Jsem často nemocná a unavená, přesto bychom si děti velmi přáli
Dobrý večer,
prosím o radu.
Nejsem si jistá, mám-li pracovat s manželem.
Manžel teď dal výpověď a začíná pracovat v realitní společnosti jako makléř a já jsem po mateřské.
Jako účetní již nechci pracovat.
Chci se zeptat, je-li práce makléřky vhodná i pro mne, uživíme-li se touto prací, jak to půjde manželovi.
Nebo mám jít dělat něco jiného a po případě co?
S manželem bychom ještě chtěli děti, velmi často potkáváme dvojčátka.
Jsem často nemocná a unavená, je mi 46, přesto bychom si děti velmi přáli.
Za odpověď velmi děkuji.
Natali 04.02.2011
Milá Natali,
pokuste se jen na chvíli vcítit do dušičky Vašeho budoucího miminka.
Kolem Vás je nejistota, strachy, Vy jste často nemocná, unavená...
Tady je něco špatně.
Potřebujete svůj život rozzářit, sama sebe rozzářit.
Bude to poměrně náročný úkol, protože se bude týkat přímo Vás,
Není možné očekávat, že tohle všechno se uděje jaksi samo, nebo že to za Vás udělá někdo jiný.
Ne, vy se potřebujete naladit na úplně jinou vlnu...
Potřebujete se mít ráda, nepochybovat o sobě, dělat jen to, co Vás baví.
O práci, která Vás neuspokojuje, vůbec nepřemýšlejte.
Máte být v první řadě šťastná.
Mám z Vás podivný pocit, že ani nevíte, co to je...
Zpívat... tančit... smát se...
Nesmíte také vůbec pochybovat o svém těle, to má být pro Vás tím nejkrásnějším.
Všechny Vaše tvary musí s Vámi harmonizovat.
Moc o všem pochybujete.
Ano, v životě je třeba mít nějakou jistotu, zdroj příjmů, střechu nad hlavou.
To je základ.
Ale člověku stačí málo.
Pokud už nechcete pracovat jako účetní, tak jako účetní nepracujte.
Nedělejte nic, co vnímáte jako násilí.
Vy se potřebujete celá vnitřně uzdravit, jako byste měla projít náročným procesem, z kterého ale vyjde zcela jiná, pohodová žena, naplněná láskou.
Přestože to nyní vypadá jako nereálné, měla byste tuto fázi zvládnout.
Blíží se k Vám duše miminka, vypadá to na holčičku.
A následuje potlesk shůry... takže asi pochopíte, co se po Vás chce.
© Wahlgrenis
04.02.2011
Dobrý podvečer,
děkuji za Vaši srdečnou odpověď.
Budu se k ní vracet a přijímat Vaše slova.
Často si připadám, že vlastně neumím žít.
Srdíčko se chce projevit, ale neví jak.
Dříve jsem se jmenovala Renata, před pěti lety jsem jméno změnila.
Tatínek si přál, abych se jmenovala Natali.
Cítím se s tímhle jménem více svá.
V dětství při oslovení ´Renata´ mně uvnitř sebe vše bolelo.
Osudové je to, že jméno Natali je pokračováním Re-nata-li...
Asi proto i název předmětu e-mailu Re:Re:
Ještě jednou moc děkuji a přeji krásné dny.
Natali 05.02.2011
