Červená obloha a průtrž mračen
Na dnešek se mi zdál podivný sen.
Seděla jsem na náměstí a dívala se na oblohu, byla zatažená a
najednou se tam objevil takový do červena zbarvený pruh.
Bylo jasné, že je zle a vzápětí začalo strašlivě pršet.
Běžela jsem ještě s kamarádkou do práce. Tam už bylo všude moc vody.
Nevím, jak je to možné, ale ta voda zabíjela. Běžely jsme někam do sklepa.
Byla tam tma. Sedly jsme si na zem, kde už také byla voda, z nás tekla voda...
Pak tam vtrhly naše spolupracovnice, byly ráda, že jsme v pořádku.
Pak jsme šly kolem některých už mrtvých lidí.
Ta hrozba, že nás voda také zabije, tam byla pořád.
Pak jsem se probudila a měla jsem z toho strašně špatný pocit.
Zdeňka 08.05.2004
Milá Zdeňko!
Špatně se mi to píše, ale vyšší síly chystají na letošní léto další ze složitých zkoušek na lidstvo.
Ostatně červeně zabarvený pruh na obloze je jasné znamení.
Ten plán tady je.
Jenom zatím nevíme, co to přesně bude.
Po hrozivých povodních může přijít cokoliv.
Voda, která zabíjí, to tady ještě nebylo.
I když při hrozivých povodních v roce 2002 bylo přes dvacet mrtvých...
Ale zemřeli jaksi v druhém plánu.
Voda, která zabíjí už jen tím, že JE, to je hodně varovné.
Voda má ve snářích spoustu výkladů, od duševního stavu, přes lásku až ke zlu.
Kalná voda varuje před nebezpečím, věští smutek a osamělost.
Rozvodněná voda přináší neštěstí.
Stát u vody znamená zoufání.
Valící se voda: DOST VELKÉ NEBEZPEČÍ.
Nečekají nás dobré dny.
Ten dnešní stav totiž donekonečna trvat nemůže...
I ti mrtví, kolem kterých jsi společně s kamarádkou procházela, nebyli ve tvém snu náhodou.
Stane se skutečně něco strašného.
Každý den vnímám, že to je jasnější a jasnější.
Zlo se mezi námi už příliš definitivně usadilo, je potřeba svět očistit.
Ta očistná chvíle se blíží.
Nikdo nemůže dnes vědět, jak to dopadne, kdo bude moci jít dál a kdo zůstane ležet.
To není věcí nás, to jistě chápeš.
Tvůj strach, který sis ve snu prožila, byl jenom malým, takovým nenápadným, proti tomu, co nás čeká...
Nechci strašit, ale dobré je varovat.
Zamyslet se nad naším životem.
Co děláme dobře?
Co je jinak, než si přejeme?
Můžeme ještě to blížící se zlo zastavit?
Nemyslí každý spíš jenom na sebe?
Kdyby přišla neplánovaně katastrofa, víme, co bychom dělali?
Katastrofa globálnějšího rozsahu...
Děkuji za Tvůj sen.
Poslední dobou takových varovných přichází hodně.
Jen je zřejmě lidé nikomu nevyprávějí, nebo se jich leknou a raději je hned zapomenou...
Jde o jediné, aby si lidstvo uvědomilo, že není pánem na této planetě.
A proč se ale pořád chová, jako by bylo?
© Wahlgrenis
08.05.2004
