wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Muž s dýkou straší dcerku ve snech


Milá Wahlgrenis,
už týden pročítám tvé stránky a musím říci , že jsou velice zajímavé.
Ale proč ti vlastně píšu?
Byla jsem s dcerou (9 let) navštívit babičku.
Povídali jsme si a ona začala, že večer půjde spát ke mně do postele.
Já jsem se smála a povídám jí, ne, ne... budeš spát pěkně ve své postýlce.
A ona ale, že tam spát nechce, protože tam na ní kouká chlap, a bojí se, že je to vrah.
Vložila se do toho babička, a začala jí říkat všechny důvody, proč tam nikdo být nemůže, že se jí to zdá a jak by se tam asi dostal....já jsem ale ztuhla, neboť jsem právě celý týden pročítala tvé stránky a hned mne napadla ta tvá věta, že "nic není náhoda".
Když jsme šly od babičky, ptala jsem se Michalky, jak ten chlap vypadá a kdy ho vidí...
Píšu to přesně, jak to vyprávěla:
Vidí ho za oknem, jen do pasu, má černé kudrnaté vlasy, je ze starodávné doby, jako nějaký sluha, okolo krku má něco zelenýho a má to zavázaný na mašličku, pod tím má tmavě okrovou košili, na tváři má nějaký tetování, a v ruce drží starodávný nůž nebo dýku (proto si myslí, že je to nějaký vrah).
Vždycky přijde, když se jí zdají ošklivý sny, kde se zabíjí a je tam krev, prý se ho strašně poprvé (v 1. třídě) lekla, a teď už se ho moc nebojí...
Představuje si, že je před ním bublina, a on do ní vždy tím nožem píchne... a ten ošklivý sen zmizí a jí se pak už zdá o zvířátkách...
Řekla jsem jí , že je to asi její andělíček, který jí hlídá a zahání ty její zlé sny... ale nevím, co si mám o tom myslet...proč ta dýka a tetování???
Dcera je někdy až moc citlivá, když umřel její pradědeček, skoro každý den (trvalo to asi půl roku) vysedávala u okna, brečela a koukala do nebíčka, jestli ho tam uvidí...
Nevěděla jsem, jak ji mám uklidnit...
Také jsem přemýšlela, zda její nemoc (kterou na ní člověk, který ji nezná, ani nepozná) nesouvisí s jejím minulým životem a jestli s ním nesouvisí i ten "chlap", co ho vidí v okně...
Jsem z toho trochu zmatená...
Vím, že dotazů máš spoustu.. budu moc ráda, když mi odpovíš ....
Děkuji a přeji příjemný den.



Kuchařinka 27.06.2005

Milá Kuchařinko,
skutečně musím začít tím, co už víš. Nic není náhoda.
A člověk, kterého Tvoje devítiletá dcera vidí za oknem, také ne.
Je zde schovaný příběh staré ženy (Tvé dcery), která celý svůj život věřila v lásku k jednomu muži.
Měla s ním děti, ale společného stáří s ním se nedočkala.
S jeho smrtí pro ni všechno krásné skončilo, ale na jeho vůni nikdy nezapomněla.
Co se vlastně stalo a proč?
On se jistým způsobem zabýval přípravou jídel, měl blízko nejen k zásobám potravin, ale i veškerého pití.
Chutnal mu zvlášť alkohol.
Ale tehdy to nebylo nic hrozného, naopak jaksi to k němu patřilo.
Nepil nijak extra, ale občas to mohl být problém.
Jednou při nějaké větší oslavě došlo ke konfliktu s jistým cizincem.
Začal se točit kolem jeho ženy, což samozřejmě tento muž špatně nesl.
Jen malou chvilku si připadal jako odsunutý na vedlejší kolej...
Jeho žena se možná jen jedinkrát po tomto cizinci podívala a už byl důvod k přímému střetu.
Byl žárlivý a navíc posilněný alkoholem.
Vnímal na jedné straně, že to je jediná žena jeho života, ale současně bylo raněno jeho sebevědomí.
Nevěděl, že se nic nestalo, bylo to dokonce ve chvíli, kdy dostal informace od vyšších sil, že nemá právo rozhodovat někomu o životě.
On měl tehdy svou pravdu, stoprocentně věděl, že ho jeho žena zradila.
Chtěl se jednoznačně a rázně od ní distancovat, dostat se mimo, nechat ji samotnou.
Mělo to být sice gesto jen pro tu chvíli, ale on to nezvládl, nedokázal dobře rozpoznat smysl vyššího sdělení.
Nechtěl s ní mít dál už nic společného.
Ale protože věděl, že je dobrou matkou jeho dětí, nechal ji žít.
Vlastně ji chtěl potrestat, jenže nevěděl, že tím trestá naopak sám sebe.
Nevěděl, že bude muset podobnou situaci znovu prožít, aby ji ale řešil jinak...
Nepotřeboval ke svému rozhodnutí žádné soudce.
On měl tehdy svou pravdu.
Pořád ji ale miloval, jen chtěl, aby ona to věděla.
Jeho smrt byla vlastně důkazem jeho nekonečné lásky k ženě.
Bohužel ale ten důkaz nebyl tenkrát čitelný a nikdo ho nedokázal rozklíčovat.
Vypadá to, že se oba budou muset ještě někdy v budoucnosti sejít jako partneři.
V tomto životě těžko, protože on je stále ještě v jemnohmotném světě.
Každopádně ale svůj život ukončil bodnutím nože (dýky?) do srdce.
Nevím, jak dalece jsi pokročila ve studiu těchto stránek a jestli bys zvládla komunikaci s touto duší.
Myslím, že by nemuselo být špatné "sdělit mu", že o jeho činu víte a že mu sebevražedný čin dopouštíte.
Na to on prakticky čeká...
I když dcera ještě není ve věku, kdy by tyto informace mohla adekvátním způsobem přijmout.
Věřím, že si najdeš způsob, jak jí alespoň něco z obsahu tohoto sdělení předáš.
© Wahlgrenis 27.06.2005

Milá, zlatá Wahlgrenis,
Chtěla bych ti poděkovat za všechno, co pro druhé děláš,
za všechen čas, který pro nás obětuješ. Pomohla jsi i mně a mé dcerce Michalce.
Vídala v noci za oknem muže, z kterého měla strach.
Podle tvých rad jsem se mu pokusila sdělit, že mu jeho čin odpouštíme.
Od té doby se Michalce neobjevil.
On ne, ale každou noc ve snu za ní chodí skřítkové.
Jsou čtyři a zažívají spolu nádherná dobrodružství.
Tolik se mi její vyprávění líbilo, že jsem je začala sepisovat.
Nejprve jsem si myslela, že to potrvá dva, tři dny, ale chodí za ní stále.
Navíc je vidí každé ráno v budíku.
Pokud se neurazíš, posílám pár Michalčiných snů.
Když jsem je dala přečíst několika lidem, říkali, že si vymýšlí nebo že si to vymýšlím já.
Já ale Michalce věřím, věřím, že to co zažívá není pouhý sen, že je to jen jiný svět.
Nesnažím se už nikoho přesvědčovat, stačí mi, že obě víme, jak to je.
Chci jen, abs věděla, že Tě máme rádi a jsme ti obě moc vděčné.
Kuchařinka 12.01.2006


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.