Opravdu zvláštní pocit - jako by přišla vzácná návštěva
Milá Wahl,
srdečně Vás zdravím a dovoluji si se na Vás obrátit v jedné životní situaci, kterou v tuto chvíli prožívám. Ani nevím jak začít...
Chtěla bych Vás požádat o nezávislý názor a pohled na mé těhotenství. Je to zhruba 6 týdnů, co jsem těhotná. Miminko k nám přišlo po 4 letech, kdy jsme s manželem oba čekali na správný čas, až se miminko samo rozhodne mezi nás přijít, odmítali jsme jakékoli zásahy lékařů, jediné, co jsme dělali, bylo užívání bylinek a srovnávání si všech možných i nemožných hodnot v našich životech. Musím říct, že pro mě byla tato doba ohromným způsobem užitečná, pochopila jsem spoustu věcí, objevila v sobě hromady nevyřešených věcí, které se postupně draly na povrch a mně se je více či méně úspěšně dařilo nacházet a pochopit...
Když jsem zjistila, že jsem těhotná, ten pocit byl zajímavý... směsice tiché radosti a zároveň strachu, že teď najednou nevím, co s tou situací mám dělat. Taky jsem měla celou dobu pocit, že toto těhotenství se děje jakoby mimo mě, jakoby někdo přišel navštívit nás, jako bychom ani my s manželem na jeho příchodu neměli absolutně žádný podíl... opravdu zvláštní pocit - jako by přišla vzácná návštěva. A tato vzácná návštěva mi stále připravuje nové a nové zkušenosti, se kterými si teď nevím rady, neumím se naladit na miminko, dostat se do klidu, nenacházím v sobě odpovědi na to, proč se děje, co se děje.
Včera jsem totiž začala krvácet, mírně, žádné bolesti, křeče, nic takového, jen krvácení. V podstatě od začátku mě provází špinění a teď se přidalo i krvácení. Před týdnem jsem byla na kontrole u paní doktorky, tak miminko se nám ukázalo, ale podle paní doktorky ještě nebyla srdeční akce, měla bych jít na kontrolu příští týden. No a já nyní stojím před otázkou, zda jít už nyní dříve, ačkoli srdíčko by zatím nemuselo jít vidět a vzhledem ke krvácení by mě mohli nutit jít na revizi (nerada bych ovšem zničila zdravě se vyvíjející miminko, které třeba na srdíčko potřebovalo ještě pár dní) ... nebo počkat ještě ten týden. Asi píšu dost zmateně...
Vím zkrátka, že těhotenství se někdy nedá napasovat do tabulek lékařů a do jejich jasných pohledů, a proto se obracím na Vás. Zajímá mě Váš názor na to, jak vidíte toto těhotenství Vy. Budu si moc vážit jakékoli odpovědi, která od Vás přijde. Sama jsem zkoušela napojení přes karty, přes své sny, přicházejí mi spíše samé pozitivní zprávy, ale já se přesto raději obracím na nezávislou osobu, neboť vím, že člověk může díky své touze někdy přání zaměnit za intuici...
Děkuji Vám, jestli jste si tento email přečetla až do konce a věnovala mi i tímto Váš čas.
S láskou
Katrin 05.05.2010
Milá Katrin,
neměla byste se nechat ničím znejistět. To, co se Vám nyní děje, se občas stává. Každopádně o svém těhotenství nepochybujte. Opravdu nádherně jste charakterizovala svůj pocit, jako by právě přicházela vzácná návštěva. Není to vůbec samozřejmé, když přichází miminko. K Vám se rozhodlo přijít po čtyřech letech, ale jsou i delší časové prodlevy... Vypadá to na miminko - chlapečka, ale berte to prosím bez záruky. Je to duše zralá, duchovně už k mnohému došla, v jistém smyslu anděl, s důležitým posláním pro tento svět.
Dokonce vnímám Vaše současné zastavení na cestě jako alarm, abyste skutečně vzali vážně, že to není proces, který si můžete vynutit. Všechno se děje ... nebo všechno je režírované odjinud, tomu se nedivte, jen to absolutně přijměte. Možná byste měla zvážit své pracovní povinnosti, jestli jsou opravdu nutné, domácí klid by Vám prospěl.
Ve svém životě jste udělala hodně změn, mnoho se změnilo, pochopila jste sama sebe, že jste pro sebe tou nejdůležitější, posloucháte své srdce. Věřte, že je všechno se děje tak, jak má. Pokud by si miminko svou cestu rozmyslelo, pochopte, že i to je správně. Došlo by pravděpodobně k nějakému jeho znejistění... S ničím hlavně nebojujte, položte se do té nekonečné vlny lásky.
© Wahlgrenis
05.05.2010
Milá Wahl,
z celého srdce Vám děkuji za odpověď, která mi vehnala slzy do očí. Dnes jsem díky těmto Vašim slovům dostala opět informaci, abych se ponořila do proudu a důvěřovala. Ostatně mě život dnes a denně učí, že nemám dělat nic jiného než plynout a důvěřovat...
Děkuji Vám za nádherná slova.
Objímám na dálku.
Katrin 06.05.2010
Milá Wahl,
asi před týdnem jsem se na Vás obracela se situací týkající se mého těhotenství. Dnes prožívám situaci již úplně jinou. Minulou středu se miminko rozhodlo odejít. Děkuji Vám za slova, která jste mi minulý týden napsala.
Vím, že to, co se stalo, byl pro mě dar. Dar v podobě ztráty, který mi ale donesl lásku.
Potrat proběhl přirozeně, bez zásahu lékařů, vše se zvládlo dočistit samo a při týdenním čištění mi došla spousta věcí.
Přišla ke mně odpověď, proč se tak stalo, tato situace mi byla dána proto, abychom mohli rozvinout lásku v mé rodině. A věřte, že přesně to se stalo.. nádherně jsem pocítila lásku od svého tatínka, což pro mě nesmírně mnoho znamená.
Dneska, ačkoli cítím smutek nad tím, co se stalo, zároveň přesně vím, že to byl akt darovaný s láskou a jsem za něj nesmírně vděčna.
Ještě jednou děkuji.
Katrin 14.05.2010
