Sledovala jsem jakýsi kolotoč
Pěkný den, milá Wahlgrenis,
dnes se mi zdál takový podivný sen.
Protože ho nevnímám jako osobní sdělení, rozhodla jsem se ho sdílet.
Možná to někomu něco řekne, ale nevím...
Možná je to taky úplně od věci...
Byla jsem na nějakém plácku, připadalo mi to jako na pouti (ale bez střelnic a houpaček).
Sledovala jsem jakýsi "kolotoč" nebo spíš otáčející se disk, připomnělo mi to ruletu.
Byla to jakoby atrakce.
Otáčelo se to neskutečně rychle.
Člověk si na to sedl a když se to s ním otáčelo, vypadal jen jako malá černá kulička...
Pak tam byla nějaká žena, provozovatelka té atrakce.
A ještě muž, který ten "kolotoč" uváděl do pohybu, roztáčel.
Během otáčení toho "kolotoče" se ta žena snažila v jednom přesně vypočítaném momentu zasáhnout čímsi člověka (kuličku), který se na tom kolotoči vezl (neb spíš letěl).
Prostě se ho snažila trefit, čímž se "kolotoč" zastavil a ten člověk mohl vystoupit.
Stálo jí to velké soustředění, šlo i o koordinaci s tím mužem, který "kolotoč" roztáčel.
Roztočil ho v přesném momentu a ona se v přesném momentu měla strefit.
Pokud se nestrefila, asi se nějak porušila rovnováha, a člověk, který se "vezl", při té rychlosti a při obrovské odstředivé síle z toho "kolotoče" spadnul, resp. ho to odmrštilo.
Stalo se jí to dvakrát.
Sledovala jsem to s hrůzou, protože si ten člověk mohl hodně ublížit.
Vymrštilo ho to a on se kutálel jako kulička a musel se hodně potlouci.
Měli jsme o něj strach.
Na druhou stranu ale někdo podotknul, že v takové obrovské rychlosti se může dostat "JINAM".
Pochopila jsem, že do budoucnosti...
Ale ne fyzicky, spíš změnou vědomí...
Potom mi najednou nějaký muž "vysvětloval", co se stane v budoucnosti.
Tady už si nepamatuji detaily, ani co říkal, pokud něco, ale sledovala jsem nějaký prostor.
Vnímala jsem ho jako nějakou část vesmíru.
Takové neurčito...
Ani voda ani vzduch, ani teplo ani zima.
Neurčitá modrá barva, s hloubkou i bez ní.
Sledovala jsem nějaké průhledné objekty, možná zvětšené.
Byly přede mnou, v mém zorném poli, dál (do vesmíru) jsem neviděla.
Připomínaly Hopleiny orgonity, ale byly jiné - protáhlé, naprosto čiré, s jakýmsi tvarovaným stříbrným tenkým drátkem uvnitř.
Ten muž řekl, že jsou to (super)struny a že takto budeme v budoucnosti vypadat.
To mi připadalo zvláštní.
Úplně nová realita.
Nepředstavitelné...
Ale zároveň jsem se velmi těšila a zkoušela jsem si ten způsob bytí představit.
Dál už nevím, nejsem schopna si vybavit další detaily...
Říká to někomu něco?
Krásný den přeje
Katka 29.11.2009
Katko,
je to Mer-Ka-Ba...
Jasný obraz, posun dál, jinam.
Wahlgrenis 29.11.2009
Hezký večer Wahlgrenis,
tohle není asi na web, protože to nic nového nepřidává, aspoň myslím, ale nějak to pro mě důležité je...
Jsem ráda, že se tenhle sen objevil, ale nejsem si jistá proč.
Když se na to podívám..
Ti lidé, co spadli z toho disku se doslova "rozmázli", zabili se, ale zároveň bylo řečeno že "přešli jinam".
Ten muž přicházel parkem.. byl jakoby tažený nějakou silou.. k tomu disku/zdál se být kolotočem.
Víc lidí vidělo nejdřív jen kolotoč, ne to, co to bylo skutečně.
Byli jen zvědaví.
Nevím, kdo byli ti dva, On a Ona, kdo obsluhovali ten "kolotoč", ale pro ně to byla HRA, kterou uchystali.
Domluvili se na tom, rozprostřeli tuto možnost v čase a realizovali ji.
Nebrali to vůbec osobně!
Celé to je asi hodně symbolické?
Ti "pasažéři", co měli štěstí, nakonec vystoupili, otřeseni a brzy zapoměli.. ti, co ne, se zabili - prý to bylo dobře, říkala Ona.. bylo to "pro něj velké požehnání", říkal On.
Ti dva byli to samé, a zároveň jako protipóly.
Rozdělili si to.
Ve všem byla úmluva, vím, že se domlouvali.
Taky tomu nerozumím, nechápu tu symboliku.
A duše toho muže, který se zabil, cestovala k :
Ani voda ani vzduch, ani teplo ani zima.
Neurčitá modrá barva, s hloubkou i bez ní.
To bylo viděno jeho zrakem!
Ano, průhledné objekty, s "drátkem", (ne orgonity!)
Nebylo možno určit velikost - mohly být maličké i velké.
Ten drátek.. něco.. prý "supersturny" jako bylo v tom snu řečeno (taky nechápu), mě k tomu napadlo že by tam měla být "Struna hřbetní (chorda dorsalis)", ale nechci plést myšlenky a tenhle sen dohromady.
Těla bez orgánů, bez smyslů, bez orgánů k rozmnožování, žádné potřeby, žádné nemoci, jakoby nic nepotřebovala, čistě byla a chápala, vědomí, neznámý rozměr, jiný svět..
Další jiný svět.
(Corps sublimes sans fin a Voeil visibles Obnubiler viendront par ses raisons? )
Ten sen JE o překročení do jiného světa, kterého dosáhnou jen lidé se zvláštním směřováním, ne vědomně, jsou k tomu taženi.
Já si totiž nevybavuju, že by ten člověk, který spadl z "kolotoče", usiloval o toto překročení, prostě tam nasedl a dál se nestačil divit, co všechno se stalo - tyto svoje myšlenky si vybavuju z toho snu.
Hoplea 29.11.2009
P.S.: Wahlgrenis, já si mlhavě pamatuju, že jsem do toho chumlu snů spadla.
Úroveň snů, jakoby to bylo stále a pro určený čas dané k objevení.
Tys tam byla jakoby kolem.
Je to celé jen hříčka?
Milá Hopleo,
ne, tohle není hříčka.
Ono to opravdu vypadá jako kolotoč, když se to vezme kolem a kolem.
Mer-Ka-Ba je způsob, jak se přemístit do jiné dimenze.
Je tam důležitá rotace čtyřstěnů, které jsou umístěny kolem lidského těla.
Všechno má svůj řád.
Všechno zapadá.
I ten čas je v pořádku.
Tikají hodiny...
Jen ještě nevíme, kdy dotikají.
Wahlgrenis 29.11.2009
Milá Wahlgrenis, milá Hopleo,
děkuji vám !
Jsem z toho zmatená.
Ve vašem pojetí to dává trochu smysl...
Nevím, jestli je to podstatné, ale ještě mě k tomu snu napadly nějaké detaily.
Člověk, který spadl z toho kolotoče, byl skutečně muž.
Přicházet parkem jsem ho asi neviděla.
Byl celý v černém, černá mikina a kalhoty...
Mám pocit, že na disk vlezl víckrát.
Jako by na něco čekal.
Viděla jsem pouze scénu s ním.
Žádní jiní lidé tam nebyli.
A Ona se dvakrát netrefila.
Dvakrát spadl.
Podruhé se odkutálel do jakési chodby se sloupořadím...
Byl mimo.
Proč jsem to pozorovala ?
Pak ten jiný prostor...
Nebylo tam skutečně žádné měřítko.
Dívala jsem se na ty objekty shora.
Neviděla jsem, jak vypadají zboku.
Nějaký muž (mám pocit, že dva muži) jakoby odjinud mi to vysvětloval.
Vím jistě, že padlo slovo STRUNA (jako superstrunu jsem to asi pochopila já).
A pak mám ještě pocit...napravo (nebo diagonálně) v tom prostoru (vesmíru), kam už Jsem nedohlédla, jsem cítila něco důležitého.
Ty průhledné objekty byly jakoby NALEVO od něčeho.
Pěkný večer !
Katka 29.11.2009
Milá Wahl,
píši, protože už se asi potřebuji svěřit.
V posledních měsících, když se ztiším (nevím, jak jinak to napsat), přichází mi teď dost často, abych byla připravená, abych už šla, že už je málo času, konečná stanice je tu, také věta: Přijdeš a uvidíš plynutí času ve sférách, kde není nic než voda.
Ta věta mi připomíná sen Katky o kolotoči.
Také se mi minulý týden zdálo, že jsem se točila, ale na laně.
Pak se lano začalo kývat jen do stran a já jsem se bála, že spadnu, protože výkyv lana byl obrovský.
Obtočila jsem si ruku vícekrát a výkyv jsem zvládla.
Pak jsem se začala zase točit do strany.
Byla tam ale zeď.
Odrazila jsem se od ní, začala se točit opačným směrem a pak už bezpečně přistála.
Těch náznaků už je na mě příliš.
Také mi přišlo ve snu slovo kot - psané jakoby runovým písmem, umístěné ve dvou trojúhelnících, přilepených základnami k sobě.
Prý to znamená dveře nebo také dřevo.
Doufám, že budu připravená, i když nevím na co.
Snažím se jen žít, jak si myslím, že je to správné a vychutnávám si klidné dni bez stresů, ale jinak nevím co dělat víc.
V lednu na viděnou.
Krásné prosincové dny.
Vlasta 30.11.2009
Milá Vlasto,
jakákoliv rotace je znejistění.
Normální je stát na zemi, chodit, dýchat... klid... rovnováha...
Zatímco rotace znamená změnu, v tu chvíli, najednou je všechno jinak.
Vzpomeň si na zážitky na kolotoči, když jsi ještě byla malá...
Já si taky občas vybavím řetízkáč nebo později centrigugu.
Nebylo to pro mne nic příjemného.
Člověk najednou opustí pevnou půdu pod nohama a dostane se do jiné reality.
Nebo tak trochu jiné reality.
Zeď ve Tvém snu by mohla znamenat, že pořád je tady cosi pevného, jistota, náruč naší planety.
Realita, která někdy hodně bolí...
Zvlášť pokud se na ni fixujeme.
V trojúhelnících umístěných základnami k sobě vidím pyramidy, pyramidy, pyramidy.
Jsou všude kolem nás.
Symboly nadčasové.
Význam slova KOT jako dveře je teď víc než jasné.
Nebo jako dřevo...? pak to mohou být dokonce jakého dřevěné dveře.
Tady je klíč od dveří, které se mají brzy otevřít.
Nepochybovat o ničem.
Přijímat tyto informace a těšit se.
Děkuji, Vlasto, za tento sen.
Další střípek do mozaiky.
Wahlgrenis 30.11.2009
Wahl,
moc, moc děkuji za vysvětlení.
Vždycky mě podpoříš.
Snad se jednou naučím nepochybovat.
Vlasta 30.11.2009
Milá Wahl,
na dnešek se mi zdálo toto: byla jsem v jakémsi obrovském víru šedé barvy.
Byla jsem jen malá černá kulička, zároveň jsem se točila a zároveň sebe samu pozorovala shora.
Stoupala jsem vzhůru v rychlých pravotočivých otáčkách bez jakéhokoli úsilí.
Slyšela jsem hluboký mužský hlas, který mi vysvětlil: "Dostáváš se na vyšší úroveň."
Pak mě nějaká síla vymrštila vzhůru a ocitla jsem se v 1. patře hrubé stavby nového domu obklopeného přírodou.
Byl to můj dům, můj prostor k životu a byla jsem ve svém těle.
Dole v přízemí byl skrz betonovou podlahu vidět můj dosavadní život.
Pořád platil, nic není zapomenuto, ale nemá to vliv na to nové, které teď dostává prostor.
Těšila jsem se, jak si svůj nový život zařídím.
Arentas 30.11.2009
Drahá Wahl
Po přečtení příspěvku od Katky (Mer-ka-bah) jsem měla lehce husí kůži, neboť další část mojí mozaiky se myslím zaplnila - byť nevím, co přesně si mám odnést.
Mám dva snové zážitky, které se mi zdají být něčím podobné.
A opravdu mi nedalo a musela jsem sednout a napsat Vám.
Prosím o trpělivost s nimi.
Prvý.
Ocitla jsem se ve snu na hřbitově - na kopečku za temné noci, který krásně osvětloval měsíční svit.
Vybrala jsem si místo mezi hroby na zeleném trávníku - v tom měsíčním světle to místo úplně zářilo.
Vzala jsem si peřinu s polštářem a pomalu si na něm stlala.
Po levé ruce jsem měla maličký, světlý kostelík.
Sledovala jsem staré náhrobky, kované zdobení - s tím měsícem - prostě nádhera, ale i tajemno.
Pojednou ke mně promluvil shůry ženský hlas a něco mi říkal.
Já se divila, že to byla žena.
Nade mnou se roztočilo obrovské barevné kolo - spirála.
Točila se rychle v duhových barvách a byla překrásná.
Cítila jsem úzkost, strach, ale i krásu.
Věděla jsem, že tam čekám na pána v černém - mladíka snad, někoho, kdo by mi byl nějak jako blízký - neumím to formulovat.
Že až přijde, něco se dozvím.
Poté jsem byla v domě, stála u okna sledujíc pod sebou na ulici průvod lidí v černém, ale pohřeb to nebyl, to jsem tak necítila.
Ten muž stál myslím za mnou a dívali jsme se spolu.
A teď nevím, zda bych se mohla řadit se snem ke Katce.
Velmi na něj myslím.
A jak jsem říkala při setkání s Vámi v Pardubicích - jsem to takové miminko a potřebuji trknout či nějak popohnat.
Zážitků a příběhů mám tolik, že bych napsala knihu.
Ale jsou v tajenkách.
Druhý.
Jako velmi malé dítě se mi noc co noc zdál sen, že mě bere do náruče muž a točí se se mnou v kuchyni stále dokolečka.
Hlavu jsem měla k němu přitisknutou a dýchala do jeho šatů - svetru.
Pocit jsem měla příjemný.
Mé zlatavé a dlouhé vlasy vlály.
Já to vše cítila a také viděla - jako bych stála na chodbě a sledovala nás.
Obojí bylo příjemné.
Už si nepamatuji, zda jsem se nějak bála.
Kolem byla zlatavo-oranžová záře.
(Podlahu jsme měli v té době litou, krásně oranžovou.)
Nevím, jak si tento sen vyložit.
Je to jediný sen, co se mi neustále opakoval a jediný, co si z raného dětství pamatuji a myslím naň.
Velmi silný zážitek.
Našlo by se prosím vysvětlení?
Cítím, že je to něco důležitého, ale jsem nějak zaslepená - zabržděná (?)
Děkuji za čas, děkuji za osobní setkání v Pardubicích - bylo milé i pro mou maminku a těším se na setkání v Prachaticích (snad na cestu nebude sníh).
Krásné snění, krásné bytí,
Katynka 30.11.2009
Wahlgrenis, zdravím Tě,
teoreticky, prosím tě, nebylo by možné, že by se aspoň některé ty sny zdály mně??
Jakože by byly "pro mě".
To, co tam dnes popisuje Katynka, znám velice dobře obojí.
Nic víc k tomu nedodám, to je vše.
Mně se to taky zdálo, když jsem byla malá.
Už je to trochu blbý, potkávat tolik lidí a zjišťovat, že znám jejich sny..
David, Katynka, Semanthiell, Katka, Abrie.. další.
Já to pokaždé vnímala tak, že se to zdá mně!
A třeba dnes: "až přijde, něco se dozvím.
Poté jsem byla v domě, stála u okna sledujíc pod sebou na ulici průvod lidí v černém, ale pohřeb to nebyl, to jsem tak necítila.
Ten muž stál myslím za mnou a dívali jsme se spolu."
To je jako moje vlastní slova.
Nemůžu na to přijít.
Většinou vím, co bylo před tím i potom, i různé detaily kolem, v těch snech.
Často se dozvím, že to ten snící ale neviděl ani celé!
Třeba Katka 29.11.2009 neviděla, jak ten muž přicházel, neviděla ani ty ostatní, co to zkusili.
Měla nakonec pocit, že je "vpravo od těch objektů něco důležitého", ale ono tam není/nebylo nic, to byla jen představa.
Odtam totiž zněl jeden z těch hlasů, které slyšela.
A ten byl sakra velmi přítomný a reálný.
Prostě většinou znám z těch snů víc, jakoby to bylo něco uceleného, ale netuším jako k čemu to teda je??
Mám pocit, jako by si to tak samovolně existovalo..
Tímto zdravím Katynku a přeji pěkný den:o)
Taky by se mi líbilo se *něco* dozvědět.
Hoplea 01.12.2009
Milá Wahl,
chtěla bych tě požádat o objasnění dnešního snu, pokud budeš mít, v záplavě dotazů, čas i na můj.
Poslední dobou se mi zdají sny jinak...prožívám je mnohem intenzivněji a jsem si jich více vědoma.
Dnes se mi zdálo, že jezdím výtahem v nějaké budově nahoru a dolů.
Bylo tam se mnou víc lidí.. nevím kolik přesně, ale byl to větší výtah.
Co si pamatuji, tak jsem nejdříve jela dolů, nastoupilo pár lidí a jelo se nahoru.
Ale postupně se jízda zrychlovala.
Výtah se rozjel a zrychloval do neuvěřitelné, až děsivé rychlosti a před "cílem" vždy bezpečně zastavil.
Když se jelo dolů, šimral mě z toho až žaludek.
Po několika jízdách (myslím, že vždy někdo vystoupil a někdo nový nastoupil) se výtah začal naklánět - když se jelo nahoru.
Jako by vyrovnával a usnadňoval si to, že je ve výtahu tolik lidí - takže jsme se museli držet, aby jsme nesjeli všichni na jeden konec výtahu.
To už jsem začala mít strach, necítila se tam dobře a vystoupila.
Mockrát ti děkuji a Carpe Diem
Katka (2) 01.12.2009
Milá Katko (2),
to je pořád ten stejný obraz jako s kolotočem.
Opět posun jinam...
Opět snaha, aby člověk byl tím, kdo řídí.
Všechno je ale jinak.
Nic není náhoda.
Všechno se děje tak, jak má.
Wahlgrenis 01.12.2009
Milá Wahlgrenis,
ráda bych pozdravila Katku, která měla sen o výtahu.
Dřív jsem také mívala podobné sny.
Ve snech jsem jezdila výtahy, které pro změnu nešlo zastavit.
Výtah jel neustále nahoru naprosto nezávisle na výšce domu, což ve mně také vzbuzovalo obavy.
Hoplea napsala:
"Většinou vím, co bylo před tím i potom, i různé detaily kolem, v těch snech. Často se dozvím, že to ten snící ale neviděl ani celé!"
K tomu bych chtěla dodat, že je možné, že jsem to viděla celé, ale prostě si to z nějakého důvodu nepamatuju kompletně anebo byla moje pozornost zaměřena jen na nějaký (důležitý) výsek.
Opravdu si tím nejsem jistá, detaily tam možná byly, ale já jsem je zapomněla...
Úplně nejmarkantnější je to na jednom snu, který se mi zdál o vás, Wahlgrenis.
Na tom bych to mohla ilustrovat.
Už je to dřív.
V tom snu jsem se účastnila nějakého rituálu, který jste iniciovala vy a ještě nějaké ženy.
Skutečně to byla jakási iniciace mé osoby.
Měla jsem na okamžik umožněno "vědět vše".
Připodobnila bych to asi ke stavu po smrti.
Čisté rozšířené vědomí...
Nejsou na to slova.
V tom snu jsem měla opravdu takový pocit.
Mohla jsem pokládat jakékoli otázky.
Nebylo mi ale umožněno v tomto stavu setrvat.
Okno se mělo zase zavřít.
Proto jste provedly další rituál, který měl to uvědomění odrušit.
Měla jsem vše zapomenout.
I po skončení toho druhého rituálu jsem ale měla pocit, že ve mně to vědění zůstalo.
Vzpomínala jsem si na některé souvislosti.
Líbilo se mi v tom stavu.
Zakazovala jsem si zapomenout.
Říkala jsem si, že to přece není možné.
Ale čím víc jsem se snažila rozpomenout si na ten původní stav a pokládat další otázky, tím víc jsem proti své vůli zapomínala.
Když jsem se probudila, dokonce jsem si ani nevzpomněla na ten sen, což se mi obvykle nestává.
Jako kdybych ho také měla zapomenout.
Vím, že se hemžil různými detaily, že tam bylo spoustu věcí k povšimnutí, ale teď si prostě nepamatuju vůbec nic.
Jenom jakýsi mlhavý pocit a tak, jak jsem sen popsala to možná ani neodpovídá...a míchají se do toho i představy.
To ale není podstatné.
Důležité je, co ty sny sdělují.
Také by mě zajímalo "k čemu to teda je ??"
Pěkný den !
Katka..., které se zdálo o kolotoči 1.12.2009
Katka 01.12.2009
© Wahlgrenis
01.12.2009
