Dvakrát jsem dobrovolně podstoupila interrupci
Otázka: Dobrý večer,
Vím že toho máte asi nad hlavu,
ale moc ráda bych se Vás chtěla zeptat, jestli mám nějakou šanci odčinit to, co jsem udělala.
Dvakrát jsem dobrovolně podstoupila interrupci -
ačkoli vdaná, v manželovi jsem neměla podporu..
to je jedno, důvody jsou vedlejší, prostě jsem to udělala a teď nechápu, jak jsem MOHLA ??
Z manželství mám dvě dcery, nyní s přítelem máme další dcerku a mě neustále a oprávněne trápí výčitky svědomí.
Pochopila jsem, že ty děti nebyly přítež, jak se mi tenkrát zdálo, ale možná nová šance,
rozhodně opora, noví lidé, o které jsem přišla a je mi po nich strašně smutno..
Myslím na to každý den a cítím se jako vrah, protože jsem vrah.
Mám hrozný strach o svoje zbývající děti, mám strach o svého partnera -
jako bych to štěstí, které mi bylo životem dáno, lehkomyslně zahodila a teď za to budu pykat.
Kdybych věděla dříve o vašich stránkách, nebo o někom, kdo by mě třeba jen podpořil, zřejmě bych to vše zvažovala daleko jinak.
Kdybych byla trochu chytřejší, rozumnější - jak je možné, že to vidím až teď?
Proč jsem to nebyla schopná vidět dřív?
Vím, že dnes bych o interrupci ani neuvažovala.
Můžu nějak odčinit tu hrůzu, kterou jsem svým dvěma dětem provedla?
Pokud mi neodpovíte, naprosto to chápu, a děkuji Vám za pomoc a naději, kterou lidem dáváte.
Děkuji
Keiko 26.8.2006
Odpověď: Milá Keiko,
odpověděla sis vlastně sama...
Ale už to, že takto uvažuješ, je pro Tebe velká šance.
Samozřejmě jim život nevrátíš, jen jsi ale oddálila Vaši vzájemnou konfrontaci, co proč se Ti měly narodit.
To příště by mělo přijít...
Možná ale až po několika budoucích životech.
Doporučuji se s těmi dušičkami pokusit domluvit a poprosit je o omluvu.
V tom Tě povedou Tví ochránci.
Neboj se.
© Wahlgrenis
07.10.2006
Děkuji děkuji děkuji moc,
Keiko 08.10.2006
