Jsem těhotná, ale je mi 40 a jsme v malém bytě
Otázka: Milá Wahlgrenis,
nejprve Vás srdečně zdravím,
jelikož nevím jak se mám ptát přímo přes odpovědnu, píši Vám na email.
Asi před měsícem jsem napsala Dragoně, která má také své stránky,
sepsala jsem jí vše jak chtěla, poslala na účet peníze, ozvala se, že jí přišly a od té doby se již neozvala.
Tak pokud by to bylo možné potřebovala bych radu od Vás.
Mám krásný vztah se svým přítelem, který mě teď v podstatě nutí, abych šla na potrat,
prý si to nemůžeme dovolit z důvodů finančních a jde také o bydlení,
protože bydlíme tři v jednopokojovém bytě a navíc je mi 40 let.
(můj syn je už skoro dospělý, ten bydlí s náma)
Ještě před rokem, když jsem otěhotněla s tím souhlasil a byl rád, ale potratila jsem a teď je zásadně proti.
Dnes se mám rozhodnout.
Nevím, co mám dělat, prosím o radu.
Vím, že je to na mně, ale potřebuji aspoň nějakou psychickou podporu.
Moc děkuji za odpověď.
Solia 19.7.2007
Odpověď: Milá Solio,
paní Dragonu neznám a ani ji snad znát nechci...
Vaše situace není nejlehčí.
V tuto chvíli máte pocit, že jdete výrazně proti proudu v řece, snažíte se o něco, co
nemůže mít smysl. Na jednu stranu je ve Vás obrovská radost z budoucího miminka, chápu
to jako nádherné propojení s Vaším partnerem. Ale současně je tady nenávist, kterou k
němu cítíte za to, co Vám řekl.
Sice v tuto chvíli má Váš partner pocit, že k Vám vstupuje vetřelec, který si chce pro
sebe urvat co nejvíc.
Přitom ale neví důležitou věc, že přichází člověk s vyšším posláním, který s Vámi
pořebuje dožít minulý problém, je energeticky na výši a po jeho příchodu byste měla
zaznamenat andělské vibrace.
Rozhodnutí je sice na Vás, můžete se pro interrupci rozhodnout v minutě, mohl by se tak
otočit jeden list ve Vaší osudové knize.
Ale to miminko by tento Váš skutek vnímalo jako zradu, podraz, nesouhlas.
Měl by to být chlapeček, kterého do života přijmete jako největší poklad, nic tak
krásného jste dosud nezažila.
Už od samotného začátku budete vnímat, jak moc si spolu rozumíte.
Měla by pokračovat minulost, ale jen v tom případě, když jí dáte šanci,
Nemohu Vám říkat, abyste si miminko nechala, to je opravdu na Vás, ale moje stanovisko
jistě znáte.
Miminka přicházejí ve chvíli, která je pro ně nejlepší, vybírají si své rodiče a ty
nemají právo před nimi spouštět závoru se značkou zákaz vjezdu.
Mějte se moc hezky Vy i Váš chlapeček.
© Wahlgrenis
10.09.2006
Milá Wahl,
moc jste mi pomohla, neví samozřejmě, že jsem Vám psala, ale dnes mi od rána psal a psal sms,
ale ani jedna se dlouho netýkala našeho problému,
pak jen tak lehce naznačil, jestli už jsem se rozhodla
a já jsem mu napsala, že když jsem s ním otěhotněla poprvé, shodli jsme se oba na potratu,
další rok podruhé, to z finančních a bytových důvodů opět odmítl,
ale já sem se rozhodla stejně, že zůstanu těhotná, bohužel mě to stálo hodně psychických sil
a až jsme se oba na miminko těšili, měla jsem samovolný potrat.
Tak jsem si řekla, že to byla pro nás jen zkouška, jestli jsme na tuto situaci připraveni od toho kdo má přijít.
Sice nevím, jak to bude finančně a po bytové stránce, ale jsem přesvědčená, že se vše vyřeší.
A teď jsem s ním těhotná potřetí.
Už od začátku, co jsem věděla o svém těhotenství, jsem oproti tomu předchozímu byla víc v klidu.
Sice jsem minulý týden začala krvácet a myslela jsem si, že opět potratím,
ale jak mi včera řekl pan doktor, zatím je vše v pořádku a záleží jen na mě,
tak to jsem věděla, že ten, kdo tentokrát přišel, se jen tak nevzdá a chce k nám.
Ještě mě čeká vyšetření plodové vody a genetika, kvůli věku.
Podle mého předběžného výpočtu termín vychází plus mínus 14 dnů na 22.2.2008,
ale mám jen takovou předtuchu, že to bude zrovna na partnerovy narozeniny 15. 2.,
možná se mýlím, ale pokud by to tak bylo, numerologicky by vyšla 9.
Můj přítel má z předchozího manželství dvě dcery nad 10 let, ale nestýká se s nimi.
Nerad se na toto téma baví, ale když už na to přišlo, měl slzy v očích,
bylo znát, že by je rád víc poznal, ale neví jak na to.
A už se o tom nebavíme, prý tomu nechá volný průběh.
A právě teď mi napsal, že já jsem holka, ať dělám, co uznám za vhodný a že ať se rozhodnu jakkoli,
tak to bude respektovat, protože mě miluje a bude milovat.
Omlouvám se, ale po tom dnešním stresu mám díky Vám velkou radost!!!
Mějte se Wahl mooc krásně a buďte šťastná
Na Vaše stránky chodím ráda
Přeji krásný den
Solia 19.7.2007
Milá Wahl,
včera jsem vše ještě doma s partnerem znovu probírala,
je s tím už na 90 % smířený,
jen mi řekl, že se na to prostě necítí a hlavně neví jak budeme žít všichni v jednopokojovém bytě
a hlavně z čeho, protože já mám v zaměstnání jen základní minimální mzdu
a splácíme dvě půjčky a to ještě bude trvat cca pět let, pokud se nám náhodou nepodaří je splatit dřív.
Já ale tak nějak cítím, že peníze na všechno mít budeme.
Jen ještě jestli mi mou doměnku můžete potvrdit nebo vyvrátit, ale jak to bude s bydlením, to zatím nevím.
Pokud vše dobře dopadne určitě se Vám ještě ozvu,
vím, že takových jako já je hodně a jsem moc ráda, že jste se mi ozvala.
Ještě jednou děkuji
Solia 20.7.2007
Milá Wahl,
chtěla jsem reagovat na "trápení" paní Solii.
Milá Solio,
četla jsem Tvoje řádky a doufala, že se rozhodneš, tak jak ses rozhodla.
Buď moc ráda za toho krásného andílka, co k Vám teprve přijde.
Řešila jsem podobné problémy v mém manželství, když jsem do bytu 2+1, o výměře 47 m2, přivedla dvojčátka.
K jejich tenkrát desetileté sestřičce.
Takže nás v tom mimiaturním bytečku bydlí 5.
Manžel, tři holky ve věku 7 a 17 let a já.
Není to vždycky lehké, protože každý má své záliby a každý chce svůj vlastní klidný kout.
Přemýšlíme o větším bydlení, ale penízky zatím nejsou.
Nicméně, rozhodně bych nebyla spokojenější s jedním dítětem a s velkým domem.
Jako matka určitě víš, že mám pravdu.
Nenechej se ovlivnit řečma, že by Vám bylo bez miminka líp.
Nebylo.
To, že přišlo, znamená, že jsi schopná se o něj postarat a ono Ti to prvním úsměvem všechno vrátí.
Držím pěstičky, ať jste všichni zdraví a v pořádku a ať Vás ten andílek ještě víc spojí.
Rudbekie 24.7.2007
Milá Wahl,
chci poděkovat Vaším prostřednictvím Rudbeki, která zareagovala na můj příspěvek.
Já také v tom bydlení v jednopokojovém bytě ve čtyřech nevidím zase tak obrovský problém, ale přítel je jiného názoru.
Chce, aby se můj syn odstěhoval k babičce a dědovi (rodiče mého bývalého), kteří bydlí v třípokojovém bytě sami dva.
Sice s oběma vycházím teď dobře, syn k nim také chodí, ale oba mají rádi alkohol
(ne že by byli každý den na mol, ale dost často si rádi dají).
A to je hlavní důvod, proč bych chtěla, aby než syn dokončí školu (a to bude nedříve za tři roky), aby bydlel s náma.
Snad si to přítel rozmyslí a nějak to všichni spolu vydržíme, než se osamostatní a bude bydlet sám.
Byla bych moc ráda, kdyby změnil názor a souhlasil.
Jinak jsem ještě chtěla napsat, že si často pročítám životní příběhy ostatních a to moje trápení je proti jiným úplný nic!
Jenže každý nejvíc žije tím, co ho právě potká, ať v tom dobrým, nebo špatným.
Tak všem, kteří to majíj ještě těžší než já (a že je jich dost na Vašich stránkách i kolem mě)
přeji hodně a hodně štěstí v jejich životě a Vám samozřejmě také!
Solia 07.08.2007
