Mám o miminko dcery strach, proto píšu
Otázka: Milá Wahlgrenis,
tak miminko už k nám přišlo.
Chlapeček se narodil ve středu 4. dubna.
Měl 2,76 kg a měří 50 cm.
Na svět dorazil komplikovaně.
Mám o něj strach, a proto ti píšu.
Dcera v krčské nemocnici ležela už od úterý, kdy si ji tam nechali, protože měla málo plodové vody
a taky děloha nevyživovala miminko tak, jak by měla.
Nejdříve chtěli vyvolat normální porod.
Vše vypadalo zpočátku bezproblémově, nakonec zjistili, že má omotanou pupeční šňůru kolek krku.
Proto asi nechtěl ven, věděl, že by to nepřežil.
Nakonec provedli císařský řez.
Žádnou vrozenou vadu nemá.
Vše ale trvalo strašně dlouho, mám obavy, aby byl v pořádku.
To vše mi začalo docházet včera, když mi vše dcera líčila.
Chlapečka mi na chvilku přivezla paní doktorka ukázat.
Má problémy s přijímáním potravy, a tak ho mají pod neustálým dohledem.
Wahl, budu ti moc vděčná za to, když mi napíšeš, jak na tom náš chlapeček je.
Hela 6.4.2007
Odpověď: Milá Helo,
myslím, že trápení v tuto chvíli nemá žádný význam.
Chlapeček je na světě...
To je nyní nejpodstatnější.
Skutečně jeho příchod na tento svět byl zkomplikovaný.
Rozhodovalo se do poslední chvíle, zde vůbec bude žít, nebo ne.
Je to stav, jako by se rozběhl a pak najednou zastavil.
Tohle zastavení bylo podivně alarmující, směrem k Vám, k celé velké rodině, do které přichází.
Jako vykřičník, abyste si uvědomili sílu lásky.
Přichází, aby pospojoval potrhané vztahy, aby dal lidi, kteří spolu dávno nekomunikují, zase k sobě.
Je to těžký úkol.
Bude si muset projít mnoha komplikovanými úseky, přelézt mnoho skal a přebrodit mnoho bažin.
Vypadá to dokonce, že k Vám přichází proto, abyste si uvědomili, jaký jste v něm dostali poklad.
Všechny potíže, které se nyní zdají jako velké a nepřekonatelné, pominou.
Ale pozornost se mu bude muset - aspoň zpočátku - věnovat větší, to ano.
Pozoruhodné je, že miminko je v přímé souvislosti k Tobě víc než ke své matce.
Nad Vámi je cosi jako souznění, jako neuvěřitelná souhra, spojení z minulosti...
K tomu nádhernému sladění dojde poměrně brzy.
Jsi s ním a on je s Tebou...
Jako byste byli kdysi dávno násilně rozděleni a nyní se zase dostáváte k sobě.
Neměla by ses od něho příliš vzdalovat, on pochopí velice brzy Tvoji roli ve svém životě.
Strach o něho mít nemusíte, je jasné, že bude bojovat, bude žít.
© Wahlgrenis
06.04.2007
Milá Wahlgrenis,
díky, díky za odpověď. Více nejsem schopna v tuto chvíli dodat.....
S láskou
Hela 9.4.2007
Milá Wahlgrenis,
náš chlapeček je už i s maminkou doma.
Pomalu se vrací na svoji porodní váhu a evidentně má chuť do života.
Snad bude vše v pořádku.
O tom, že k sobě budeme mít hodně blízko, jsem informaci měla.
I to, že bude mít ke mně blíž než k mamince, ale nijak jsem tomu nevěnovala pozornost.
Když jsem teď o všem přemýšlela,
uvědomuji si, že jsem problémy toho ještě nenarozeného človíčka vnímala pár dnů před porodem na sobě.
I ten hrozný strach a stres v den porodu, hlavně kdy už šlo o jeho život.
Já jsem neměla žádné informace, naposledy jsem mluvila s dcerou dopoledne
a čekala na její zavolání, až bude miminko na světě.
Ta hrůza opadla až dva dny po narození chlapečka, kdy se vše začalo obracet k lepšímu.
A taky mi pomohla tvá odpověď.
Co se týká rodiny, komunikace či nekomunikace lidí, bude mít chlapeček těžký úkol.
Já jsem se narodila mezi samé materialisty, v rodině si připadám jako sám voják v poli.
Aspoň budu mít spojence, snad si někdo toho vykřičníku všimne.
Posílám sluníčkový pozdrav.
A ještě jednou děkuji.
Hela 12.04.2007
