wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Opravdu děti přicházejí, když je jejich čas?


Milá Wahlgrenis,
nedávno jsem Vám psala o zázracích, které k nám přicházejí, o žluťáscích, které jsem potkala...
Život plynul a zázraky přicházely každý den. S manželem jsme se dohodli na rozvodu, má koupený byt a chystá se stěhovat. Zítra jsme chtěli jít podat žádost o rozvod.
Dnes mi volala paní z náhradní péče, že je pro nás nachystáno miminko k adopci. Krásná zdravá holčička narozená den po mém narození. Po několikaletém čekání, kdy jsem toužila po dětěch
přichází. Hra osudu? Opravdu děti přichází, když mají, i takto? Byl osud, že jsme ještě nestihli žádost o adopci zrušit?
Vloni v červnu jste mi řekla ve Vašem ateliéru v Pardubicích, že otěhotním s manželem v listopadu. Mezi námi ale láska odešla. To jsem Vám už psala. V dotazu v poradně Wahlgrenis (2016) jste mi psala, že bychom se stejně asi časem rozešli. A ve Vašich výkladech se ukázalo, že muž, který mi vstoupil do života, by měl být víc než kamarádem a měli bychom mít spolu i děti. Předpověděla jste mi to v Břeclavi i v letošní konferenci (dotaz 26).
Kamarád se ale neozývá, stejně jsem věřila, že se potkáme a budeme spolu. Nyní přišel šok.
Miminko. Děti přichází vždy v pravý čas, i ty adoptované. Tak se to říká. Ale v tomto případě?
Má to být signál, že máme být znovu s manželem? Nebo je to zkouška trpělivosti, jestli opravdu chci být s novým mužem a dokážu počkat?
Wahlgrenis prosím, nikdy jsem tak neprosila. Jestli dokážete odpovědět i v tomto, zda přichází miminka ve správných čas, budu Vám nesmírně vděčná.
Přeji Vám krásné dny,
Drahuša 21.04.2010

Milá Wahl,
tak je vyřešeno a odpověď máme, oba. Dítě nemůže vylepšit to, co nefunguje. Na tom jsme se oba shodli. Kdybych byla tou malou holčičkou a měla se rozhodovat, jestli k nám chci, říkám NE, a to je rozhodující.
Tady nejde jen o nás, ale o to malé miminko.
Zaslouží si šťastný domov, milující rodiče. Přejeme mu lásku a štěstí v rodině, kde budou milující se máma a táta. U nás už by to nešlo.
Je to těžké rozhodnutí, bolí to a nejde to bez slzí, ale snad je to správné rozhodnutí. Asi by to bylo jako dupnutí si nožkou u umělého oplodnění.
Až po napsání jsem si přečetla horoskop pro Vodnáře , který jste odpoledne přidala. Kapitola Vztah a Rada a Volný čas.

Vztah:
Mezi vámi a vaším partnerem dochází ke změně. Pravděpodobně hlavní problém se týká vaší rodičovské role, případně vaší budoucí rodičovské role. Tady by měla panovat absolutní shoda. Dítě přichází v tu nejlepší možnou chvíli a zůstává u vás po celý svůj život.
Volný čas:
Kolem vás jsou nádherné energie, hladivé, něžné. Měli byste být s podobně naladěnými lidmi, tam, kde je vám hezky. Důležité jsou v tyto dny pro vás děti a vůbec dětský svět. Dovolte si nadstandardní dávku štěstí z přítomnosti v blízkosti dětí.
Rada:
Partnerský slib v podobě manželství je pro vás velice důležitý. Není to jen pro ten jeden den, kdy je nevěsta v bílém a na stole spousta jídla. Dáváte se maximálně jeden druhému, nic víc neexistuje. Je to vůbec nejvíc, co pro sebe můžete udělat.

Rada - manželský slib, s tím mám pořád problém, i když bez lásky se těžko žije - Vaše slova. I když vím, že rozvod je u nás správný krok, ten slib vnímám a je to to, s čím se musím srovnat.
Vztah a rodičovská role. Shoda padla. Bohužel ne příliš šťastně pro nás, ale určitě pro to malé miminko. A kdo ví, snad i pro mě s manželem.
Volný čas a děti - no snad příště. Budu dál věřit v zázraky. Momentálně mi nic jiného nezbývá.
Mějte se krásně a děkuji za vše,
Drahuša 21.04.2010

Milá Drahuše,
děti opravdu tak, jak vše v životě, k nám přichází v tu nejvhodnější dobu.Zázraky nám přichází každý den. Věř, že i tobě. Vše se nám děje, jak má. A proto, že tě znám osobně, tak vím jakou krásnou láskyplnou cestu jsi nastoupila a jaké krásné posuny děláš. Jseš úžasná, jak jsi věci pochopila. A miminko, až k tobě přijde, tak přijde proto, že tebe bude chtít za maminku, za tu nejlepší maminku. A to ty mu budeš. Vybere si tě proto, že bude vědět, že mu dáš lásku. Věř a víra tvá tě uzdraví. Miluj sebe a nelituj svých rozhodnutí. Přeber si za ně zodpovědnost. V určitou chvíli uděláme vždy jen to, co dokážeme. Více udělat nejde. Vše se děje, jak má. Krásné žití a věř, že tam na obzoru tě desítky let čekají extrémně krásné a zajímavé věci. S láskou
Majka 21.04.2010

Milá Majko,
moc Ti děkuji za odpověď. Moc mi pomohla. Včera jsem byla rozhodnutá, ale dnes ráno vše bylo jinak. Začala jsem věřit, že mi andělé ukazují jinou cestu, kterou se mám vydat. Že mám zůstat s manželem a máme být rodina. Že se mám do něj znovu zamilovat, i když v mém srdci k němu partnerská láska není. Že zkrátka tohle nebyla náhoda, ty přece neexistují. Že je nám ukázáno, že tohle je cesta k nám, zpátky k sobě. Tak jsem to začala chápat. Bohužel, nebo Bohu dík můj muž to cíti jinak. Nikdo nám nepatří a nikoho nejde k sobe poutat proti jeho vůli. Rodiče z nás teď nebudou a manželé nezůstaneme.
Přijímám to a děkuji za to, prožít je to těžší. Ale ještě včera dopoledne jsem zářila štěstím, plula jsem a byla šťastná i přes to, že přede mmou byl rozvod a jsem "sama". Plula jsem na láskyplné a šťastné vlně. Vždyť ty víš, co myslím. Cítila jsem štěstí v sobě. Nalaďovala jsem se na nového partnera, který by měl přijít. Odpoledne přišel telefon a znejistění. Byla šance být konečně maminkou. I když tátou by byl muž, kterého nemiluji, ale mám ho ráda. A spustil se ve mě zmatek. Večer přišlo rozhodnutí, po vyspání nevyspání znovu nejistota a pochybnosti.
Nyní je definitivně rozhodnuto a život jde dál. Cítím se rozervaná na kusy, mám pocit, jako bych byla na potratu, už jsem mohla dát lásku miminku. Ale na druhou stranu sama jsem vyrůstala bez táty a vím, jak mi chyběl, jak jsou důležití oba milující se rodiče. Z toho všeho jsem pochopila jediné, že ze všeho nejdůležitější je jen LÁSKA. Toto poznání je vykoupené velkou bolestí, ale věřím, že zase bude dobře. Věřím, že se zase dokážu na vlnu lásky naladit a pak že i přijde v podobě osudového muže a pak budu lásku hodně opatrovat a střežit.
Měj se moc krásně a Wahl, Vám také moc za vše děkuji,
Drahuša 21.04.2010

Milá Dahuše,
jen je důležité pochopit, že LÁSKU ti nikdo na světě nedá. Tu máme pouze my sami v sobě. Pokud lásku neobjevíš v sobě, tak budeš hledat do konce života a pak stejně zjistíš, že jsi lásku nepoznala. Všichni jen chceme lásku, chceme, aby nás někdo miloval, ale tak to prostě nefunguje. Nejprve se musíš naučit mít ráda sebe, objevit svoji lásku v sobě a pak ti přijde jako dar od ostatních. Lásku nám nedá partner, děti, rodiče prostě nikdo. Lásku, ten cit, který všichni chceme poznat, poznáš jen skrze sebe. Já vím o čem píši.
Na stránkách Wahl jsem minulý týden psala , jak jsem skutečnou lásku poznala při meditaci a vím, že jsem pro sebe nejdůležitější, miluji se nejvíce a lásku jsem našla v sobě a od ostatních mi přichází jako dar.
Má rada zní: začni se milovat, žij sebelásku.
S láskou k Tobě
Majka 21.04.2010

Milá Majko,
děkuju za Tvá slova, děkuji za to, že jsi. Ty jsi ten anděl, o kterém mluví dnešní horoskop pro Vodnáře . Aspoň pro mě...
Já Tvým slovům rozumím. Byla jsem právě na té vlně sebelásky, ale také i lásky, milovat všechno a všechny okolo sebe. Ale hlavně sebe, já jsem ta nejdůležitější. Tak jsem to myslela, když jsem psala, že jsem na té správné vlně. Milovala sebe, byla jsem tam, kde to mám ráda. I pro ten život bez manžela jsem se rozhodla právě proto, že mám ráda sebe a vím, že s manželem jsem už nebyla šťastná. A on se mnou. A vím, že tak to bylo dobře.
A láska se mi vracela ve všem okolo. Manžel také pochopil, že on je pro sebe ten nejdůležitější v životě. Úžasné poznání pro nás pro oba. Velký DAR. Jen ho přijmout, žít a zažít dál.
Možná právě tohle miminko bylo v našich životech to nejdůležitější. I tenhle drobeček, který do našich životů vstoupil jen na malý okamžik nám ukázal cestu a posunul nás dál. Jinak by přece vůbec nepřišel. A dosah tohoto okamžiku nám ještě určitě dojde.
Já pořád vím, že jsem ta nejdůležitější v mém životě. Podařilo se mi prospat a svět vidím zase lépe. Zase začíná být krásný. Zase se mám ráda. I s mýma rozhodnutíma. Byla správná. A stojím si za nimi. Protože mi daly lásku k sobě a pocit neskutečného vnitřního souznění a štěstí. Už mám zase ráda vše okolo sebe, barvy začínají být zářivější. Asi jsem pochopila.
Život je krásný. Dala jsem lásku sobě a láska přišla. Od Tebe v podobě hřejivých řádků, od kolegyně v práci, která mě podržela svými slovy a poslala domů. Od manžela, se kterým zůstaneme přátelé. Od ptáčka, který mi zpíval ukolébavku, než se mi podařilo usnout. Od Wahl, která má tyto úžasné stránky, na kterých se setkáváme. Tohle jsou ty neuvěřitelně uvěřitelné chvíle.
Děkuji Tobě i všem lidem a ne lidem okolo. Děkuji za pochopení, za tuto zkušenost. Za možnost sdílet ji s Vámi.
Mám se ráda a Vás všechny taky
Drahuša 22.04.2010

Milá Drahuše,
to já děkuji tobě. Při čtení tvých řádků mi vstoupily slzy do očí. Radostí, štěstím. Vím, že vše má smysl, a my všichni jsme SOUČÁSTÍ TOHO POŽEHNÁNÍ. To jsou ty OKAMŽIKY. Ty chvíle, které s námi odcházejí.
Už na semináři jsem věděla, že máš nachystanou krásnou cestu, stačilo tak málo. To ty jseš skvělá, jak to chápeš. Vše, co pochopíš, vše, co se ti stane nebo ti vstoupí do života, tě posune dál k těm krásným věcem, kterých by sis nevážila. Ano, je to zkušenost. Já se naučila za vše děkovat, dobré, špatné. Cítím za vše vděčnost a pokoru. My také jsme po rozvodu s manželem přátelé. Je krásné žít v lásce, bez nenávisti, zloby. To vše nás stahuje, ale když pochopíme, že nám nikdy nikdo nepatří, že mi jsme ti nejdůležitější a vše, co nám přichází, je pro naše dobro, tak se nám otevírá brána zázraků. Zažíváme stavy lehkosti bytí a jen tak volně plujeme životem v lásce k sobě a ostatním. Prostě jen žít tuto chvíli, tento okamžik, tady a teď.
Matka Meera říká: minulost a budoucnost neřeš. Žij přítomností a věř v Boha. Bůh nám vždy pomůže a já věřím, že Bůh na nás naloží jen to co uneseme, nic víc a nic míň. Nezaobírej se tím, co bylo, nebo co bude. Užívej si každou chvíli svého krásného života, protože budoucnost si tvoříme tím, jak žijeme v přítomnosti. Život máme takový, jaké jsou naše myšlenky. Poděkuj za vše, co ti přišlo, za vše, co se stalo, odevzdej a přijmi stav věcí. Prostě jen přijmi. Čeká tě krásná budoucnost. A miminko?Tak to si bude přát mít tě za maminku, protože bude vědět, že budeš pro něho ta nejlepší máma na světě. Děkuji a přeji ti krásné žití a lehkost bytí.
S láskou k Vám všem
P.S.: To já děkuji Vám všem.Protože vím, že můj život má smysl a plním čestně a poctivě svůj úkol tady a teď.
Wahl, děkuji za tyto Tvé úžasné stránky, děkuji ti za vše, co díky tobě a tvým stránkám můžeme prožívat. Děkuji ti za ty OKAMŽIKY. Mám tě ráda.
Majka 23.04.2010

Milá Wahl, milá Majko,
přeji Vám krásný den a děkuji Vám za to, že ukazujete cestu a svýma moudrýma a cennýma radama dokážete pohladit, potěšit a povzbudit.
Také jsem dokázala poděkovat za to, co se stalo.
Chvíli jsem se na manžela zlobila, že vůbec neuvažuje o změně názoru. Já jsem to opravdu pochopila nejprve tak, že je to impuls, abychom byli znovu spolu. I když mi i několikrát nejen výklad Wahl ukázal, že naše cesty jsou nadále rozdílné. I když jsem věděla, že poté, co jsem se odpoutala od něj, jsem začala životem plout a přijímat zázraky. Vnímat je v každém okamžiku. Vrátila jsem se zpátky o 12 let, plná energie, zájmů, omládla jsem vevnitř i prý to bylo vidět i navenek. Vím, že stále je a vždy bude mezi mnou a jím nádherné pouto. Není a asi už nebude to láska milenecká, ale určitě ano přátelská. Můžu se na něj spolehnout, a on na mě. A to není málo. I to je veliký dar. A kdo ví, co řeka života přinese. Možná i tohle je jen dočasný stav, než budeme mít nové partnery, ale teď je teď a je to tak.
Bůh na nás nakládá jen to, co jsme schopni unést, matka Tereza k tomu dodávala: "Jen prosím Boha, aby ve mě neměl takovou důvěru."
Žít okamžikem a právě teď, je to nejdůležitější. Opět mi to Bůh dokázal. Můj dramatický týden totiž neskončil. Bylo mi už lépe, ale nebyla jsem úplně v pohodě, tak jsem jela opět do míst, které jsou pro mě na světě nejkrásnější. Do lesů mezi stromy. Tam jsem v záři slunce meditovala a opět se srovnala.
Přestala jsem se byť jen maličko zlobit na manžela, začala jsem zase vidět vše krásně, tančila a zpívala mezi stromy, užívala si přítomnosti a těšila se na budoucnost. A abych nezapoměla, zase přiletěl motýl, tentokrát modrásek...
Bylo mi zase úžasně a věděla jsem, že jsem tam, kde jsem byla před telefonátem o miminku.
Původně, ještě přes den, jsem plánovala i uprostřed lesů přespat na chatě, ale pak jsem změnila názor a jela domů. Na cestě zpět jsem však měla havárii. Vrazilo do mě jiné auto.
Další zázrak přišel a já jsem již několikrát poděkovala nahoru ochráncům i Bohu a činím tak znovu. Nikomu se nic nestalo. Obě auta na odpis, ale lidé, všichni v pořádku (krom pár natažených svalů z účinků nárazu). Vím, že i tato nehoda měla význam, nic se neděje náhodou. Jen zatím nejsem schopna rozluštit, jaký.
Nevím, jestli to znamenalo, že jsem opravdu měla zůstat tam, kde se cítím doma a je mi dobře a v paneláku, kde mi dobře není, se zdržovat co nejméně, obzvlášť, když můžu být na chatě uprostřed lesů. I když tam není pohodlí a veškerý "luxus"...
Nebo mi Bůh ukázal, že nemám pochybovat o zázracích, které přicházejí a jeden veliký mi rovnou předvedl, když velmi ošklivě vypadající nehodu nechal bez následků (myslím tím postižení lidí, majetek je pomíjivý).
Možná to bylo upozornění, že se nemám jen soustředit na budoucnost a čekat, co bude, a začít ji vytvářet hned. Žít okamžikem, touto chvílí a radovat se z každého okamžiku. Ale na tuhle vlnu jsem se opět vrátila, než jsem odjížděla z lesa.
Nebo to znamenalo se příště více soustředit na jízdu a více myslet i na reakce ostatních. Beru to také jako náraz, abych se příště na nikoho nezlobila (jako jsem se zlobila na manžela) a vždy šla jen cestou lásky. Vždyť to byl právě manžel, kdo přijel, pomohl a utěšil mě.
Asi je to všechno dohromady nebo ještě něco, co nejsem schopna pojmout.
Milá Wahl, moc Vás prosím, jestli je v tomto něco víc, co bych mohla pochopit a mohla byste mi to předat, budu Vám nesmírně vděčná.
Nerada bych zažila výraznější zastavení, které by nemuselo dopadnout takto dobře. Hodně jste mi odpověděla v řádcích pro Jiřího . Náraz, zastavení, zrcadlo.
Jestli se dokážeme vždy podívat druhým do očí, ale nejen druhým, také sami sobě do zrcadla. Jestli tento pohled ustojíme. Duše, která někde v hloubi Vašeho těla odpočívá, by měla plout, to je základní pocit, ke kterému by měl člověk nazrát, všechno by mělo být v pořádku, žádný tlak, žádný stažený žaludek ze strachu, co bude další den... Každý, koho do svého života přijmete, je v jistém smyslu nadstavbou tohoto Vašeho základního pocitu. Nesmíte nikdy zažívat bolest a zklamání ze sebe samého. To by byla velká chyba. Podívejte se zpět na svůj život, ohlédněte se za těmi minulými roky, kdy jste se rozhodoval, čím budete, jak si to zařídíte, koho pojmete za životního partnera, koho jste ještě do života přizvali, ... tohle je velká odpovědnost, když si k sobě někoho připoutáte.
Důležitý je ale Váš vnitřní pocit, jestli se Vám dobře dýchá. Jestli žena, která je nyní vedle Vás, není pouze určitým druhem zbraní "proti všem", jestli nepotřebujete od ní přidržovat, abyste dokázal vůbec stát. Člověk by si měl chvíli vyzkoušet, jaká je jeho opravdová cena, jestli umí vůbec žít - jen tak, sám o sobě. Jestli není soužití s druhým člověkem jen stéblem, kterého se chytá ve chvíli, kdy ho strhl osudový proud někam mimo pevninu.


Podle tohoto jsem dobře pochopila, že mám být sama, opravdu najít sebe, neopírat se, nepoužívat druhé jako berličky ani se snažit zažehnout lásku mezi mnou a partnerem dítětem. A teprve, až budu spokojená sama se sebou a budu vědět, pak přijde i odměna ve formě partnera, se kterým budeme sdílet.
Zjistila jsem, že už je na Vašich stránkách horoskop na další týden a tentokrát odzadu. A opět jakoby slova mě na míru:
Charakteristika týdne (pro Vodnáře):
Pravděpodobně energie, která do vašeho života v uplynulých dnech dorazila, byla silnější, než jste očekávali. Mohla by sebou vzít i to, na čem jste příliš lpěli. Nic z věcí, ke kterým se fixujete, ale pro vás nemá být tak zásadní, že kvůli nim zapomenete žít.
Končící týden byl opravdu více než dramatický. Vzal auto, některé naděje a opravdu jsem na chvíli řešila pochybnosti a dohady a zapoměla na život. Ale ten je nejdůležitější.
A já opět jen s pokorou děkuju - Bohu za to, že mě nechal v tomto krásném světě dál žít, Vám a Majce za vše dobré, co děláte a jak pomáháte a všem, že s Vámi v tomto krásném světě mohu žít a sdílet vše, co se děje.
Drahuša 24.04.2010


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.