wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Chlapeček po narození byl v komatu. Bude žít?


milá Wahlgrenis,
když jsem se dneska rozhodla, že pro svojí přítelkyni najdu nějaký kontakt, nějakou užitečnou informaci,
jako první se mi zobrazily tvoje stránky...
zadala jsem do hladání slova "v komatu".
nerozumím úplně tomu, proč ti píšu, ale přece...
Jana je moje sestřenice, má dvouletého chlapečka Alexe a 19. ledna 2007 se jí narodil druhý, Matouš.
chvíli po narození přestal dýchat a byl v komatu, potom se probral, není v pořádku, ještě ne, a lékaři mu nedávají moc naděje.
já cítím, že se něco dá dělat, ale nevím, mám taky malé miminko a nemůžu se k té informaci dostat.
co dělat, na co se soustředit, kde prosit?
posílám jeho fotku, nevím, věřím.
děkuju Ti,
ala 19.2.2007



Milá Alo,
vždycky když otevírám maily, které mi chodí prakticky pořád, jako první na mě dýchne jakýsi proud energie.
Vlna lásky nebo hromada problémů...
Tady to bylo něco jiného.
Zježila jsem se, Vy tato slova nejspíš nebudete znát, moje webové stránky neznáte,
je to stav, kdy vnímám, že se děje něco vyššího.
Takový podivný dotyk čehosi, těžko definovatelný...
Bylo mi hodně divně.
Chlapeček přišel na tento svět s velice problematickou karmou, vlastně jen na chvíli.
Problém, který není ale pro současný svět tolik čitelný, vznikl v minulém životě...
Tehdy si užíval jako příslušník vládnoucích kruhů, mohl mít vždycky všechno, co chtěl a koho chtěl.
Taky každou ženu, na kterou se jen podíval.
Všechny ležely u jeho nohou, bral je všechny ale jenom jako zábavu, neřešil žádné city.
Jedna z těchto dívek se do něho skutečně zamilovala a věřila, že by s ním mohla být šťastná.
Dokonce čekala jeho dítě.
Ale on to měl jinak, nechtěl se vázat, nechtěl být otcem ani partnerem jen jedné ženě.
Poradil jí, aby dítě, které se mělo narodit, zabila.
Byla by to pro oba komplikace.
Ona neměla peníze, aby se o něho dokázala postarat.
Že potom všechno bude jako dřív.
Dobře jí zaplatil, ona bláhová mu snad i věřila.
Když se potom miminko narodilo, neměla odvahu s ním cokoliv udělat.
Muž se to dozvěděl a bez řečí dítě vhodil do obrovského ohně.
Byl to jakýsi obřad, při kterém se spalovalo mnoho obětí božstvům, které lidé tehdy uctívali.
Nikdo nezkoumal, jestli kosti v popelu zůstaly od jehňat nebo od dítěte.
Ta matka tomto hrůzostrašném zážitku zešílela.
Přestala mluvit a vyjadřovala se jenom podivnými skřeky, zvláštní jakoby zpívavou melodií.
Muž poté přestal vnímat okolní svět, nasadil si zvláštní pomyslnou masku.
Účtování se pouze odložilo do budoucnosti.
NIkdo nemá právo nakládat se životem druhého člověka.
Proto přichází na tento svět, aby si uvědomil, že nic není natrvalo.
Právě ani jeho životnemá být příliš dlouhý, příliš trvalý, což má ale nejvíc bolet jeho nejbližší.
Vím, čekala jste nejspíš povzbuzení, naději.
Život není pohádka, kde dobro vítězí nad lží a nenávistí.
Někdy si člověk musí sáhnout na samotné dno, aby pochopil, o čem to všechno je.
Je mi to opravdu moc líto, ale chlapeček před sebou nemá dlouhý život.
A ještě něco - Vaše kamarádka, maminka chlapečka, je tou partnerkou z minulého života...
Proto se nyní měli potkat za takových podivných okolností.
Svému osudu se člověk nevyhne.
© Wahlgrenis 17.02.2007

Milá Wahlgrenis,
díky za energii, kterou jste dala do své odpovědi.
Nerozumím, proč má kamarádka znova trpět, minule a teď znova,
ale snad je to o odpuštění, o velké lásce, větší než lze pochopit rozumem.
Každopádně Vaši odpověď beru jako zprávu pro sebe, že pro ně nemohu nic udělat a zbývá jen stát při ní...
Pozdrav skutečné hluboké moudrosti,
Ala 18.2.2007

Milá Wahl,
když čtu podobné příběhy, je mi z toho vždycky smutno...
První, co mě napadlo, když jsem uviděla fotku toho malého chlapečka, bylo, že ve svých očích nese snad celou tíhu tohoto světa.
Jsou tak neuvěřitelně smutné, že se do nich téměř vůbec nedá dívat.
I když nejsem schopná poznat, čím nebo kým byli lidé v minulých životech,
tento chlapec opravdu vyzařuje dost podivnou energii, takovou zastřenou, těžkou
- vůbec se nedivím, že Ti nebylo zrovna nejlíp, když jsi ten e-mail četla.
Karma se bohužel opravdu nedá obejít a když se o to pokusíme, objeví se problémy někde jinde...
Na druhé straně na délce života zase až tak příliš nezáleží, někteří lidé můžou žít dlouho, ale přitom je jejich život prázdný.
Někomu je vymezen kratší časový okamžik, který tu má strávit,
ale přitom do životů druhých přinese světlo, lásku nebo nějakou důležitou informaci, která ty druhé posune dál nebo jim umožní něco pochopit...
Moc bych přála Matouškovi, aby se co nejdřív jeho negativní karma vyčerpala
a jeho další životy provázelo více lásky a radosti,
vidět "trpět" malé děti patří k těm nejhorším utrpením tohoto světa
srovnatelného snad jen s válkami, nemocemi nebo nejrůznějšími přírodními katastrofami,
protože malí "tihle malí andělíčkové" představují naši budoucnost.
Proto přeji všem dětem jen to nejlepší...
S láskou,
Darmie 18.02.2007


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.