Wahlgrenis

Dneska mi umřela maminka HONZÍK

Wahlgrenis, sluníčko moje,
dneska mi umřela maminka....
Spoustu věcí VÍM....
Asi je teď s námi všemi, Ale tak hrozně to bolí.....
Maminka je ještě doma v Ostravě, já v práci v Praze....
Tak hrozně to bolí, že už nemám maminku...
Ještě včera jsem s ní mluvila.
Těšila se na tatínka, který se vrací z lázní domů.
Doma, tam teď bude hrozně prázdno...
Sluníčko, promiň, hrozně to bolí...
Děkuji
Štěpánka 29.3.2006

Milá Štěpánko,
teď jsou všechna slova zbytečná.
Vyplakej se, nebraň se přílivu slz, bude to nekonečné...
Maminka je jen jedna, chápu.
Všichni máme dny na tomto světě spočítány, každý se jednou dostaneme k tomu poslednímu.
Všichni projdeme tou branou věčnosti, Tvoje maminka udělala ten krok dřív než Ty.
Tvoje doba ještě nenastala...
Breč si.
Vím, jak Ti je.
Smrt bolí pro všechna ta slova, která jsi jí už nestihla říct, pro všechna ta - "mám tě ráda", na která nebylo kdy.
Toho není nikdy dost...
Proto bychom měli všechny dny, které nám zbývají, žít tak, abychom těchto dlužných vět v sobě nechali co nejméně.
Říkejme lidem, dokud je ještě čas, že jsou pro nás nejvíc na světě, že je milujeme.
Má to obrovskou cenu - pro obě strany.
Maminka je nyní stejně u Tebe nablízku.
Jenže už její duše ví, že není cesty zpět.
Pochopila vývoj, ke kterému člověk přichází postupně...
Maminku jsi měla jen jednu, vím, jak se Ti nyní živě vrací všechny vzpomínky,
když Tě učila první slůvka, když jste chodily za ruku na procházky, když Tě vedla do první třídy, do tanečních...
Byla daleko, v Ostravě, nemohla jsi s ní být v poslední chvíli.
Ale je s Tebou pořád, nemysli, neopustila Tě.
Ví dobře, co cítíš, protože už prostě ví...
Dala Ti nejvíc co uměla, nemůžeš se na ni zlobit, takový je život.
Na jedné straně smrt, na druhé nový život... smutné divadlo, když se na to díváš z dálky.
Někdy se ptám, co je horší, jestli smrt vlastního dítěte nebo rodiče.
Každá smrt bolí, když v srdci je střípek lásky, citu.
Tak je to vlastně úplně jedno.
Vždycky je to hrozné.
Štěpánko moje, breč si, přišla Tvá velká chvíle...
Dotkla ses něčeho nedefinovatelného, dneska jsi to Ty, ale zítra...
Kdo ví?
Wahlgrenis 30.03.2006

Moje nejmilejší Wahlgrenis,
když jsem přes asi rokem našla Tvoje stránky, měla jsem pocit, že jsem našla spřízněnou duši.
Něco jako starší sestru.
Nevím, jestli jsi starší věkem.
To nehraje roli.
Ale jsi velice moudrá a víš spoustu věcí mezi nebem a zemí, které já teprve hledám.
Moc a moc Ti děkuji za slova útěchy.
Já vím, že přišel čas naší maminky.
Svět teď hrozně rychle spěchá.
Běh spousty událostí se zrychluje.
Myslím si, že to cítí většina lidí.
Na začátku roku jsem dostala signály a zprávy.
Je těžké popsat jak a jaké.
Ale Ty určitě víš...
Dostala jsem zprávy, že v tomto roce bude v mém životě spousta zásadních změn.
Přišla mi zpráva, abych prošla kursem Reiki.
Zatím jenom do III.stupně.
Taky už vím, že by se nám s přítelem měla narodit Rozárka.
Nejsem ještě v jiném stavu..... ale prostě tohle vím.
Dokonce jsem při jedné zvláštní příležitosti Rozárku viděla jako malou holčičku
a vzápětí jsem viděla symbol 3 malých polorozkvetlých růží růžové barvy.
Moc jsem se těšila, že bude mít maminka radost.
Život s mým minulým manželem nebyl šťastný, ale hodně jsem získala.
Z tohoto vztahu mám báječného syna, kterému už bude 12 let.
I on odmalička věděl, že má mít sourozence - stále chtěl sestřičku.
Všechny okolnosti jsou tak zvláštní, že vím určitě, že to tak prostě má být a bude...
a vůbec nebude vadit, že mezi dětmi bude velký věkový rozdíl.
Jenom je mi moc moc líto, že to už maminka neuslyší.
Pořád si nedokážu připustit myšlenku, že už mi neotevře dveře...
Víš, maminka neměla moc lehký život.
A já jsem jako capart nechápala, proč se někdy chová tak, jak se chovala,
proč nás více nepohladí, neřekne: mám vás ráda.
Měla v srdíčku moc starostí.
Ale jsem šťastná, že jsem jako dospělý člověk jí dokázala říct:
Maminko, mám Tě moc ráda...
Říkala jsem jí to vždycky, když jsem přijela do Ostravy.
Vždycky jsem ji objala...
A teď, i když pořád brečím, tak prosím Boha, anděly a všechny síly nad námi,
aby mamince pomohly k cestě do světla...
Aby ji zahrnuli láskou, protože si to zaslouží....
Nás to všechny moc bolí.
Tatínka zlomilo to, že se s maminkou už neviděl.
Zlobí se na lázně.
Bratr, který maminku našel doma, si vyčítá, že kdyby přišel třeba o hodinku dříve...
Já vím, že je důvod, proč maminka musela odejít teď a tak rychle...
Určitě se teď brzy chystá k nové rodině.
Nám bude moc moc smutno, ale ona musí jít dál...
Když Ti teď píšu, je mi hrozně.
Maminka byla zdravá, čilá... den předtím jsme s ní mluvili.
Plánovala na květen oslavu tatínkových 60 let.
Oba rodiče jsou vlastně ještě hodně mladí.....
Nezlobím se na nic a na nikoho...
Už vůbec ne na maminku.
Posílám jí v myšlenkách proudy lásky.
Odpoledne nás čeká cesta do Ostravy.
Teď jsem mluvila s tatínkem.
Nejraději bych ho zmenšila, schovala do svých dlaní a uchránila ho před bolestí...
Jede s bráškama na pohřební službu.
Pro mě je to něco nepředstavitelného.
Pořád čekám, že někdo zavolá, že se spletli...
Že bratr nepoznal, že maminka je vlastně ještě živá a že jenom teď leží v nemocnici a že se dočká Rozárky.
Snažila jsem se včera kyvadlem spojit s maminkou.
Prosila jsem ochránce o dovolení.
Kyvadlo reagovalo neuvěřitelnou silou.
I když mě srdce hrozně bolí, chtěla bych Tvým prostřednictvím vzkázat ostatním lidem, kteří čtou Tvoje stránky:
Sluníčka, snažte se, prosím, každý den ukončit s láskou.
Nechoďte ještě spát, když jste se s někým pohádali nebo mu řekli něco ošklivého.
Nikdy nevíte, kdy s lidmi, které milujete, mluvíte naposledy.
Moc Vás prosím, nebojte se říkat slova: mám rád/a, miluji tě...
Láskou se nemá šetřit.
Čím více jí šetříte, tím je jí potom méně.
Milujte lidi kolem sebe, zvířata i stromy a květiny.
Budou Vám za to vděční....
Mám Vás ráda....
Mám Tě moc ráda, Wahlgrenis
Děkuji
S láskou
Štěpánka 30.03.2006

Milá Wahlgrenis,
včera jsem byla vybírat poslední šaty pro maminku.
Na co jsem se doma podívala, za vším jsem viděla maminku.
Nedovyšívaný ubrus, hrníček od kávy v dřezu, maminčino oblečení, postel, na které ráno přehodila jen deku.....
Nemohla jsem se dívat na místo, na kterém bylo poznat, že na něm maminka umřela....
Myslela jsem, že to zvládnu, ale..... bylo to hrozné.
V noci předtím jsem měla sen, ve kterém jsem maminku viděla v jednom kostýmku, který měla na bráškově svatbě.
Pořád pořád se mi promítal před očima.
Vybrala jsem ho jako poslední oblečení.
Moc bych se chtěla s maminkou ještě naposledy spojit.
Pohladit ji, obejmout, cítit její ruce ve svých dlaních.
TAK strašně moc nám všem chybí....
Nejsem ale schopna jakéhokoliv spojení.
V noci nemůže nikdo z nás spát.
Ani já.
Nejhůř je bráškovi.
Našel maminku mrtvou na zemi v bytě za dveřmi, které musel násilím odtlačit.
Potom seděl u maminky na zemi více než tři hodiny, než přijela sanitka, která maminku odvezla.
Zhroutil se z toho.
Kdybych tak mohla vzít jeho bolest na sebe....
Nevím, jak to unese.
Ztrácí se nám před očima a já se o něj bojím.
Nejhorší je teď čekání na pohřeb.
Rozloučení bude v nejužším rodinném kruhu.
Maminka, tatínek, mí bráškové, já a naše rodiny.
Nechceme z rozloučení dělat frašku pro zvědavce.
Ach bože, nezvládnu to... stále čekám, že se otevřou dveře a maminka vejde......
Milá Wahlgrenis, moc Ti děkuji, že existují Tvoje stránky.
Víš, dala jsi lidem naději, že smrtí nic nekončí
a že se my, živí, můžeme ještě rozloučit s našimi nejmilejšími, kteří už jsou jinde.
V bytě u maminky jsem cítila fyzicky šťouchání, i když v tu chvíli za mnou nikdo nestál.
Maminka se na sebe snažila upozornit?
Prosím, Wahl, já bych se o to pokusila sama,
ale bojím se, že jakákoliv odpověď kyvadla by zobrazovala jen moje přání.
Mohla by ses zeptat, jestli se už maminka zorientovala v nové situaci?
Nebloudí tady?
Posílala jsem jí energii na cestu do světla.
Pláču u toho a nevím, jestli jsem jí alespoň naposledy trošku pomohla.
Moc bych si přála jí pomoci.
Naše rodina byla silně ateistická a já nemůžu před tatínkem ani před klukama vyrukovat s tím,
že maminku cítím kolem nás...
Prosím tě moc, můžeš mi (nám) pomoci?
Děkuji Ti sluníčko
S láskou
Štěpánka 01.04.2006

Milá Štěpánko,
mohu Tě potěšit.
Všechno je přesně tak, jak má být.
Maminka už prošla tím nejvyšším soudem, vše z jejího života jí bylo promítnuto.
Má přijít na tento svět brzy jako holčička, nebude to vůbec nikam daleko.
Všechny vyšší síly jí tleskají, její život byl nesmírně krásný, naplněný láskou a péčí o druhé lidi.
Zapisovala si do své osudové knihy samé krásné zážitky a zkušenosti.
Prošla úžasným duchovním přerodem.
Čeká ji mnoho krásného, přijde již jako stará, zkušená duše, bude radost ji mít na blízku.
To nepřehledno, které možná nyní kolem ní je, se brzy rozplyne a ona najde jasný směr.
Bude to rychlost, jakou se vrátí do tohoto světa.
Rozhodně to nebude život oběti, ale život nesmírně šťastný.
Mnoho věcí si už uvědomila, je mnohem dál.
Vyzařuje z ní nesmírná láska, milovala Vás všechny.
Wahlgrenis 01.04.2006

Milá Wahlgrenis,
moc Ti děkuji.
Jsi sluníčko ve chvíli mé bolesti.
Dodáváš mi sílu, abych to zvládla za sebe, tatínka, brášky.
Moc Ti děkuji.
S láskou
Štěpánka 04.04.2006

Milá Wahlgrenis,
dneska je to 2. týden, co jsme se rozloučili s maminkou.
Život se pomalu dostává do kolejí díky práci a povinnostem, které všichni máme.
Chtěla bych Ti touto cestou moc poděkovat za to, co jsi pro mně (nás) udělala.
Za Tvoje slova i pomoc.
Nevíš, jak moc to pro mě znamenalo a znamená.
Psala jsi mi, že maminka se chystá na tento svět znovu jako holčička a měla by přijít brzy a blízko.
Není náhoda, že s přítelem se chceme v létě pokusit o dítě?
Už dlouho mám zprávy, že by to mohlo vyjít a měla by to být holčička....
a když ne já, tak má švagrová Simonka a bráška Míša chtějí za rok taky miminko (jejich sen je holčička)...
Sluníčko, moc pro nás všechny děláš.
Obětuješ spoustu svého volného času, abys pomohla a odpovídala nebo se dokonce setkávala s lidmi, kteří Tě o něco žádají.
Přeji Ti hodně síly a lásky, abys to zvládala dál.
A pokud bych Ti mohla nějakým způsobem pomoct, ráda to udělám.
Kdybys potřebovala odvoz, pomoc při organizaci, prostě cokoliv, co bude v mých silách, velmi ráda Ti pomůžu.
Posílám Ti kytičku fialek.
Patří k mým oblíbeným poslům jara.

Zamilovala jsem se do jejich vůně, když mi byly asi 4 roky
a maminka přijela z porodnice s bráškou a krásně voněla právě po fialkách.
V paměti mi tato vůně už zůstala a kdykoliv fialky cítím, vždycky si na maminku vzpomenu.
Zůstane pro mě už vždycky mladá a krásná, jako když přijela s miminkem v náručí
S láskou
Štěpánka 20.04.2006

Hezký den, milá Wahlgrenis,
posílám Ti krásný pozdrav plný sluníčka.
Vždycky jsem si říkala, že je zvláštní, kolika lidem se o Tobě zdá.
Dneska nad ránem jsem měla o Tobě sen i já.
Bylo to velmi milé.
I když jsme se v tomto životě nikdy neviděly (alespoň vědomě), přece jsem v tom snu věděla, že jsi to Ty.
Nevím, jak vypadáš a nedělám si iluze, že by Ti postava ze snu byla fyzicky podobná.
Zajímavý byl celý děj toho snu.
V únoru a v dubnu jsem si na popud někoho Vyššího udělal kursy Reiki 1 a 2.
Psala jsem Ti, že v březnu mi náhle zemřela maminka.
Už v lednu jsem věděla, že v tomto roce dojde k velkým změnám, které nás ovlivní.
Cítím podvědomě, že se tyto změny už dějí.
A nabírají rychlost jako na kolotoči.
Ale nemám pocit, že by měly být jenom negativní.
V lednu jsem taky věděla, že v tomto roce budu čekat miminko.
Měla by to být holčička - Rozárka.
Dokonce jsem ji jednou viděla.
Malou krásnou holčičku, která se změnila v tři poupátka z růžiček...
Zvláštní....
Moc se s přítelem těšíme....
A dneska se mi tedy zdálo i o Tobě.
V tom snu jsi měla krásné oči.
Kouzelné.
Nedají se popsat.
Malovat, bohužel, neumím.
Chvíli jsem v tom snu létala
(kdysi jsem ve snech létala normálně, ale jednou jsem si v tom snu řekla: je to jen sen.. a bylo po lítání).
Moc si nepamatuji další děj toho snu.
Ale konec ano.
Přišla jsem za Tebou.
Byla to místnost jako obchod.
V něm byly dvě ženy, které asi prodávaly a v tom jsi vešla ze zadní místnosti Ty
a říkala jsi, že musíš ještě pro lidi připravit čaje.
Přitom jsi si mě všimla, přišla jsi ke mně a já Ti řekla, své jméno.
Ty jsi pronesla něco v tom smyslu: konečně jsi našla zpátky cestu.
A já najednou měla pocit, že tohle důvěrně znám, že jsem doma, že jsem našla.
Sebe, cestu....
Když jsem se probudila, vzpomněla jsem si na včerejší článek, že dnes je zvláštní den
Vyprávěla jsem svůj sen příteli a ten si jen povzdychl:
Ty se máš, Tobě se zdá o Wahlgrenis a mně ve snu honil Škromach
Je vidět, že se blíží volby
Wahlgrenis, chci Ti moc poděkovat za všechny - živé a mrtvé - za vše, co pro nás děláš.
Tvoje práce je neocenitelná.
I když Tvoje stránky jenom čtu, vyzařuje z nich neuvěřitelná síla a moudrost.
Děkuji Ti.
Štěpánka 25.05.2006

Milá Štěpánko,
nereaguji na všechny dopisy, to víš.
Ale na tohle musím.
Nejenže se dějí pořád neuvěřitelné věci...
Je to jen několik dní, kdy do sebe definitivně zaklapla celá teorie o magických ornamentech.
Zdraví, nemoci, smrt, děti, láska, nevěra, všechno...
Tento web neobsahuje všechno, co se děje.
To by ani nebylo možné.
Ale vnímám skrz Tvůj sen, že to je dobře.
Dokonce i jistá moje cesta je tam ukryta, ale nemohu o tom ještě veřejně psát.
Uvidíme časem.
Každopádně Ti, Štěpánko, moc děkuji.
Wahlgrenis 25.05.2006

Milá Wahlgrenis,
je mi jasné, že Tvůj web nemůže obsahovat všechny informace.
Ale už to, co lidem odhaluješ beze strachu, že se Ti někdo bude smát nebo Tě i napadne, je obrovská pomoc
a z Tvé strany i neocenitelný kus práce pro všechny.
Myslím si, že i díky Tobě se hodně lidí vrátilo na "svou" cestu.
Otvíráš oči, víš?
I když Tě osobně neznám (ale ráda bych to změnila), mám Tě moc ráda.
Možná to zní podivně.
Ale opravdu v poslední době pociťuji "návrat" domů.
I když jsem se před 4 lety přestěhovala z mého fyzického domova s malým synem na druhý konec republiky a začala znovu.
Je to symbolické.
Před více než týdnem mě skolila nemoc.
Zatím jsem všechny neduhy přecházela.
Jako samoživitelka jsem si v tomto systému, který tady máme, nemohla dovolit být nemocná.
Teď, když už se synem nejsme sami, jako by tělo (duše?) řeklo: dost, to by stačilo.
Tudy jít je cesta do pekla.
I když dlážděna dobrým úmyslem.
Máš jít jinudy.
Tak hledej.
Strávila jsem týden doma.
Ráno seděla na zahrádce, vytrhala lopuchy a kopřivy, koukala na kytky, jak krásně rozkvétají.
Mazlila se s naším černým kocourem a psíkem, poslouchala zpěv ptáků.
Syn přišel ze školy domů a nebyl sám.
Čekala jsem na něj já, maminka
Teď už vím, jak chci jít dál životem.
Ještě chvilku musím vydržet, protože nemůžu ze dne na den opustit rozdělanou práci.
Ale už vím, že na všechno nejsem sama.
Mám kolem sebe pomocníky.
I Ty neviditelné.
Jen nebýt hluchý a občas vnímat a poslouchat...
Není to vždycky snadné.
Člověk si zaběhne svoje svoje koleje a jede po nich jako vlak.
Přitom jen o krok vedle je tolik krásných a zajímavých věcí.
Wahlgrenis, pokud to je jenom trošku možné a budeš potřebovat nějakou pomoc, řekni si, prosím.
Ráda pro Tebe udělám, co bude v mých silách.
Taky nejsi na všechno sama
S láskou
Štěpánka 25.05.2006

Milá Wahlgrenis
Přeji Ti krásný pohodový den.
Jak jste dopadli v sobotu?
Podle prvních ohlasů jsem viděla, že lidé byli jako vždy nadšeni.
Tebou i akcí.
Už Ti můžu oficiálně (ošklivé slovo) sdělit, že na dnešním ultrazvuku nám našli centimetrovou fazolku ,
která je zatím v naprostém pořádku
Ani nevíš, jak jsme s Honzou šťastni.
Podle paní doktorky se ještě nemáme předčasně moc radovat,
protože ještě 5 týdnů existuje vysoká statistická pravděbodopnost, že... to prostě nemusí vyjít.
Ale my víme o statistice svoje, viď?
Takže si moc moc přejeme, aby bylo všechno hoooodně v pořádku
a aby Rozárka byla v klidu s láskou v srdíčku.
to na ultrazvuku taky už bylo
S láskou
Štěpánka 25.09.2006

Milá Štěpánko,
mám radost, že máš radost.
Tvoje Rozárka bude krásné zdravé miminko, nemusíš mít nejmenší obavy...
Užívej si to, i když těhotenství už znáš.
Pokaždé je to ale něco jiného, protože přichází jiný človíček, s jiným posláním.
Měj se moc hezky.
Wahlgrenis 25.09.2006

Krásný den, milá Wahlgrenis
Dívala jsem s na Tvé stránky
a vidím, že zase jako skoro před rokem děláš seminář v Toulcově dvoře pro maminky, které si moc přejí miminko.
Škoda, že je to 11. května - to už asi nestihnu.
V té době už možná bude na světě naše miminko.
Z malé Rozárky se časem vyklubal malý Honzík
Nepátráme po tom, proč je to chlapeček, když se hlásila holčička.
Tak to prostě má být.
Jsem teď v 37. týdnu, chlapeček je veliký, prospívá a snad se má dobře
Chtěla jsem jen podrhnout všechny Tvoje body, které jsi uvedla PRO otěhotnění.
Hlavně ty, které hovoří o tom, být v pohodě a mít se ráda.
Ráda taková, jaká jsem.
Mám za sebou devět měsíců těhotenství.
Před 13 lety jsem porodila předčasně chlapečka.
Stres a ne ten správný vztah s nesprávným tatínkem udělaly své.
Těchto devět měsíců, které mám teď za sebou bylo nádherných.
I když jsem taky měla hodně práce, nevyhla jsem se občas nějakému stresíku,
tak už jenom tím, že Vás okolí miluje, má rádo, váží si Vás, Vám i Vašemu miminku hodně dá.
Mám teď skvělého partnera a báječného otce pro své děti
(pro to, které už 13 let pobíhá po světě, i pro to, které se pomalinku proklubává na svět), získala jsem dvě báječné skoro dospělé dcery.
Nebudu se vracet do svého posledního zaměstnání, máme s dvěma kolegy malinkou skoro rodinnou firmičku na účetní práce, která nás snad časem uživí.
Vztahy jsou opravdu skoro rodinné a i v této práci cítím, jak se všichni na Honzíka těší.
To vše vytváří kolem nás nádhernou atmosféru plnou lásky, kterou tímto předávám našemu malému miminku.
Honzík se narodí do lásky, harmonie a klidu.
A to bych moc moc přála každé budoucí mamince a jejich děťátkům.
Milá Wahlgrenis, i když jsem Ti teď dlouho nepsala, na Tvoje stránky chodím a myslím na Tebe, na to, jak pořád pomáháš ostatním.
Přeji Ti v životě, ve všem, co konáš, spoustu Lásky.
Mám Tě ráda
S Láskou
Štěpánka 19.04.2007

Milá Štěpánko,
díky za krásný mail, za krásná slova...
Ale i za jiné věci, vždyť víš.
Pluješ si životem, je to úžasné, jak nádherně to umíš pojmenovat.
Miminko dobře pozná lásku, která je všude kolem něho.
Má připravený nádherný start do života.
Jsem s Tebou. Díky...
Wahlgrenis 19.04.2007

Milá Dito,
není ani trošku pravda, že jsi na všechno sama a sama musíš všechno zvládnout.
A hlavně MUSÍŠ VŠECHNO zvládnout.
Byly časy, kdy jsem tímto obdobím taky procházela
(beze mně se nic neobejde, nemůžu si vzít nemocenskou, když jsem nemocná, protože v práci to zkrachuje....).
Ejhle, v práci nezkrachovali, i když jsem odešla o měsíc dřív na rizikové těhotenství (je mi 38 a už jsem si drobečka v bříšku potřebovala i užít).
Doma se nikdo nezlobí, když nestihnu vyžehlit všechno prádlo, protože jsem unavená.
Důležitý je teď ten malý tvoreček ve Tvém bříšku.
A když se miminkům v bříšku něco nelíbí, tak to umějí dát parádně najevo.
Třeba i tím, že nakonec chtějí odejít.
Nic na světě není tak důležité, aby to nemohlo počkat, až se narodí miminko.
To, že jsi skončila v nemocnici na udržení holčičky je možná taky k něčemu dobré -
prostě nebudeš myslet na hospodářství, ale máš teď spoustu času, aby sis povídala s miminkem.
Ono tě totiž vnímá, slyší a reaguje na Tvé podněty.
Vím, to, jedno teď v bříšku mám taky.
Reaguje na pohlezení, na povídání si o něm, dokonce stačí, když na něj myslím a hned se mi ozývá.
Držím Ti palce a posílám Lásku a pohlazení pro Tebe i Tvé miminko.
To je to, co teď moc potřebujete.
S Láskou
Štěpánka 20.04.2007

Hezký den, milá Wahlgrenis,
jen jsem Ti chtěla říct, že se Honzík dere na svět :-)
Vychází mu hezké datum...
Moc Tě zdravím
Štěpánka 27.04.2007, 9.36

Ahoj mila Wahlgrenis :-)
Tak se nam vcera 20 minut pred pulnoci vyklubal Honzik na svet.
Jsme oba v poradku, Honzik je nadherny, jako kazde miminko.
Moc Te pozdravuji
Stepanka 28.04.2007

Krásný pohodový den, moje milá Wahlgrenis,
podařilo se mi po hodně dlouhé době dostat zase na Tvoje stránky.
Nic se nemění :-)
Lidé prožívají svoje Lásky, trable i radosti a svěřují se Ti.
A ty se rozdáváš a rozdáváš :-)
Ale nezapomeň i sama na sebe.
Mám Tě ráda.
Už uplynul půl rok, co se nám místo Rozárky narodilo sluníčko Honzík.
Posílám Ti obrázek.
Je to pohodový kluk plný Lásky ke svému okolí.
Jsem šťastná a jsme všichni šťastní, že ho máme.

29.03.2006