Za co může rodinná rada?
Dobrý den!
náhodou jsem objevila Vaše internetové stránky, které mě velmi zaujaly.
Chtěla bych se poradit o tom, jak mám nakládat se svojí dcerou.
Mám pocit, že již odmalička má nějaké psychické problémy, teď je jí 18 let.
Před dvěma lety trpěla mentální anorexií.
Nesnášela svoje tělo, nemohla se vyrovnat s tím, že dospívá.
Léčila se na psychiatrii, brala antidepresiva, která se nyní rozhodla vysadit, aby do sebe "necpala" chemii.
Je nekomunikativní, negativní, trpí častými výbuchy hněvu.
Neustále mi dává najevo, že mě nesnáší a z toho, jaká je, obviňuje mě.
Na druhou stranu je velmi chytrá.
Navštívili jsme odborníka, který se zabývá kvantovou homeopatií.
Ten jí řekl, že vše vzniklo z toho, že před 300 lety byla muž, který trápil svoji ženu a ta ze zoufalství zabila sebe i dítě.
Tak teď je za trest muž v těle ženy.
Předepsal jí nějaká homeopatika, aby dostala do těla jingovou energii, ale ona je odmítla brát.
Taky jsem si říkala, zda návštěva tohoto homeopata byla vhodná. Během 5 minut jí řekl, co způsobila.
Možná je dobře, že se s tou informací nesmířila, protože asi by ji to jinak muselo trápit.
Kolikrát přemýšlím, co jsem v životě udělala špatně, zda jsem to nějak nezpůsobila, opravdu nevím.
Moc děkuji za jakoukoliv odpověď.
Helena 25.05.2004
Milá Heleno,
problémy, které popisujete u své již dospělé dcery, mají skutečně původ v minulosti.
Shoduji se i na době, kterou Váš specialista odhadl.
Přibližně 18. století, podle mých závěrů žila v letech 1720 - 1755.
A také souhlasí, že žila jako muž.
Jsou v ní hodně zastoupeny mužské energie.
Shoduji se i v tom trápení "jeho ženy".
Ovšem tím to asi tak končí.
Ve vysvětlení, s kterým jste přišla, není jasné, odkud se bere ta nenávist vůči Vaší osobě.
Já jsem zjistila, že za potíže, které si nyní "odnáší" může její zhoršený zdravotní stav.
Mohlo dojít k nějakému komplikovanému zranění, kvůli které zůstal(a) ležet upoutána na lůžko a tedy i závislá na péči druhých lidí.
Jeho tehdejší přítelkyně ho kvůli tomu i opustila, nedokázala se vyrovnat s tím, že by se celý život starala o ležícího člověka.
Poslední dobu s ním byla stejně jenom ze soucitu.
Tak zůstal sám.
Naděje na lepšení se neblížila, stav byl setrvalý a hlavně dlouhodobý.
Potom to, co se stalo, představuje ten zlomový okamžik v životě Vaší dcery.
Rodinná rada, resp. sourozenci (rodiče již tehdy nežili), se usnesla, že úlevou pro všechny bude euthanasie, jak by se dnes odborně řeklo.
Tedy předčasný a bezbolestný odchod ze života.
Tím se mělo všem ulevit.
Rozhodnutí padlo na nejstarší sestru, která potom také šla a podala bratrovi jakýsi jed.
Tím se situace na první pohled vyřešila.
Uvolnil se prostor, všichni si oddechli.
Jenomže duše žijí dál...
A v tomto životě jste se znovu potkaly.
Vy jste totiž byla tou sestrou, která v rozhodující okamžik podala otrávený nápoj nebo jídlo.
Z Vašich rukou přešel jed a usmrtil.
Ačkoliv to bylo po rozhodnutí rodiny, Vy jste byla jenom "výkonnou" silou, duše Vašeho tehdejšího bratra si to vysvětlila po svém.
V jeho očích jste zůstala vražedkyní.
Přešly roky a Vaše duše se zase potkaly.
Spravedlnost by člověk NIKDY neměl brát do svých rukou.
Nyní jste pod jednou střechou, v blízkém vztahu - matka a dcera.
Vnímáte obrovskou nenávist z její strany.
Ona sama tomu nemusí rozumět, a určitě nerozumí.
Její kamarádky mohou mít k matkám ideální vztah, proč ona ne?
Nad tím přemýšlí.
Zjistila jsem, že ona se tuto informaci dozví.
Nebude to přímo z očí do očí, ale dozví se to.
Dokonce poměrně brzy, ještě do těchto prázdnin.
Poradím Vám, co byste měla dělat:
Protože se Vaše duše znají již z minulosti a znají se dobře, neměl by být pro Vás problém nastolit s ní mimosmyslovou komunikaci.
Zní to možná složitě, ale věřím, že se Vám to podaří.
Dojde k rozmluvě na úrovni Vašich duší a především k vysvětlení problému, že ukončení tehdejšího života nebyl Váš plán, že jste pouze plnila rozhodnutí rodinné rady.
Vy jste tehdy z toho nebyla nadšená.
Ale jako nejstarší jste neměla (?) jiné řešení.
Tohle všechno byste měla vysvětlit duši Vaší dcery, která s tím neustále bojuje.
Proto je taková nevyrovnaná.
Byla sem do tohoto časoprostoru hozena vlastně jen proto, aby se s Vámi usmířila,
aby pochopila, že tady není jen kvůli tomu, aby čekala, že jí zase někdo podá nějaký jed.
Přestože někdy může vypadat ukončení života druhého člověka velice jednoduše,
není to jednoduché.
Jakýkoliv nepřirozený odchod ze života se na duši zapisuje.
Ukončení života není jako střihnout nůžkami.
Život je od toho, aby se žil...
© Wahlgrenis
25.05.2004
Milá Wahlgrenis!
Chtěla bych Vám poděkovat za zajímavé setkání.
Hodně jsem o všem přemýšlela, ale nevím, zda budu schopna sama situaci nějak vyřešit.
Když jsem přišla domů, dcera byla naladěna na to, aby si se mnou promluvila o našem vztahu.
Řekla mi, že sama neví, z čeho její nenávist pramení, že jedna část její osobnosti mě má ráda, druhá mě nenávidí.
Asi dvě hodiny jsme spolu hovořily, ale k ničemu jsme se nedopracovaly.
Jednou jsem se pokusila promluvit si s ní, když usnula, přes kyvadlo.
Použila jsem ale snubní prstýnek a vlas, kyvadlo jsem si ještě nezakoupila.
Nějak se mi to ale nepodařilo, prstýnek se točil jak o závod.
Já jsem byla v jiné místnosti než Jana, asi jsem se i bála.
Ono je dost těžké najít vhodný okamžik i situaci, protože ona většinou přes den spí a v noci ponocuje, tudíž já usínám dříve než ona.
Dnes na mě zase byla sprostá a vykřikovala na mě moc ošklivé věci.
Tak nevím, co s tím.
Helena 10.06.2004
Milá Heleno,
dalo se předpokládat, že vývoj s Vaší dcerou nebude jednoznačný.
Myslím, že by ani nebylo dobré chtít po prvním kontaktu s ní hned usmíření.
Problém je v ní hluboko a také dlouho.
První, co byste měla udělat, je pokusit se zbavit strachu z ní.
Nyní totiž už víte, jak to proběhlo, co se stalo, už JENOM zbavit ji toho problému.
Neměla by Vám dále ubližovat.
Ale naopak k Vám časem najde cestu.
V tuto chvíli byste se měla chovat už tak, jako by tento lepší stav už nastal...
Možná Vám tato slova mohou připadat absurdní, zvlášť když od ní slyšíte pořád to samé.
Ovšem každá akce vyvolává reakci, takže postupně jí to také dojde.
Dále byste se měla zklidnit při práci s kyvadlem.
Pokud máte pocit, že se pohybuje jako splašené a neodpovídá, jak by mělo, nezbude nic jiného, než pracovat na stejné principu se svalovým napětím.
Svaly se takhle nikdy nezblázní.
Jen se budete muset naučit ty základy.
To, co bylo pro kyvadlo ANO a NE, Vám nyní bude odpovídat buď pravá nebo levá polovina těla.
Může to být jakoukoli změnou - píchnutí, brnění, tlak, prostě cokoli.
Další postup je potom už stejný.
Je pravděpodobné, že takto to bude pro Vás přijatelnější.
Pokud má dcera jiný denní režim než Vy, tedy nespí-li v noci, nevšímejte si toho
a postupujte tak, jako by spala.
Předpokládám, že je ve svém pokoji a tam si dělá něco svého...
Což je podle mého tzv. klidová činnost.
Určitě byste neměla ztrácet trpělivost, věřím, že si cestu k sobě zase najdete, i když to bude možná hodně složité a těžké.
Kdybyste měla i časem pocit, že se Vám nedaří s dcerou jakkoli pracovat, ozvěte se a můžeme se opět sejít.
Případně bych Vám ukázala, jak funguje svalové napětí, abyste měla jistotu, že pracujete správně.
Hlavně, prosím, neztrácejte trpělivost, buďte důsledná a věřte v pozitivní výsledek tohoto zvláštního experimentu.
© Wahlgrenis
10.06.2004
