Naše miminko špatně usíná a má ekzém na tvářičce
Milá Wahlgrenis.
Jsem matkou 2,5 měsíčního chlapečka.
Mám dotaz ohledně převráceného režimu miminka.
Zajímá mě a myslím i ostatní maminky zda to má nějaký vyšší důvod?
Nejsem zastáncem vyřvávací metody, tudíž čekám, až se našemu drobečkovi bude chtít spát přirozeně samotnému.
Chodíme spát mezi 2-4 hodinou ranní.
Někdy se zadaří i kolem půlnoci.
Chce si prohlížet, hrát, chovat.
Celé dopoledne a odpoledne potom prospí a nedá se probudit, ať dělám co dělám.
Probere se na pár minut, zívne, mžourá a hned zase usne.
Problém je, že já přes den spát neumím, tak jsem šíleně vyčerpaná.
Manžel chodí do práce a musí být použitelný, takže ponocuji pouze já.
Zvečera se střídáme, je hodný, je mi opravdu podporou.
Musím ještě uvést podrobnější info ohledně těhotenství, porodu.
Na děťátko jsme se moc těšili, moc si ho přáli, těhotenství bylo naprosto pohodové a bez komplikací,
porod také, je donošený, přesně v termínu.
První rozčarování přišlo až v porodnici, kdy jsem zjistila, co to vlastně obnáší mít dítě.
Chtěl být stále chován, stále hrozně brečel, stále hrozně hladový a již tam přes noc nespal.
Měla jsem poporodní depku, byla vyděšená, unavená, prostě špatná máma.
Během šestinedělí se to srovnalo a teď ho již opravdu miluji a jsem moc šťastná, že jsem matkou.
Nakonec jsem se i s tím ponocováním smířila, beru to, jak to je, ale ta únava je hrozná.
Můj dotaz tedy zní, můžu nějak změnit – převrátit ten denní – noční režim?
Proč to musí být?
Mám se tím něčemu naučit?
Vím, že hodně miminek to tak prostě má.
Určitě mě to učí hodně moc trpělivosti, kterou opravdu moc nemám.
Děkuji.
Knedlík 28.11.2008
Milá Wahlgrenis.
Již jsem Vám psala o mém synovi.
Dnes již mu jsou 4 měsíce.
Převrácený režim má stále, špatně spí, ale už to neřeším, hlavně, že je zdravý.
Tentokrát mám dotaz ohledně jeho ekzemu na tvářičce.
Dočetla jsem se u Vás na stránkách, že je to reakce na nespokojenost v životě či strach z něčeho.
Je zklamaný a nedostává, pro co se narodil?
Jak bych mu mohla pomoci, co je potřeba změnit?
Myslí si, že je málo milovaný?
Určitě se hodně bojí, nedokáže usnout sám, musíme ho utřepat ke spánku.
Několikrát jsem ho zkoušeli s manželem nechat usnout samotného, křičí, jako by ho na nože brali a trvá to až hodinu.
Nepomohlo povídání, hlazení, zpívání.
Nulová reakce.
A asi se hodně bojí i tmy, při světle nekřičí tolik.
Jediné, co ho uklidní, je naše náruč.
Je na něm vidět obrovská únava, ale prostě sám neusne, potřebuje být v náručí.
Tak ho uspávám v náručí i přes den.
Ještě mám jeden dotaz.
Psala jsem, že jsem byla hodně v rozpacích po jeho narození, někdy jsem i teď.
Myslím, že nejsem dost dobrá máma.
Asi tuší, že to není uplně ono, pracuji na sobě.
Mám takový pocit, že jsem v minulém životě byla muž
a narodila jsem se teď jako žena, abych se naučila zase jemnému ženskému stylu.
A moc mi to nejde.
Ale snažím se.
Děkuji
Knedlík 12.1.2009
Milá Knedlíku,
s miminky je někdy potíž.
Opravdu to nejsou živé panenky, z kterých by se dala vyndat baterie, když chceme, aby spaly.
Miminka přicházejí dožít svůj karmický příběh z minulosti.
Tedy samozřejmě pokud mluvíme o miminkách počatých přirozenou cestou.
To, že mají po narození jiný režim, než na který jste zvyklí, to je běžné.
Přicházejí tak trochu, aby Vás vykolejili z Vašeho běžného, stereotypního života.
Máte pochopit, že je všechno jinak...
Nic, co fungovalo dřív, fungovat nemá a nebude.
Máte přijmout nového človíčka jako stavitele chrámů.
On dává základy budoucí stavby, v které chce žít, on si Vás potřebuje sladit podle svých potřeb.
Nechce, aby to bylo naopak, nechce se podřizovat Vašim zvyklostem.
Máte přistoupit na jeho hru, ona tady volí prostředky a určuje mantinely, odkud a kam se bude hrát.
Mnoho směrů nabádá začít s výchovou dítěte od malička.
Nemyslím si, že by to bylo dobré.
Miminko přichází a očekává lásku, očekává objetí a milé dotyky.
Očekává hlas, který zná, písně které slyšelo, očekává barvy, které se mu líbí.
Je toho moc, ale realita bývá často jiná.
Někteří rodiče jsou zakleti v prapodivných vazbách, neumějí pojmout nového človíčka, nerozumí mu.
Pak ani miminko nemůže rozumět jim.
Ve Vašem případě tohle platí stoprocentně.
Nesmíte na miminku dělat pokusy, není to hračka, ani náhodou.
Píšete o ekzému - to je projevení nesouhlasu, je to boj s něčím, co se miminku nelíbí.
Vy se mu nelíbíte, nelíbí se mu, co s ním děláte, nechápe, že mu nerozumíte.
Původcem ekzému u Vašeho chlapečka může být také napětí, které kolem sebe vnímá.
Tím, jak na něho nejste s manželem naladěni, necítí se být ve svém prostředí.
Potřebovali byste oba k němu najít cestu, cestu nenásilnou, naprosto přirozenou.
I to, jak jste nevyspalá a unavená, se zpětně obrací proti miminku.
Je to takový uzavřený kruh, z kterého bude složitější udělat ten zásadní krok ven.
Ptala jste se také, co byste měli udělat, aby chlapeček s Vámi přestal bojovat.
Spolupráce je narušena.
Ztratili jste kotvu k jeho lodi, začíná se směřovat dál do oteřeného moře, bojí se.
Ještě ale není vše ztraceno, Vaše loď je na blízku, jen se díváte, jak miminko odplouvá dál.
Vidíte, jak je krásné, moc se Vám líbí, je to přeci jenom Vaše dítě...
Ale přitom se jakoby rozhlížíte po dětech svých známých, které jsou hodné, spí, nejsou s nimi problémy.
Možná tyto děti jim i závidíte.
To je ale chyba.
Tím se totiž dostáváte od Vašeho miminka na ještě větší vzdálenost.
On musí mít ve Vás jistotu, že je nejpřednější, že je na prvním místě...
Čtyřměsíční miminko sice ještě nemluví, ale všechno, co ho trápí, Vám sdělit dokáže.
Vy se potřebujete dostat na jeho vlnu, pochopit jeho řeč, zase ho přijmout do té nejtěsnější blízkosti.
Nesmíte ho nechávat samotného, aby se bál, nesmíte ho opouštět, měli byste se na něho dívat i v kočárku.
Hodit dítě jen tak do obrovského světa cizích lidí - to je tak jednoduché, ale také tak bolestné.
Tohle miminko si Vás vybralo, má s Vámi velký plán, nesmíte ho zklamat hned od začátku.
Píšete, jak se s ním snažíte domluvit, jak mu zpíváte, chováte ho...
Snažíte se, ano, ale jinak, než to chce on.
Také na psovi, který jde po cestě proti Vám vidíte, co si o Vás myslí, ne?
Jestli se Vás bojí, nebo je připraven k útoku.
Sice nic neříká, ale z jeho pohybů, naježení srsti, z výrazu v očích se dávypozorovat hodně.
Podobně se dá najít řeč i s malými miminky.
(A podobné to je i s jinými zvířaty, květinami, stromy...)
Jen jde o to dostat se na jejich frekvenci.
© Wahlgrenis
13.01.2009
Milá Wahlgrenis.
Moc moc děkuji za vysvětlení.
Jsem to tušila, že to tak nějak bude.
Určitě jste mi moc pomohla uvědomit si, co dělám špatně.
Stydím se, je mi to moc líto.
Doufám, že najdu cestu k našemu synáčkovi.
Děkuji mockrát.
Určitě napíšu, jak jsem uspěla.
Knedlík 13.1.2009
Ahoj Wahl,
posílám obrázek pro maminku Knedlík.
Na obrázku je vymalován její chlapeček s krásnými energiemi.
Maminka se o něj nemusí bát.
On si jen ještě chce žít po svém, užít si to spojení s energiemi, ze kterých přišel - vpravo nahoře.
Jeho pole jsou jakoby trošku nakloněná právě do těchto energií a teprve se časem srovnají do normální pozemské polohy.
Jeho srdíčko je tak krásné a veliké a hlavně tvořivé již nyní.
Bude to dítko se zájmem o lidi, písmenka v jakékoliv podobě, krása a jemnocit mu budou vlastní.
Bude se muset naučit zvládat svou citlivost vůči okolí.
On velmi mnoho vnímá a též i bude, jen mu nepřijde, že to jiní mají jinak.
Proto buďte trpěliví.
Ve spodních energiích vůči Zemi je takový malinký provázek, ale nad ním velká otevřená energie,
Země mu bude matkou a on to ví již dnes.
Je tu vykreslený blok u maminky v oblasti ženských orgánů, který si přinesl malý ve fyzické rovině formou ekzému.
V duchovní rovině je to o významu, který popisuje Wahl, ale na fyzické rovině jsou zde plísně a různé bakterie.
Ty jsou všude kolem nás i uvnitř nás samotných a někdy se prostě přemnoží a miminka porodními cestami na ně různě reagují.
Maminka to ani nemusí sama vnímat.
Bylo by dobré, aby maminka se jich snažila zbavit a miminko zareaguje samo.
Maminka má trošku rozhozené energie v oblasti myšlenek.
Nebojte se a dopřejte si více klidu v myšlenkách a uvidíte, že mnohé půjde již samo.
Miminko vnímá i tyto energie.
Bude to dobré, nemusíte se bát, užijete si mnoho radosti a někdy budete mít i oči v sloup, jak Vás překvapí, ale vše bude tak, jak má.
Nad miminkem jsou krásné energie z Universa.
Zpívejte mu, vyprávějte, povídejte si hodně.
Nemyslete si, že když nerozumí slovům, nevnímá je.
Opak je pravdou a jemu to hodně pomůže.
Nebo mu pouštějte různou hudbu a uvidíte, jak na kterou reaguje.
Přeju Vám mnoho krásného.
S láskou
Jitřenka 15.1.2009
Wahlgrenis
prosím o poděkování Jitřence za informace z automatické kresby a jejich výklad o našem synáčkovi.
Moc mě to potěšilo a utvrdilo zase, že jste opravdu zachránkyně tápajících a nejistých a vše je pravda.
Je to přesně tak s těmi problémy v oblasti ženských orgánů, trápí mě často kvasinkové infekce.
Zkusím Chlorellu-sladkovodní řasu.
Ještě musím napsat, že dík Wahl jsem si srovnala myšlenky a můj vztah k synkovi se tím velice zlepšil.
Již nepokukuju po jiných "hodných" miminkách, miluju to svoje moc.
Je prostě jiný a budu to akceptovat.
Zrovna dnes jsem byla opět zkoušena, jak na tom tedy jsem.
Mluvila jsem a slyšela o 3 jiných strašně hodných miminkách, jak pěkně spinkají atd...
A já jim ta jejich přála a přitom jsem se již na našeho synáčka vůbec nezlobila a byla vděčná, že ho mám, že je, jaký je.
Ještě bych ráda trošku dovysvětlila malé nedorozumění.
Když synkovi povídám, zpívám, hladím, tak reaguje - samozřejmě.
Směje se, dívá se mi do očí - někdy jo, někdy ne.
Nulová reakce je pouze při usínání, nic nefunguje, jen ta náruč.
Máte všechny moje velké Díky.
Ještě jednou díky.
Knedlík 15.1.2009
Dobrý den Wahlgrenis.
Znovu moc děkuji za rady a Vaše slova.
Moc jste mi pomohla i čas a život naučil :-)
Slíbila jsem, že napíšu, jak jsem s našim prckem uspěla.
Je mu teď 10. měsíců a máme z něj všichni moc velkou radost, je to náš pokládek.
Jeho úsměvy si musíme zasloužit, ale když se usměje, je to sluníčko, má opravdu hluboké moudré oči.
Pořád si umí moc dobře říct, když se mu něco nelíbí.
Režim se mu srovnal, už chodí spát normálně.
Ekzém se průběžně vytrácí a zase vrací, čepičky to zhoršují.
Tohle jsem prostě nějak zatím nerozlouskla.
Velice reaguje na moje celkové rozpoložení.
Jak jsem nervozní, vzteklá....hned se to na jeho chování projeví.
Musím se stále hlídat a být jen milá a pohodová.
A má velkou potřebu se chovat, ale mazlit se nechce.
Trošku nás potrápily i zuby.
Jinak pořád si vyčítám, že jsem na něj byla občas hodně zlá.
Byla náladová.
Vím, že se člověk do minulosti nemá vracet, šťourat se v tom, ale mrzí mě to.
Plánujeme i další dítě, tak pořád říkám, že to už bude mít strašnou výhodu, cestička již bude vyšlapaná.
Maminka bude úplně někde jinde a bude víc nad věcí a v pohodě.
Abych se nedivila že?
Nikdy nevím, co mi osud zase přinese.
Tak děkuji znovu mnohokrát.
Knedlík :-) 01.08.2009
Dobrý den milá Wahlgrenis.
Psala jsem Vám v lednu 2009 a krásně jste mě navedla dne 13.1.2009 a Jitřenka dne 20.1. 2009 vykreslila automatickou kresbou obrázek.
Nějak jsem náš příběh na stránkách
nenašla, ale mám to vytištěné a schované.
Píšu Vám, že opravdu, jak psala Jitřenka je z něj citlivý kluk a překvapuje mě hodně.
Nyní mu je 5 a půl let a je asi rok jasnozřivý.
Začal mluvit o bublinách kolem lidí, vidí temné energie a mluví o andělech.
Toto mám vyřešené a jedna paní mi v tomto velice pomohla a nasměrovala.
Nyní se ptám:
Jak to vidíte kolem mě ohledně dalšího dítěte?
Je šance?
Dlouho jsem nechtěla, hlavně kvůli mé malé trpělivosti a následnému vzteku.
Je mi už 36 let, tak je nejvyšší čas.
Děkuji
Knedlík 15.02.2014
