Nebyla jsem Adolf Hitler?
Otázka: Milá Wahlgrenis,
i když vím, že máte rozhodně důležitější věci a dotazy, než je ten můj,
přesto bych Vás chtěla poprosit, jestli byste mi v něčem neporadila.
Už dlouhou dobu mě trápí otázka, jestli jsem náhodou nebyla v minulém životě nacista nebo dokonce i Adolf Hitler.
Možná přeháním, ale zdá se mi, že mi vůbec není líto těch židů, co zahynuli v koncentračních táborech....
no... vlastně jak kdy... někdo při myšlence na koncentrační tábory začne být smutný a nervózní,
já jen chci vědět víc...., a když se pokouším vžít, jak těm židům bylo...., vůbec mi to nejde.
Jen si řeknu - muselo jim být příšerně..., ale pod slovem "příšerně" nevím, co si mám myslet...
Prosím, chtěla bych se vás zeptat, čím jsem byla v minulém životě a jaké je mé poslání v tomto životě?
Odpykávat si trest za minulý, hříšný život?
Prosím, poraďte a kdybyste byla tak hodná, pošlete mi to na můj e-mail, protože se nevyznám, kde a kdy hledat,
jestli jste mi už odpověděla na můj zdlouhavý a únavný dotaz.
S pozdravem
Lea
Odpověď: Milá Leo,
vůbec si nemyslím, že by Tvůj dotaz byl zdlouhavý a únavný.
Vím, jak Ti asi musí být, máš divné pocity vedle ostatních lidí, kteří s těmi mrtvými soucítí.
Ještě než začnu odpovídat, musím se vyjádřit k tomu způsobu odpovídání.
Píšeš, abych Ti odpověděla na mail, že se nevyznáš v tom, kam a kdy zodpovězený dotaz zařadím.
Já vždycky odpovídám na mail.
Je to přeci koneckonců odpověď pro toho konkrétního člověka, tak si on především zaslouží odpověď.
Jako první souhlasné stanovisko s Tvým dojmem se mi jeví to, že jsi se narodila v tomto životě jako žena.
To se tak většinou stává.
Duše nemá pohlaví určené jednou provždy, ale právě tou změnou získává náhled na život i z druhé strany.
Já teď nechci a nebudu zkoumat Tvé minulé životy...
Jako žena vnímáš, že jsi citlivá a milá, protože dřív jsi taková nebyla a duše potřebuje pochopit i cit, lásku.
Nemusí být jednoznačné to, že jsi byla právě nacistou, válek bylo v dějinách hodně...
Vnímám ale u Tebe smrt jako symbol něčeho, co je, ale před čím se není třeba bát.
Se smrtí už máš své zkušenosti.
Nedoporučovala bych, aby ses zbytečně hrabala v minulých životech.
Je to tam, to je jisté, jinak bys ani tuto otázku nepoložila.
Naopak bych viděla cestu jinudy.
Nemusíš si pořád promítat filmy s vojenskou tématikou, nemusíš číst takové knihy,
nemusíš se obklopovat uniformami ani zbraněmi...
Naopak jsi tady pro pochopení té hezčí stránky světa, abys vnímala lásku druhých lidí.
Nikdo se Tě nechce bát, kolem Tebe jsou lidé, kteří také lásku dát dovedou, toho si važ.
Nemusíš dávat celému okolí najevo, čím jsi byla.
Minulost není v tomto směru důležitá.
Duše je tady, aby zrála, Ty tuto šanci může přijmout.
Někdy se zážitek z minulých životů objeví jen tak, spontánně.
U Tebe se už objevil a pořád na Tebe tlačí.
Tvá duše prochází složitým procesem, nevím, jestli si uvědomuje své poslání, to, proč je tady.
Ale ten program je jasný.
Není ve Tvém těle proto, aby zabíjela, aby se cynicky pochechtávala nad utrpením druhých,
má si uvědomit, že život je taky k něčemu jinému, měl by se prožít co nejlépe.
A láska je cesta.
© Wahlgrenis
15.03.2005
Milá Wahlgrenis,
chtěla bych Ti poděkovat za Tvou odpověď, byla velice zajímavá,
už vím, že se nemám otáčet za minulostí, ale dívat se vzhůru - do budoucnosti.
Děkuji ti za mě i ostatní, kterým si také pomohla.
S pozdravem
Lea 17.03.2005
