wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Dvouletá vnučka špatně spí


Milá Wahlgrenis,
nevím, jestli můžeš, ale obracím se na Tebe s prosbou.
Všechny metody selhávají.
Mám dvouletou vnučku Emu, která už 14 nocí hodně špatně spí.
Což by nebylo nic divného, rostou jí prý zuby (asi pětky).
Nic nezabírá, meduňka, zkusili Nurofen..... nic, noc co noc se jednou až dvakrát vzbudí s šíleným jekotem, musí jí nosit v manduce, hodinu uspávají.
Sahá si do pusy....
Vyžaduje odchod do obýváku, kde si chce hrát, tuhle ve dvě ráno hrála na fujaru.
Kdysi, když byl její otec (můj syn) malý, jsme si nechali měřit patogenní zóny, v té postýlku nemá.
Neříkej mi, že by jí zuby rostly či zlobily 14 dnů.
No, maminka je už pološílená, chytá jí migréna, je nevyspalá, psychika na dně.
Syn (taťka) vstává ve 4:30 do práce....
Já vím, že zuby bolí v noci, ale rodičů mi je hrozně líto a neumím jim pomoct, tak se ptám ...
Jinak jako rodiče jsou moc fajn, Emičce se věnují hodně.
Třeba ji ruší něco jiného...........
Zajímavé je, že minulý víkend byli na chalupě, a tam to bylo o moc lepší.
Vzbudila se tam jen jednou, a docela rychle se nechala zase uspat.
Nemáš pro ně radu, moc prosím?
Díky moc , jestli máš.
Moc Tě zdraví
Rozárka 14.11.2018

Milá Rozárko,
jistě nebyla náhoda, že jsem včera večer listovala v knížce Zdraví z lékárny boží od Marie Treben.
A dostala jsem se také k neklidnému spánku dětí.
Možná to bude informace, na kterou všichni čekáte:

Když se děti ve spánku často obracejí, probouzejí se, pomůže okamžitě - pokud se nejedná o záření z vody nebo ze země - koupel z lipového květu.
Naplníme 10litrový kbelík do poloviny lipovým květem.
Zalijeme studenou vodou a necháme takto stát 12 hodin.
Květy trháme za plného slunce.
Vodu z květů slijeme a přilijeme do přiměřeně teplé lázně.
Koupel dítěte by měla trvat asi 20 minut.

Je mi jasné, že z dnešního úhlu pohledu je polovina kbelíku lipového květu poměrně hodně.
V lékárnách lze zakoupit lipový květ.
Možná máte nasbíraný květ lípy z léta...
Za vyzkoušení tohle ale určitě stojí.

Ale ještě bych se podívala, co Vaši vnučku trápí, proč není v noci v klidu, proč nespí.
Vnímám konflikt mezi duší Vaší vnučky a jistou bytostí jemnohmotného světa, která v tomto prostoru je.
Pravděpodobně je tady nějaký příběh, který vygradoval přes žárlivost, nejspíš nedopadl nejlépe.
Tahle duše dává najevo duši Vaší vnučky, že ten příběh neskončil, ale že tady ještě bude potřeba něco dořešit.
Ptáte se pravděpodobně, jak je možné, že se tohle děje právě nyní, když Emičce rostou zoubky.
Zoubky mohou být pouze spouštěčem, aby se její duše k tomuto sdělení dostala.
Důležité by bylo navázat s touto duší, která na sebe upozorňuje, kontakt, pochopit, o co se snaží.
Potom by bylo možné duši odvézt a Ema by zase měla v noci v klidu spát.
© Wahlgrenis 14.11.2018

Milá Wahlgrenis,
moc děkuji za odpověď, překvapila´s mě.
Nicméně tady zrovna sedí snacha a je trošku vyděšená.
Myslíš, že bychom Tě mohly společně poprosit o pomoc s odvedením té duše?
My to vůbec nechápeme.
Lipový květ máme nasbíraný hodně, tak to naložíme na zítra.
Ještě jednou moc děkuji.
I za případnou pomoc.
S úctou
Rozárka 15.11.2018

Milá Wahlgrenis,
díky, že s Tebou můžu mluvit, mám hlavu jako pátrací balón.
Ohledně té naší nespavé princezny jsme se snachou probraly snad všechny možnosti.
I takové, že vypnuli PC a TV ze sítě.
Mají jen dvě místnosti, takže žijí "všude" a ložnici pouze na spaní bohužel nemají.
Poradila jsme i zakrýt na noc obrazovku TV (víš, jak jsi jednou psala, že zrcadla jsou brána.....).
I já dole v ložnici nemohla spát, a tak jsem obrovské zrcadlo poděděné vestavné skříně přikryla hustou záclonou odshora dolů a spaní se hodně zlepšilo.
No a holčička spala prý jak dudek...
Ale příští noc opět.
Snacha říká, že (cituji) si myslí, že má špatné sny.
Cestuje brutálně po posteli i postýlce, mluví ze spaní a pak okamžitě brečí.. mamí mamí prosím..
Asi se jí dovyvíjí nervová soustava a protože je hodně hodně aktivní, tak to neumí zastavit...
Lehce se vzbudí a asi nerozezná, jestli je v realitě nebo v snu a vyžaduje být "přicuclá" na mámu.
Pak zas po celým dnu s dětma usne, třeba až v půl druhý, ale usne a spí do rána.
Já přemýšlela o tom jemnohmotném světě, ale to víš, laik s tím neumí pracovat.
A cesta mě z výstavy Czech bus na Výstavišti zavedla nějak samovolně na kousíček vzdálený malý hřbitov, kde je pohřbená moje teta a strejda, u kterých jsem trávila celé dětství prázdniny co prázdniny s bratrancem, se kterým jsem vyrostli jako sourozenci.
Ale člověk míní - Pánbůh mění.
Teta umřela.
Shodou okolností to bylo ve stejný rok 2000 jako moje mamka.
Od té doby jsem na tom hřbitově nebyla.
Naposledy s bratrancem.
Bohužel, půjčila jsem mu před časem hodně peněz, které mi ale k mému zděšení nehodlal vrátit, nebo hodlal, ale v příštím životě.
Tak jsem musela oslovit právníka.
Peníze mám, bratrance ne.
Je mi to líto, ale to se nedělá.
No a tak jsem si říkala: zajdeš na hřbitov, kam se jinak nedostaneš.
Sice tam není květinářství, ale byly Dušičky, tak tam výzdoba bude, to neva, tak je pozdravíš...
Kde je hrob, jsem si přibližně pamatovala, ale ejhle, nenašla jsem ho...
Musela jsem se zeptat správce...
Co myslíš?
Ztráta charakteru se projevila naplno.
Svým rodičům jejich jediný syn nechal spadnout náhrobní kámen, hrob zpustl.
Odhrnula jsem plevel a písmena byla zcela jasná, nepoškozená.
Slzy se mi řinuly a přes ně jsem se studem nemohla na správce podívat.
Myšlenka odkoupit hrob a dát do pořádku doma neprošla, to, co nám za starosti bratranec způsobil a kvůli němu jsme se museli zadlužit (hypotéka), manžela dodnes štve.
Snad mi teta se strejdou odpustí.
Taky nevím, jestli to nějak souvisí s vnučkou.
Je pravda, že se to spaní od té doby zlepšilo, ale ono to není.
To asi proto, že jsem to nedotáhla...
Ale za zády muže to dělat nebudu.
Víš, já jsem vlastně ještě chtěla tu věc s chalupou a jejími německými předky, ale to už takhle je román...
Moc se omlouvám.
To jen, že mi napsala ta německá rodina, která nás v létě našla jako dům jejich předků a byla šťastná, že to zvelebujeme a ne opačně.
Nejprve mi poslali nějaké historické fotky, které jsem i předala místnímu kronikáři, ale představ si, teď mi napsala, že mi chce napsat k vánocům dopis a že má pro nás krásnou zprávu od její dřívější rodiny, že můžeme v domě najít dárek, který bude jen náš.
A že doufá, že to najdeme, možná ne hned, protože to bylo před mnoha lety...
Chce mou adresu, i když už jsem jí ji dávala k poslání těch fotek, tak vůbec nevím, co si mám myslet, jsem z toho docela na větvi.
No řekni sama, neměla bys taky hlavu jako pátrací balón?
Samá záhada.
Myslíš, že bys mohla juknout, co se to děje, jestli můj příběh souvisí s vnučkou, jestli už bude mít chudinečka moje klidné spaní a s ní i její rodiče?
Je na chalupě zakopaný poklad nebo je ta žena blázen?
Milá Wahl, děkuji,děkuji, děkuji za pomoc na cestě.
Rozárka 26.11.2018


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.