Wahlgrenis

Čarodějka mě naučila vznášet se

Milá Wahlgrenis,
chtela bych Vás poprosit o pomoc s vykladem snu.
Dnes se mi zdalo, ze jsem byla v nejakem spolecenství carodejek a jedna z tech vyssich (byla cela v kvetovanych satech ruznych barev) me ucila vznaset se.
Nejdriv mi rekla, at si sednu a nebojim se, ze poprve me nadnese ona.
Pak jsem se zacla vznaset az ke stropu.
Byl to tak zvlastni pocit, citila jsem, jak uplne prestala fungovat gravitace a cele telo mi tak jemne brnelo.
Bylo to docela prijemné.
Od tohohle prvniho okamziku jsem vedela, ze ona tim, ze me poprvé vznesla, ve mne neco spustila a ze uz to ted budu moci delat sama.
Rekla mi, jak se to naucim.
Ze se musim zvihnout rukama jako pri skoku a byt si naprosto jistá, ze to jde.
Ze kdybych mela jakekoliv pochybnosti, ze by to neslo.
A já to zacla zkouset, nekdy se to podarilo nekdy ne ale byla s mym vykonem docela spokojena.
Potom me zacala ucit, jak pohybovat s vecma.
Vzdycky stacilo jen zatocit rukou a vec se vznesla.
Potom jsem se s tim vedomim, ze jsem carodejka, objevila v obycejne tride a vim, ze tam jedna polovina sedela v lavicich a byla taková nostalgická a druhá polovina zaku stala pred tabulí a radovala se.
V tom snu to bylo, jakoze jedna polovina ve studiu ty skoly pokracovala a druha odchazela ucit se nekam jinam.
Ti, co pokracovali, meli mit maturitu a ta druha polovina, do které jsem patrila i ja, mela mit masopust.
Pak se ta moje polovina srovnala tak nejak do rady a odevzdavala nejaké veci, stejne tak i ja.
Pak jsme s kamaradkama odchazeli a ja musela jit domu, protoze mel muj pritel prijit domu a já se zdrzela a on by mel strach, protoze by nevedel, kde jsem.
Ty holky me ale premlouvaly, abych s nima sla cvicit do posilovny.
A najednou jsem mela u sebe na voditku bilyho psa.
Nejdriv byl bilej, my jsme sli po chodniku a okolo nas jezdilo plno aut.
A já si uvedomila, ze vlastne umim nadnaset veci.
Ten pes najednou zmenil barvu na hnedou a já vzdycky zatocila rukou, on se vznesl,
zatocil se dokolecka a zase se snesl na zem a tapal.
Pak jsem si uvedomila, ze vlastne tehle nadprirozenej jev nesmim ukazovat, pred normálníma lidma.
Ze to musim drzet v tajnosti.
Tak jsem toho radsi nechala, aby me nekdo z tech projizdejicich aut nevidel.
Pak jsem se vymluvila, ze do posilovny nemuzu, ze mam vlastne pejska a sla jsem domu.
Tim sen skoncil.
Cely sen pro me byl spis prijemny, nez naopak.
Nejlepsi byla ale ta cast, kdy jsem si uvedomila, ze se vlastne muzu vznaset, ze to vlastne jde.
Jako bych na to zapomnela.
A taky me bavilo to prenasení veci.
Opravdu zajimavy sen.
Jeden z tech, ve kterých si "opravdu" zazijete, jaké to je.
Neco jako kdyz ve snu clovek litá.
Draha Wahlgrenis, jestlize tento sen shledate tak zajimavy, ze by mohl pomoci i ostatním lidem a budete-li mit cas na odpoved, budu moc rada.
Jestli ale ne, chapu Vás.
Kazdopadne dekuji aspon za prectení.
Mej te se krasne
Nashledanou
Larianys 24.02.2006

Drahá Wahlgrenis,
vcera jsem Vám napsala krasný email, jenze on se mi pak celý vymazal a tak uz jsem nemela chut psat ho znovu...
Nejdriv me to hrozne mrzelo ale pak jsem si uvedomila, ze se to stat melo, ze jsem si diky tomu, co vsechno jsem Vám napsala, mela utridit myslenky...
Povedlo se.
Wahl, mnohokrát Vám dekuji za výklad mého snu a za Vás cas.
Ctu Vás výklad porad dokola a dokola...
Trochu ve mne hrklo, kdyz jsem díky Vám zjistila, jak moc byl dulezitý pro celou moji budoucnost.
Trochu rikam proto, ze jsem uz hned po probuzení vedela, ze ten sen se mi nezdal jen tak..
Jenze s tim vykladem to uz bylo horsi.
Cely zivot se mi zdaji sny a nekdy jsou opravdu dost realne.
Treba vcera se mi zdalo, ze jsme meli doma strasne zleho ducha a ja se ho strasne bala.
Byl to duch malé holcicky.
V tom snu jsem zazivala opravdu bytostny strach.
Jsem s tech svych snu obcas tak zmatena (jako asi kazdy)..
Ale to uz odbocuji jinam.
Vite Wahl, kdyz me potkala ta zkouska, co se tykala dusicky Verunky, vedela jsem hned od zacatku, ze to urcite nebude prvni a posledni zkusenost s jemnohmotným svetem...
Myslim, ze s tim, ze nebudu zit uplne normalni zivot jako vetsina pouze racionalne smyslejicich lidi (ti, co veri jen v to, na co si mohou sahnout), jsem uz tak nejak smirena.
Akorat se jeste musim zbavit toho strachu, ze se mi nekdo nekde zjevi...
To bych asi opravdu jen tak nerozdychala.
Zjevila se Vám nekdy nejaka duse?
To pro ne musi byt asi hrozne tezke ze?
S tou skolou jste mela jako obvykle pravdu.
Bojim se toho docela dost, protoze budu delat dve skoly a jeste k tomu chodit do prace, takze mam strach, ze to vsechno uceni nezvladnu.
Ale budu se snazit...
S mým pritelem jste také mela pravdu.
Opravdu se na nej mohu vzdycky ve vsem spolehnout, akorat mi od nej porad chybi ta inspirace v duchovni a umelecke sfere.
Porad je na "mrtvém bode".
Nevim uz, co s nim.
Vycerpala jsem uz snad veskere svoje zdroje, jak ho motivovat, aby zase zacal kreslit, nebo psat...
Ale proste na to bude muset prijit sam.
Wahlgrenis, já se na tu svou novou cestu moc tesim.
Opravdu uz ted zacinam delat veci, do kterých jsem se drive nemohla dokopat..
Zacla jsem kreslit mandalky (mimochodem, ta pro Vás uz je skoro hotova), vic medituju, snazim se byt vic vnimava ke vsemu, snazim se vic myslet pozitivne
a nenadavat, kdyz me nekdo dusevne zraní a taky se snazim odstranit tu zavist, ktera se mi u Vás objevila ve vykladu Strom zivota.
Myslela jsem sice, ze uz ji mam za sebou ale kdyz se Vam tam objevila, tak asi jeste uplne ne...
A tak se snazim.
Snazim se byt lepsi.
Snazim se "zkraslovat" svoji dusi...
Vcera jsem poprve chtela zkusit osmickovu pololu ale zatim mi to Ochrance nedovolil, tak asi jeste neni vhodna chvile...
Snazim se mit vic rada sebe samu a nebyt tolik nekompromisni a kriticka ke svym fyzickým nedostatkum.
Ale dve veci, ktere se mi take objevilyi ve Vasem vykladu, coz je koureni a nemoc (usi) mi stale zustaly.
Bohuzel.
U koureni uz jsem trosku dal protoze uz aspon zacinam premyslet, ze bych prestala ale porad kourim 30 cigaret denne.
Já vim, Vy jste se ted asi uplne zhrozila ale já nad tim opravdu uz aspon nemyslim...
Omlouvám se, ze jsem Vám nepriznala, ze kourim tak hodne, ale kdyz já se v tu chvili pred Vami a i pred sebou samotnou strasne stydela, ze jsem takovej zavislak...
Prominte mi prosím, ze jsem Vám nerekla uplnou pravdu, mrzi me to..
No a ta druha vec jsou ty usi.
Porad me trapí.
Ted uz to dokonce postoupilo do takového stadia, ze na leve ucho si ani nemohu sahnout, jak me boli..
Asi tam bude nejaky zanet.
A tak zitra budu muset jit k doktorovi.
Ale vim, ze on bude praktikovat tu medicinskou cestu, ne tu duchovni.
A já bych byla mnohem radsi, kdybych tu nemoc dokazala odstranit duchovne, ale je to tak tezké.
Bude tomu brzo uz rok, co mi nevysla ta skola a bude tomu uz rok, co mam tyhle zdravotní problémy.
Jenze já si porad nejak nemohu odpustit, ze jsem to s tou skolou tak pokazila.
Zklamala jsem.
Zklamala jsem sebe samu a moje rodice, strasne me to mrzi a porad si to vycitam.
Byla to pro me nejvetsi prohra v mem zivote ale zaroven si i trochu pripadam jako obet..
Byla to pro me strasna zrada...
V tu dobu jsem spadla na uplne dno a poradne se v tom bahne vycvachtala.
Trvalo mi mesic a pul nez jsem se od toho dna dokazala zase odrazit...
Ale ty usi mi davaj porad najevo, ze to jeste uplne neni za mnou...
Nevim, co s tim.
Nevim, jak si odpustit a jak jim odpustit.
Je to tak tezké...
Proto volám o pomoc Andely, mé Ochrance ale i samotneho Stvoritele, aby mi pomohli.
Sama to asi jen tak nedokazu..
Wahlgrenis, chtela bych Vám moc podekovat, jak jste mi vzdycky, kdyz jsem to nejvic potrebovala, pomohla.
ZE SRDCE DEKUJU.
Vy jste proste ANDEL v lidském tele.
Vy, Vase stranky a lidé, kterí Vám pisou sve pribehy, jste mi zmenili zivot.
Neexistuje v zadnem jazyce slovo, které by vyjadrovalo, jak moc jsem VAM a VSEM TEM LIDEM, co Vám pisou pribehy, diky nimz jsem mohla neco pochopit a poznat, VDECNÁ.
Proto DEKUJU I VAM VSEM, co sem pisete sve pribehy.
Wahl, mejte se moc krasne a preju at máte vzdy hodne síly na vsechny hledající duse,
at i Vám vzdy, kdyz budete potrebovat, nekdo pomuze, at je Vás zivot jako louka posetá kvetinami a aby Vás za Vasi dobrotu a laskavost Andele poradne odmenili.
S láskou
Larianys 27.02.2006