Oběšenec? Zklamaný milenec
Od doby, co je Danuše vdaná a přistěhovala se do rodinného domku k manželovi a jeho rodičům, má divný pocit, že když otevře jakékoliv dveře v domě, tak za nimi bude viset oběšený muž.
Neví, co to znamená. Proč ji to děsí?
Vždy si řekne - je to hloupost, co by tu kdo dělal?- a pak se trochu uklidní.
Také mívá stísňující pocit, když vidí ráno svítání a naopak ji uklidňuje pohled na slunce zapadající.
Proč to tak je? Co to znamená?
Chodit do minulých životů nebývá vždy nejpříjemnější zážitek.
Jsou to někdy zvláštní příběhy.
Dá se jít daleko do minulosti i budoucnosti, ale zjištěná fakta někdy mohou bolet.
Někdy je skutečně lepší souvislosti neznat.
Pocit Danuše, že za zavřenými dveřmi bude viset oběšenec, se totiž zakládal na pravdě.
Zjistila jsem, že k této smutné události došlo pravděpodobně v roce 1907, ten muž byl tehdy asi čtyřicetiletý.
Oběsil se, ale nemusí zde být přímá souvislost s domem rodičů Danušina muže.
Je totiž docela možné, že tam v té době ani dům nestál.
Mohl tam být strom, kde se oběsil.
Ovšem zřejmě tam přímá vazba na místo nebude, ale bohužel na Danuši.
K tomu ale dojdu později.
Důvodem k tomuto skutku byla dvě slova: touha + nepřítel.
Za vším hledejme ženu.
On pro ni byl milencem. Ona ale pro něho představuje faleš.
Zradila ho s jiným mužem, i když plánovali společnou budoucnost, dokonce měli před svatbou.
Komunikovala jsem s jeho duchem a dozvěděla se, že do ní vstoupil ďábel, prý zcela ztratila rozum.
Ten druhý ji odloudil, takže na tohoto úplně zapomněla.
V tuto chvíli očekává nějakou zprávu, jde mu o spravedlnost.
Pořád v sobě cítí žárlivost, i když ji stále miluje.
Vnímá pořád svoji věrnost, nikdy by ji nezradil.
Uznává, že patří do jiné dimenze, uznává i to, že tam odejde hned, jak si určité věci vyřeší.
Dokonce slíbil, že už ji nebude rušit.
A k tomu východu slunce?
Ta nepříjemná událost se stala při jednom východu slunce.
Bylo to v roce 1893, určitě ve druhé polovině měsíce července.
Jaká? Projevila se zřejmě její silná vlastnost, nestálost.
Přestože byla věrná svému chlapci (narodila ses kolem roku 1876), začala najednou uvažovat o jiném.
Nevím přesně, kde se v jejím životě objevil, ale způsobil, že váhala, který je pro ni lepší.
Nebyla si jistá.
To ráno došlo pravděpodobně k rozhodujícímu okamžiku, bylo to z jejího pohledu milování, jaké do té chvíle nezažila.
Bylo dlouhé, krásné a končilo ve chvíli, kdy právě vyšlo slunce.
Pro ni to byl obrovský zážitek, i když pak měla v sobě hrozné výčitky svědomí.
Styděla se, protože už byla zaslíbena jinému muži.
Ten na ní samozřejmě poznal změnu, taková věc je poznat.
Ale marně očekával vysvětlení.
Žila sice dál, ale od té doby v ní bylo provinění z nevěry, za kterou ani tak moc nemohla.
To byly vyšší síly, které ji dostaly do náručí druhého muže.
Na závěr mě napadla otázka: Je souvislost mezi Danuší a duchem oběšeného?
Vyšlo mi ANO, na 95 %.
On si s ní potřebuje něco ujasnit.
Chce jí dát vědět, že zůstala jedinou ženou v jeho životě.
Měla by s ním navázat komunikaci.
Čeká na tento okamžik už skoro sto let.
Bude to těžké, vím.
Ale oba si zřejmě vyjasní souvislosti, které je trápí.
Jakmile si v tom udělají jasno, věřím, že odejde do dimenze, kam patří.
© Wahlgrenis
09.03.2004
