Běhal jsem ve snu po časové dráze
Zdravím Whal,
nechci tě nějak časově zatěžovat se svými nesmyslnými sny, ale nevím, na koho jinýho se obrátit.
Zdál se mi zvláštní sen a musel jsem ho nevim proč napsat, něco mi říká, že je to důležitý, ale pro koho a proč, to opět netuším.
Byl jsem v jakémsi zvláštním prostoru, kde bylo všechno jen jako stíny i já, jediné, co tam bylo, je běžecká trať, jako jsou na atletických stadionech, ale já věděl, že je to časová dráha.
Běhal jsem po ní dokola ještě s jednou holkou a další záhadnou postavou, která měla tvar pána s kufříkem v klobouku, jenže s tou holku jsme byli přátelé a občas jsme odskočili do reálného světa, ale ta třetí bytost tam stále běhala dokola a to několikrát rychleji než my dva a navíc nám jakýsi hlas podvědomí či co říkalo, že se s ní nesmíme bavit.
Jenže já jsem příliš až kolumbovsky zvědavý člověk a jednou jsem se na dráze zastavil a rozeběhl se přímo proti té záhadné postavě, přestože to byl jen kousek dráhy, ta cesta byla nekonečně dlouhá a do toho mi něco říkalo - nedělej to, nesmíš se nic dozvědět, ale já jsem prostě běžel a ta bytost mnou proběhla a za ní se objevili tři obrazy pouze malý zlomek jejího tajemství.
V prvním byla ohromná bouře a v ní číslo 2015, v druhém mnohem menší a jasnější bouře a v ní číslo 2012 a ve třetím čistý obraz nějaké dívky, která ležela na nemocničním lůžku, na sobě měla přilepené takové ty nemocniční diody, to už bez čísel, zřejmě to byla ta záhadná postava osobně, ale proč se před náma maskovala jako pán s kufříkem, proč jsme měli zakázáno s ní mluvit a proč běhala asi třikrát rychleji než my, to opravdu netuším.
Navíc mi podvědomí říká - tohle ses neměl nikdy dovědět, ale co vlastně, vůbec tomu snu v tuhle chvíli nerozumím, prý to pochopím až později, ani nevím, jestli to souvisí čistě jen se mnou a nebo jestli to je něco všeobecně pro všechny a k tomu to zvláštní nutkání vzít do ruky tužku a napsat si to, normálně většinu snů zapomenu okamžitě po probuzení.
Ani nevím, proč ti to píšu, prostě to bylo až příliš živé tak, že jsem se musel vzbudit a nedosnít až do konce.
Jinak ti přeju sílu do každého nového dne a všem ostatním vzkaz - ať si váží toho, co mají.
Měl jsem totiž špatný období bez práce a všichni kolem nadávali, že musí vstát a jít pracovat, ale já jsem jim to záviděl, že vůbec mají co dělat, a přišlo mi nepochopitelné, že si neuvědomují to, že se vlastně mají dobře.
Ještě jednou hodně zdaru přeje
Filip 09.09.2007
© Wahlgrenis
09.09.2007
