milá Wahl,
už jsem ani nedoufala, že se dočkám Vaší odpovědi.
Až když jsem dnes ráno cítila nádhernou vlnu uvolnění a radosti (určitě jste na mě myslela), tak jsem si řekla, že to není jen tak a šla se podívat do své emailové schránky.
A tam byla Vaše odpověď.
Chci Vám velice poděkovat za Váše slova.
Ani nevíte, jakou radost mi udělala, nebo možná ano.
Co děláte, je krásné.
DĚKUJI!!!
Jen tím, jak jste na mě myslela, mi znova zajásalo srdíčko.
To ta Vaše pozitivní energie, kterou jste ke mě vyslala.
Mějte se moc krásně, plno krásné, čisté energie pro Vás
Maciatko 19.05.2011
Milá Lenko,
děkuji za Vaši odpověď a za Váš příběh (spíše Vaší známé), který je opravdu živým důkazem, že zázraky existují.
Vaše povzbuzující slova mi opravdu dodala naději.
I když ji člověk v sobě pořád někde má, jsou občas chvíle, kdy alespoň malé povzbuzení zvenčí člověku velmi pomůže.
Je to opravdu moc milé, že jste na mě takhle myslela.
Mějte se krásně a přeji krásné slunné dny plné pozitivní energie.
Maciatko 19.05.2011
Milá Wahl,
ještě chci poděkovat Sylvě za její příspěvěk a povzbuzení.
Velká gratulace k jejím dvěma synům, a třeba k dalšímu dítěti, a třeba holčičce.
Plno zdraví a lásky Vám všem a třeba naše příběhy pomohou ještě někomu jinému dodat naději, protože je mi naprosto jasné, že je plno žen, které si prošlo podobným příběhem...
Maciatko 20.05.2011
