Jak je to se změnou jména?
Mila Wahlgrenis,
jeste jsem se ani nedostala k tomu, abych napsala, ze mi prednaska
5.12. 2009 v Ostrave pomohla zvladnout nektere veci. Byl to sice prvni krucek na dlouhe ceste, ale snad jsem uz vysla.
Pak prisly nejake neprijemne veci, ktere jsem zvladala tak, jak jsem umela. Ale to je vedlejsi.
Po tech tezsich dnech jsem se az tento tyden opet zahledela na tve stranky (nevim, proc ti pri psani tykam, kdyz osobne to nedokazu, hodne si te vazim) a na zmeny na strankach.
Zaujala me jedna vec a je pravda, ze to ctu vzdy po nocich a rychle, a ze jsem mozna neco spatne pochopila, ale jak je to se zmenou jmena? Dnes jsem objevila clanky z roku 2004, 2005 a ty na me pusobi, ze nejsi proti zmene jmena.
Zila jsem totiu v domneni, ze to nedoporucujes, ze si ma kazdy to sve odzit, ze to melo svuj vyznam, ze jsme dostali nebo dali nejake jmeno.
Knihu od Karoliny Carolinss jsem si koupila, kdyz jsem byla tehotna (do jiste miry jsem toho po porodu litovala). Manzel chtel pro syna jmeno Oliver. Mne se take libilo. Podle te knihy ovsem kombinace Olivera s manzelovym prijmenim vychazela hrozne, vice nez hrozne. A protoze numeroloogii je hodne a u kazde vychazelo neco jineho, treba i podle Lindy Goodman, tak jsem se snazila na to zapomenout a po te, co nam v porodnici zpackali porod (nevim, proc se to stalo, jaky to melo vyznam, aby se to musela stat prave takto), tak jsem si na to znovu vzpomnela.
Rikala jsem si, ze zmenim synovi prijmeni nebo upravim jmeno. Treba na Oliviera. Ovsem problem je tam uz v inicialech. Takze z tohoto pohledu je nutne neco opravdu zmenit. Zacala jsem o tom uvazovat loni v lete a prave pri hledani nejakych kontaktu na Kamilu Carolinss, jsem nasla tve stranky a doporuceni nemenit.
Popletla jsem neco?
Jak to citis?
Tak jsem se snazila ti nepsat, protoze vim, ze toho mas hodne, ale nedalo mi to.
A jeste jednu poznamku: Nedavno jsem na podobne zamerenych strankach cetla odpoved na urcity problem a zamrazilo me.
Dneska jsem podobny dotaz nasla i u tebe a zajimalo me, jak ty na takove veci odpovidas. No, asi sla odpoved primo mailem, mozna jsi to nechala na prispevcich ostatnich, ale nemela jsem z toho spatny pocit...
To je fajn.
Jako i to, ze pri osobnim setkani jsem citila, ze to, co rikas, opravdu zijes. Zajimavy zazitek.
A at odpovis nebo ne, dekuji ti za cas, ktery jsi venovala precteni meho mailu.
Snad jeste budu mit prilezitost se s Vami setkat.
S laskou,
Iveta 15.01.2010
Milá Iveto,
ke změně jména i k paní Camile Karolinss jsem se už několikrát vyjadřovala. Nechci tady s její teorií polemizovat, jen zopakuji můj názor. Nemyslím si, že by bylo dobré utíkat před osudem (karmou, nebo si tomu říkejte, jak chcete) změnou jména. Ano, vím, že to funguje. Spolupracovala jsem s ní, znám ji velice dobře i osudy lidí, kterým v mnohém pomohla. Ve jméně jsou zakódovány důležité informace, o tom není pochyb. Pokud se změní, mění se prakticky ihned celý život.
Jen jde ještě o jeden, možná nepatrný detail. Žijeme v jisté linii, něco bylo, něco je, něco bude... Nic není náhoda. I omezení v životě mají svůj význam. Nesmíme před nimi utíkat. Já změnu jména chápu z tohoto úhlu právě jako útěk. Nemůžeme ale posunovat těmi výhybkami, které vedou do budoucnosti, žijeme především tady a teď. Nikdo nevíme, co by mohlo nastat v příštím životě, když dnes si tímto způsobem "upravíme život"...
Samozřejmě pokud chcete konzultovat jméno svého syna s paní Camilou, nebudu Vám v tom bránit. Každý má svůj život ve svých rukou, je to jen Vaše volba.
Chtěla jsem Vám také poděkovat za mail, za všechno, co píšete. I za to, že jste pochopila, že opravdu, to, co odpovídám, žiju.
© Wahlgrenis
15.01.2010
Dekuji, dekuji, dekuji.
Asi to neni nahoda, ze kdyz jsem hledala kontakt na Camilu Karolinss a nasla Vase stranky.
Iveta 15.01.2010
