wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Nastupovala jsem do létajícího talíře


Krásný den přeji milunká Wahl, vílo krásná,
taak a mám tu další sen. Od probuzení cítím vnitřní tlak napsat Ti, a tak se poslechnu a píši. Včerejšek byl pro mne jeden z těch dnů "blbců", ale opak je nakonec pravdou. Tady je vidět známé přísloví: Ráno moudřejší večera. Práci nemám. :o) Vložím jsem úsměv, protože chápu, že to tak již má být a už se nevztekám.
Včera jsem to s emocemi přehnala a vztekala se nad lidskou neférovostí. Proč mi vedoucí neřekl na rovinu, že mne vemou buď v lednu, nebo pak již ne, proč mne sliboval únor a lhal. A samé proč a vztek. Opět jsem na okamih ztratila pokoru k životu a zbytečně marnila čas sebelítostí.. učím se pořád se mít ráda. Tahle krize, ale otevřela špatně zahojenou ránu a to rozhodnutí kam dál. Ty víš Wahl...dilema, kde...
Krize nás vedla k dalšímu oteřenému rozhovoru. Přítel je se mnou na jedné vlně, jsem tak ráda. Také vnímá omezení, a také touží po větším rozletu. Necháme to na budoucnost ještě to zkusíme tady, kde jsme. To byl včerejšek, náročný. Nebyl to den odpočinkový, naopak učící a rovnající. To jsem však netušila ještě, co přijde za sen.
Byl hodně dynamický, byl plný obrazů a co jsi nejvíc pamatuji je tohle. Loučila jsem se s rodinou, jela jsem na cestu, daleko, a jakoby tam nebylo návratu.

Nastupovala jsem do létajícího talíře... viděla jsem ho dokonce jako vizi v snu, krásný talíř, veliký a přitom tak zřetelný. Cítila jsem přátelskost, měla jsem radost! Měla jsem úsměv. Konečně. Pak jsem nastoupila dovnitř. Wahl bylo to zvláštní, v té lodi bylo mnoho lidí, ale já věděla, že to byli rusové, ale nemluvili rusky, mluvili jinak.. jiný jazyk to byl. Jakoby bzučeli, já jim rozumněla, ale jinak ne řečí. Ty lidi byli zlatí, rozzáření. A teď se vracím.. ne nebyli to lidi... byli to zlaté bytosti a polévali se ledem... hladili samých sebe ledem a chladem. Říkali, ať si také vezmu.. pak jsem našla své místo, zrovna u té bytosti, co mi nabídla led... krystalky chladivé. Já si sedla.
A pak už si nemůžu vzpomenout. Ještě tam ale něco důležitého je sděleno.. cítila sem od rána tlak - napiš to Wahl, to není jen můj sen. Spát jsem šla až kolem páté ráno. Probudila jsem se ztišená a plna energie... i když byl spánek krátký, pouhých pět hodin, jsem vyspaná nejlíp za poslední dobu.
Wahl, mám tě moc ráda. Jak s radostí tohle právě teď píši Tobě. Objímám Tě a posílám duhu, a také objímám a moc pozdravuji Hopleu, myslím na ni už dva dny,
s láskou a radostí
Tvá Semanthiell 24.01.2010

Bytosti Svetelna, jsi tak krasna, vsetko dobre bude, je to dobre, mam radost.
Diky Wahl za vsetko, co robis,
moc zdravim
s Laskou
Ezendiel 24.01.2010

Zdravím tě, Wahlgrenis
a zdravím tě, Semanthiell :o)
děkuju za připomenutí.
Jestli mohu, jestli to třeba bude užitečné... nebo jen jako pozdrav ode mě -
k tomu snu..
Pamatuju si ty zlatavé bytosti, které ale nebyly lidmi, jako poskládaní ze zlatých plechů, působili na mě jako brouci, velicí, silní, zlatá energie, jako by mezi jednotlivými díly nic nebylo!!.. byli jakoby mocní a strašně krásní, zlataví.. kolem nich záře.. to tvrdili, že jsou dokonale šťastní, ať si dáš taky.. nejdřív mluvili "rusky", ale pak jen "bzučeli".. Bylo to intenzivní a mně protivné. Příliš hlasitý, nesnesitelně výrazný zvuk. Silnější na počátku, pak slábl. S těmi krystalky byl silnější.
Ony, tyhle bytosti ve snu, zářily a chladily se těmi "krystalky ledu", dlouhými, jako křišťálky a sypaly se, bylo to ale něco absolutně suchého. A to, co si možná nevybavuješ, ale tušíš - těm zvláštním bytostem bylo hodně blbě, což skrývaly. Třásly se, ale když se daly dokupy, šly na "mejdan" znovu. Pařily, dokud to šlo. Ale dělo se ještě něco, mimo tu hlavní místnost (místnosti), kde ten "úžasný večírek" probíhal. To ti neřekly. Předstíraly, že žijí jen takto, jen tímto. Nebyla to pravda.
Měly pracovní zařazení.. sledovala jsem nějaké "techniky" při práci a že jeden udělal nějakou hodně hloupou chybu. Ty dva stavy - slabost a euforie - jakoby to bylo podmíněno jedno druhým, šly z extrému do extrému... nejsem si jistá tím, jestli jim to škodilo nebo pomáhalo - myslím ty krystalky suchého "ledu", nebo tak nějak dohromady - to jsem tehdy v tom snu nechápala, jestli jim to teda vadí nebo ne. Ale nemohly ty krystalky nemít.. všechno se točilo jen kolem toho.
Tak jsem si říkala, že tu bude ten důvod.. ale mně bylo, když jsem tehle sen procházela, ani ne 10 let. ..ten jeden "zlatý obří brouk", kterého jsem viděla v jedné tmavé boční chodbě, ve skutečnosti umíral, věděl to - sledovala jsem to - on vychladl a ty kusy "plechu" se rozletěly, doslova se rozsypal. Byl mrtvý, bylo po něm, konec.
Víš, co mi to připomíná?? Drogy a závislost. Taky "něco braly", taky "zářily", bylo jim "úžasně" a byly "šťastní".. akorát že jenom naoko. Mimo scénu už to tak veselé nebylo. Může to být jinak, mě napadá jen tahle paralela. Ale já nevím, proč ten sen přišel k tobě, jak se tě to týká.. nebo proč.
Semanthiel, já vlastně ani nevím, co děláš. Nezabýváš se drogově závislými? Nestuduješ to náhodou, nebo nehledáš práci v tomhle oboru jako terapeut nebo tak něco?
Mějte se krásně, obě
Hoplea 25.01.2010

Krásny deň milá Wahl a Hopleo,
děkuji Ti velice moc za písmenká ke snu, :o)
No popravdě - stále nevím, jak si to mám vysvětlit. S drogově závislými nedělám, ani nestuduji tento obor. Ale dlouho mne trápí přítelova závislost na cigaretách. A nedělá mi dobře, ani když hulí. Dala jsem si s ním dvakrát marihuanu, je to již minulostí, stalo se to minulý rok. Neudělalo mi dobře. Jako bych se vnořila do "jiné reality". Cítila jsem soudce v sobě, ale ne zdravého nýbrž paranoidního. Měla jsem najednou za to, že kolem mne jsou nepřátelé, cítila jsem se jako oběť a bylo mi psychicky špatně. Vnímala jsem kolem sebe samé zvláštní energie, cokoliv, co řekl přítel a jeho bratránek, jsem brala osobně, jako by obrazně letěly meče mně do srdce. Usoudila jsem, že si velice touhle látkou ubližuji a také, že nemám zpracované strachy z podvědomí, ke kterým droga "najde zkratku".
Vzpomněla jsem si také na zážitek se známým, je to již pět let, kde jsem okusila taky trávu. Byli jsme na festivalu, všude to páchlo po drogách i silnějších. Já cítila, že tady nemám co dělat... ale zůstala jsem kvůli známému. Opět po pozření dané látky jsem byla v "pekle".. viděla jsem kolem sebe hutné, špatné energie, všechno se najednou zpomalilo a já jsem táhla známého pryč. Nebyl při smyslech, tenkrát to přehnal a já se o něho bála. Byla jsem s ním také na lodi, všude to bylo velice dekadentní a já jsem s ním přímo utekla. Šla jsem tehdy sama s ním pěšky přes půlku Bratislavy. Bylo to veliké poučení a také jsem se z účinků té látky čistila pár týdnu. Měla jsem po tom dnu teplotu a bylo mi špatně. V psychice jsem měla veliký smutek a svázanost, bolest. To jsou mé vlastní zkušenosti.
Pak jsem byla svědkem bratrovy závislosti, která byla vážná. Nejenže často nevěděl o sobě, ale naprosto tomu propadl a dal se na tvrdší drogy. Bylo to těžké období, ale naštěstí je už bratr v pořádku a tahle etapa je za ním.
Na střední škole jsem chodila do zájmového kroužku. Jmenoval se peermediace, měl psychologicko-pedagogický charakter. Kromě toho, že jsme se hlavně učili mediaci - řešení konfliktů pomocí třetí nestranné osoby, tak jsme taky rozebírali a diskutovali o různých jiných zajímavých tématech a jedna z nich byla také drogy a závislost. Zajímalo mne to a říkala jsem si, že bych se chtěla věnovat psychologii a téhle tématice. Jenomže pak přišlo později na rozhodování, kam po gymnáziu a já si na doporučení mámy zvolila uplně jiný směr a to mat-fyz. Uvažovala jsem nad psychologií a meteorologií a zvolila jsem si to druhé. Školu jsem jakž takž dostudovala na první stupeň, na úplné dokončení mi nezůstaly síly. A hodně mockrát jsem přemýšlela, co kdybych si zvolila tu psychologii.
Teď nepracuji, práci již od října v Brně hledám. Když už i najdu, vyskytne se komplikace v podobě nemoci a já nemůžu nastoupit. Prostě ta pravá práce stále není a já tápu. A ten sen je stejně velice zajímavý :o).

Milý Ezendiel,
:o) napíšu já Tobě, že jsi velice laskavý a úžasný človíček a že všechno bude u Tebe opět radostnější a údolí, kterým teď na chvilku kráčíš, Tě posílí, a to hodně.
Objímám Tě a děkuji za tvé slova,

Wahl moc tě pozdravuji a posílám hodně Lásky,
děkuji za všechno co pro nás děláš,
mám tě ráda.
Semanthiell 26.01.2010

Dakujem Ti dusicka, ale neni mi dobre, nechcem tu byt, je to cim dalej horsie a este aj ta operacia, to uz si ani neviem predstavit, ale asi to tak ma byt, ak to dobre bude, budem rad, ale malo Svetlo vnimam, citim sa tak pradzdny a plny negativizmu, raz je lepsie raz horsie, ale verim, ze dobre bude, len nech uz vyriesim, co mam. Dakujem Ti Semanthiell, Tebe tiez Wahl a v neposledni rade Zaordanaell.
Posielam objatie aspom malou myslienkou vsetkym Vam.


Ezendiel 26.01.2010


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.