Divné pocity mě varovaly
Milá Wahlgrenis,
prosím Vás o radu nebo možná naději, nevím.
Zhruba před pěti měsíci jsem se dozvěděla od přítelkyň skutečnost, že mě přítel podvedl se svojí bývalou přítelkyní.
Byli jsme spolu pět let, začali jsme stavět, plánovat rodinu a děti.
On říkal, že doufá, že máme šanci být spolu a já postupně začala věřit, že dokážu dát druhou šanci.
Podvedl mě v březnu a já se to dozvěděla v září.
Celý půlrok jsem měla špatné pocity, které jsem si nedokázala vysvětlit.
Pak mi to všechno došlo.
V té chvíli jsme nebyli schopni situaci nijak řešit.
Rozešli jsme se, ale dále se scházeli.
Já se snažila oprostit, ale přítel se stále snažil být v kontaktu.
Choval se hezky a já měla pocit, že mu chci dát druhou šanci, když v tom přišel sen.
Poslední týden, co jsem nad svým rozhodnutím neustále přemýšlela, se mi zdály sny, ve kterých mě všichni nabádali, ať to úplně skončím.
Že mě miluje, ale že to není on, s kým mám strávit celý život.
Já sama za sebe mám pocit, že nás dva k sobě něco nepochopitelně přitahuje, ale začínám si říkat, jestli to není jen nějaká moje chybná představa, fantazie.
Jeden den jsme měli jet lyžovat a mě se zdál sen, že je jeho bývalá těhotná.
Já v tom snu cítím, jak mě přítel miluje, ale můj taťka mi říká, ať ho nechám jít…
Druhý den jsem mu zavolala a zeptala se, jak to mezi nimi je.
Odpověděl, že spolu nejsou, ale stýkají se.
Asi mi rozumíte, co tím chci říct.
Vím, nic mi do toho není, nejsme spolu, ale na druhou stranu mě tohle jeho chování překvapilo.
Řekla jsem mu, ať si odstěhuje všechny své věci, že tohle je na mě moc.
On říkal, že máme my dva větší šanci být spolu, že je teď jen zmatený a nic neřeší.
Můj problém je, že i přes to všechno, že jsem udělala, co jsem si myslela, že jsem měla, mám divný pocit.
Nevím jaký, nedokáži si ho vysvětlit.
Můžete mi poradit, prosím?
Děkuji Vám a přeji příjemný den
Bludička 11.02.2005
Milá Bludičko,
sny, které se občas člověku zdají, mají varující tendenci, ale jako bychom je neslyšeli a nechtěli jim rozumět.
Také to Tvoje "měla jsem divný pocit" je známkou toho, že se děje něco, co by se dít nemělo.
Jsi na toto působení už naladěna, ale nechceš si připustit fakt, který k tomu proniká.
Někdy se totiž lidé k sobě vracejí, i když celému světu slíbili něco jiného.
Pak je to pro ten svět i hodně bolestné.
To, co nyní prožíváš, je obrovský zlom Tvého života.
Tvůj přítel skutečně miluje svoji bývalou lásku, která se pro něho stala novou láskou.
Objevil, že bez ní pro něho život nemá smysl.
Ty jsi vlastně nyní v roli oběti, která má zůstat stát, zatímco muž kráčí vítězně dál.
Nerozumíš tomu.
Nechápeš, co se stalo.
Všechno se rozplývá do dálky a do hloubky.
Nemělo by smysl Tvého přítele přivolávat zpět ani přes nějaké magické kousky.
O tom jsi uvažovala, ale někdy to nefunguje, když jeho srdce už je úplně jinde.
Tento muž s Tebou nemá společnou budoucnost.
A to, co jste si plánovali, neplatí.
Pro Tebe to nebude příliš šťastné období...
Miluješ ho pořád, i když Tě podvedl, jsi ochotna mu odpustit a zase otevřít svou náruč, ale on o to nestojí, takže nemá smysl se ponižovat.
Naopak zkus být silná, zkus ho pustit do života.
Pro Tebe to není konec všech Tvých dnů.
Přijde jiný muž, který si Tě už zaslouží.
Tenhle to nebyl.
Každé trápení člověka dostává dál na té nekonečné cestě zrání.
Vyplakej se, slzy nepočítej, bylo by jich hodně.
Příště už možná nebudeš tolik věřit druhému člověku...
Je to zklamání, které zůstane v srdci nadlouho.
Znáš tu pásničku, že v lásce vždycky vyhrává ten, kdo má rád míň...?
Pusť ho do světa, zapomeň na něj, ale děkuj za tu zkušenost.
Jsi jiná než před rokem, jsi mnohem dál...
Bolí to, ale za všechno se musí platit, Tys už zaplatila velký díl.
Zbývá Ti těšit se na lepší zítřky.
© Wahlgrenis
11.02.2005
Milá Wahlgrenis,
moc Vám děkuji za Vaši odpověď.
Máte úplnou pravdu a já vím, že jsem jiná než před rokem a za tu zkušenost jsem ráda, i když nepopírám, že byla moc bolestná.
Vše, co se děje, má svůj důvod a opodstatnění.
Asi jsem opravdu sama cítila, že můj život by se měl ubírat jiným směrem.
Ale chci ještě říci, že i přes to všechno jsem v tuto chvíli zmatená.
Vím, že se s ním dokáži rozloučit a pustit ho do dál do života, že ho nechám jít jeho vlastní cestou.
I to je přeci láska...
Bolí to a stále ho miluji, ale chci abychom byli oba šťastní a pokud to má být takto, nezbývá mi než to respektovat.
Proč jsem zmatená?
Musím říct, že i přes to všechno něco cítím.
Nevím, co to je, něco podobného co předtím.
Stejně jako jsem tenkrát tušila, že můj život se musí změnit, stejně tak teď cítím, že i přes to, že ho nekontaktuji, to není uzavřené.
Nemyslím si, že se něčeho křečovitě držím.
Vždycky jsem dokázala dát volnost a ať to teď bolí sebevíc, i teď mu ji dám.
Každý máme svou cestu a pokud je ta jeho jiná než ta má, nezbývá mi nic jiného než se rozloučit... ale ráda bych věděla, co znamená ten můj pocit.
Od jedné kartářky jsem se dozvěděla, že my tři se setkáváme již po několik životů a splácíme si své karmické dluhy.
Tak ráda bych nám dala volnost, ale nevím jak.
Odpustit?
Myslím, že to už jsem dávno udělala.
Proč mám neustále pocit, že to ještě neskončilo?
Tak moc bych chtěla vyjít z toho bludného kruhu...
S poděkováním a přáním hezkého dne,
Bludička 24.02.2005
