Chlapeček přišel po deseti letech
Milá Wahlgrenis,
Jsem moc ráda, za setkání v Českém Krumlově
a možnost poznat Tebe, Tvé názory, postoje, vnímavost i humor :-) osobně a dozvědět se mnoho zajímavého.
Jsem ta nastávající maminka s chlapečkem...
Na miminko jsi mi dala naději v Konferenci na téma zdraví v lednu 2007 (dotaz č.7).
7. otázka: Milá Wahlgrenis,
chtěla bych Vás poprosit o odpověď na otázku, která mě trápí: Budeme mít miminko?
S manželem jsme spolu 10 let, prošli jsme si dobrým i zlým. Vím, že máme plnou zodpovědnost za naše konání i vztah. Za tu dobu jsme toho spolu prožili opravdu hodně a i když to nebylo vždy " idelální", myslím, že se máme hodně rádi - právě proto,že jsme spoustu věcí dokázali zvládnout a posunout se dál, i když to někdy dost bolelo (někdy naše duše, někdy naše ega :-) ). Dlouho nás naplňoval společný koníček - cestování a nejen kvůli němu, jsme odkládali miminko. Patřila jsem bohužel k těm, které mělz strach, že ještě není ta vhodná doba, že když budu mít miminko, tak přijdu o své zájmy, které mě tak naplňovali, prostě, že mě příchod malého človíčko bude omezovat.. atd. Dnes už vím, jak jsem byla hloupá. Jenže a už je to delší dobu (aniž bych to plánovala) se mé uvažování a cítění změnilo a miminko si ze srdce přeji a chtěla bych mu předat ze sebe vše co budu moci. Jsem za tu změnu moc vděčná a je to jako bych uvnitř byla konečně ženou. Spolu s příchodem těchto pocitů, jsem se opravdu dobrovolně rozhodla pro změnu životního stylu a povolání, které s ním souviselo - práce v cizině. Měla jsem obavy, že toho třeba budu litovat a potáhne mě to zpět. Ale to se nestalo. Naopak jsem ráda,za to, že mám čas se zklidnit, vnímat domov, přírodu a všední a zároveň tak vzácné okažmiky každodenního bytí. Zdálo by se tedy, že nic nebrání tomu, aby miminko přišlo.. Jenže bohužel zatím to tak není, jsem z toho moc smutná a někdy pochybuji sama o sobě. V lednu 2006 jsem otěhotněla, ale v 6. týdnu o miminko přišla. A od té doby marně čekám, jestli se mi povede otěhotnět. Jsou to opakované chvíli naděje a zklamání... Ale chtěla bych věřit, že snad se k nám nějaká dušička chystá. Mohla bys mi prosím odpovědět (psala jsem už jednou, ale zůstalo bez odpovědi - vím, že nás, kterých se ptáme je opravdu hodně). Přeji Ti hodně štěstí Děkuji 21.10.2006
Odpověď: U Vás s miminkem nebude problém, dokonce se k Vám těší nejen jedno... V tuto chvíli to vypadá tak, že se příliš fixujete na tu smutnou událost z ledna 2006. Jste jí pořád plná, jako by nic jiného nebylo. Nedokázala jste se od ní zatím nijak odpoutat, žijete pořád v tom jediném smutném okamžiku. Máte pocit, že miminko odešlo a Vás tady nechalo samotnou. Jenže to takhle brát nelze. Vychází mi jako problém nějaký technický vynález, který miminku tenkrát vadil. Nedokázalo se s tím vyrovnat. Možná sama budete vědět, kde se stala chyba. Samozřejmě i oddalování mateřství kvůli Vašim cestám není nejlepší. Jako by nyní mezi Vámi a partnerem docházelo ke krizi, potřebujete se k sobě více přiblížit, pochopit jeden druhého, nežít si sobecky jen na svém písečku a nečekat na zázrak početí. Ovšem vypadá to hodně nadějně, jakmile se s mužem sladíte na společnou vlnu, jakmile opět najdete v jeho očích tu neopakovatelnou záři, která tam dřív byla, budete těhotná, ani vlastně nebudete vědět jak...
V Krumlově jsi nám vykládala z pláství.
Chtěla bych Tě poprosit, jestli by ses mohla ještě jednou na mě podívat.
Mám pocit, že se pořád s otázkou jak řešit bydlení, motám v kruhu - nemohu se rozhodnout, jako bych cítila, že mě to v táhne do situace, která pro nás může být ještě horší.
Ráda bych miminku zajistila, klid, pohodu a chtěla se soustředit jen na ně.
To bohužel v domě, kde jsme, nejde a opravdu bych odtud chtěla odejít a najít "své místo".
Plástve mluvily, že bychom do změny měli jít (koupě parcely a stavba).
Teď jsme se měli rozhodnout.
Jenže jsem si vymkla kotník, a to jsem se chtěla jen na chvilku odreagovat od starostí a vyrazila se psem na cvičák.
Já vím, třeba je to jen hloupá náhoda, ale ty moc neexistují...
Mám pocit,jako by mě něco chtělo zastavit.
Ale proč? od čeho?
Naše rozhodnutí se o pár dní oddálilo.
Nerada bych, abychom se dostali do větších starostí, než máme.
Moc si přeji, abychom se mohli na sebe, tj. já, můj muž a chlapeček, soustředit
a prožít si ty jedinečné chvíle spojené s příchodem nového človíčka v co největší pohodě a v prostředí, kde se budeme cítit dobře.
Budu moc ráda, když najdeš chvilku na odpověď.
Moc děkuji a přeji Ti hezký den a ne jeden :-)...
"Ceres" 27.09.2007
Milá Wahlgrenis,
srdečně Tě zdravím.
Na setkání v Českém Krumlově jsem slíbila, že dám vědět, až se miminko vyklube na svět.
Chlapeček se nám narodil 23.11.2007 v 9.00, 3,68 kg, 50 cm.
Porod byl trochu komplikovaný a nakonec jsem rodila císařem.
Jsme z chlapečka moc nadšení a hlavně vděční za to, že jsme se ho dočkali.
Doufáme, že s ním do budoucna bude vše v pořádku.
Ještě jednou Ti moc děkuji za optimistická slova a podporu, která ke mě přišla v pravý čas.
Přeju Ti hodně štěstí
"Ceres" 01.12.2007
Milá nová maminko,
mám obrovskou radost, že jste oba v pořádku.
Moc gratuluju a přeju hodně zdraví Vám všem.
Wahlgrenis 01.12.2007
Ceres 02.01.2007
© Wahlgrenis
02.01.2007
