wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Edukativní hračky... proč vůbec a na co jsou ?


Milá Wahlgrenis,
chodím na jedny stránky pro maminky s dětmi, takové diskusní stránky, kde si můžeš popovídat se stejně dlouho těhotnými, i maminkami dalších dětí atd., a samozřejmě jako všude i zde jsou reklamy.
Dnes na mě zasvítila reklama na "edukativní hračky" jedné mezinárodní společnosti, a přestože ta reklama tam není dneska prvně, tak dneska mě úplně zatahala za oči, ale jinak, než by si asi zadavatel přál.
Najednou mi totiž bylo jasné, že tyto edukativní hračky jsou hlavně úlitbou rodičům - vrazí děcku tuto věc, mají pocit, že pro něj dělají maximum a můžou si v klidu hodit nohy nahoru... I když doma tyhle "pomůcky" nemáme, vím, jak vypadají a co "umí" (má je sousedka pro svou dcerku) a skutečně nechápu, k čemu je děcku od 6 měsíců (kterak deklarují na hračce) pejsek, který po zmáčknutí packy počítá "jedna, dva, tři", druhá packa "á, bé, cé," atd...
Případně knížka, která zpívá... Není snad lepší, když zazpívá máma? Prostě k nám domů tyhle hračky nepůjdou, a nemyslím, že by děti byly o něco ošizené. Vím, jsem s tím smířená, že nejlepší "hračkou" pro ně ještě dlouho budu já, a vůbec mi to nevadí, naopak.
Budou mít plyšáky, knížky, a budu pokračovat v tom, co dělám - komentování běžných každodenních činností - teď oloupeme cibuli, nakrájíme ji, dáme na ni masíčko, Pepí, pojď, dáme prádlo do pračky, zavřeš prosím skříňku? atd.
Myslím, že tohle dá děcku víc než zpívající pes (marně přemýšlím, kdy jsem nějakého živého psa slyšela zpívat...)
Pravda, zatím Pepíno moc nemluví, ale je to mezistupeň - zatím dobře rozumí, a když ho o něco poprosím, jde a udělá to (takže významu slov rozumí,) a až si je pořádně zafixuje, začne povídat sám...
Orianna 28.02.2010

Milá Wahl,
posílám příspěvek pro Oriannu - moc se mi tenhle postřeh líbil...

Milá Orianno,
přečetla jsem si Váš příspěvek a musela jsem se smát...
Tzv. "edukativních hraček" máme doma spousty - různé dárky atakdále. Jsou na dně koše s hračkami... Pes, co mu píská nosík a šustí packy, koníka, co řehtá, když se s ním zatřese, soba, co mu každá noha cinká jinak a taky je jinak barevná - "aby stimulovala děťátku smysly"...
Hračky jsou to krásné, barevné, roztomilé - ale jsou pro rodiče... dítěti je to úplně fuk... Nejradši si hraje s polínkem a představuje si, že je to koník, nebo, v našem případě, s dřevěnými kostkami, s tubou zubní pasty nebo s kelímkem od jogurtu - to je teprve štěstí...:)))
On nemusí mít pocit, že je in a že má na tu a tu značku... má mámu, tátu a prozkoumává svět...
Hanka 01.03.2010






© Wahlgrenis 01.04.2010


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.