Hodně přemýšlím o věcech, které nás přesahují, vykládám karty, absolvovala jsem pár kurzů z oblasti ezoteriky, ale stále se mi dokola v životě objevují podobné situace. Jedná se především o vztah s muži. Vždy mě buď týrá fyzicky i psychicky, nebo mi je nevěrný... Je to až neuvěřitelné, jsem potřetí vdaná, a můj nynější manžel se snaží, ale pokud se opije, což je opravdu jen třeba jednou za dva měsíce, tak se chová ke mně agresivně, ač si to nepamatuje, hází věcmi, vůbec nevím, kam to až povede. Ráno pak tvrdí, že jsem ho musela něčím vyprovokovat. Skutečně tak nečiním, jdu mu z cesty, dokonce v noci bloudím venku a vracím se, až když vím, že už spí...skutečně už nevím, co mám dělat. Zda je to nějaká karma, osud, či co.
500
O
Minulý rok v tuto dobu jsem byla v zahraničí a
prožila jsem něco velmi zvláštního s kolegou z práce. Prožila jsem
přitažlivost jako nikdy, kterou nedokážu ani popsat, na kterou ani
nejsou slova. I když jsem celkem dobře ovládala jeho jazyk a mohla se
bavit s ostatními kolegy, jemu jsem nikdy nerozměla. Nemohla jsem se
soustředit na to, co říká, když jsem se na něj dívala. Vzrušovalo mě na
něm všechno, jeho kulhání při běhu, vrásky, jakýkoliv pohyb... Byla to
přitažlivost, která se snad nedá prožít u nás na zemi. I při
pouhém pohledu jsem dosáhla někdy i "vrcholu". Nemohla
jsem pracovat, jen jsem byla nucena střežit každý jeho krok, dokud
nekončil směnu. Oba jsme se ale strašně styděli. Ke konci už jsem se
bála, že něco provedu a odjela jsem. Byl ženatý, měl děti. Cítila jsem,
jako by měl přesně opačné geny, ty, které potřebuju jako žena pro
zpolzení potomka. Ale cítila jsem z něho i svou dávnou minulost. Bylo
to, jako by jsme se znali už tisíce let. Po tom, co jsem dorazila domů,
jsem začala chodit s kamarádem mého bratra a myslela jsem, že mě
"to" opustí. Je to ale více než rok a stále nic. Pořád se mě
"to" drží. Nejraději bych sedla do letadla a letěla za ním, i
když nesmím..
Nevím, jestli ten, s nímž jsem, je ten pravý, a na toho ze zahraničí
bych měla zapomenout. Snažím se, ale nejde to. Možná potřebuji něco
jiného. S ním mám stabilitu. Ale chci se milovat v přírodě. Když se
nikdo nekouká, dotknout se v muzeu přes zákaz exponátu. Projet se na
horské dráze... To s tím svým nikdy mít nebudu. Zažila jsem orgasmus
jenpři pouhém pohledu a se svým přítelem ho nemám ani při milování. Vím,
že to není všechno, ale jsem žena. Chci to, co ženy mají mít. Ze začátku
sice ano, ale možná je to tím, že o mně tolik ví... V dětství jsem byla
zneužívaná a jen tak k sobě nikoho nepustím. Mám hrůzu z lidí a často si
myslím, že je ani nemám ráda.
499
O
Myslím si, že je má situace naprosto beznadějná - před rokem se od nás odstěhoval po 2-ti letém vztahu manžel, po tříměsíční známosti žije se svou kolegyní z práce, ta také odešla od rodiny a nyní stavějí asi nový dům... současně mne propustili z práce, musím platit vysoké splátky půjček, které mám ... s mými syny je to taky na bodu mrazu, tedy pokud nic nechci a vše toleruji, je to ok... ale já už nějak nemůžu, nemám sílu jít dál.
498
O
Na první pohled se může zdát, že mi nic nechybí, mám práci, kde bydlet a ty základní všci, co člověk potřebuje k životu... Ale nějak ne a ne přijít láska do mého života. V mém věku jsem stále sama a cítím se tak prázdná, nic nemá smysl, nic mě netěší. Mám pocit, že tenhle život je zbytečný a jde mimo mě, jsem smutna vevnitř a hledám odpovědi. Byla jsem dlouho sama a bez partnera, teď mi osud přivedl do cesty jednoho muže. Mám pocit, že jsme na sebe citově napojeni a nějak se nám od sebe nechce. Ale on žije v cizině, ta dálka je obrovská. Taky nevím, jestli naše sny a očekávaní od života jsou stejné. Teď bych měla vyslovit tu otázku, ale bojím se, že tím všechno zkazím, ale i přesto zkusím se zeptat, jestli je to ten pravý pro me a jestli v tomhle živote budu stále sama? Na vašich stránkách jsem se dočetla zajímavou větu, napsala jsem si ji na papir, abych ji měla stále na očích a přemýšlela o tom: "NIKDY SI ČLOVĚK NEVYNUTÍ NIC, NA CO NEMÁ MíT NÁROK", a že chyby se opakují tak často, pokud člověk se nezastaví a nezačne přemýšlet, kde se ta chyba stála, jakmile řešení pochopí krize odezní. Pochopení je ale těžké.
497
O
S přítelem máme společnou hypotéku na rekonstrukci bytu v rodinném domě u jeho rodičů a od první chvíle našeho vztahu zde prožívám jen samé problémy. Nejprve mne odmítli přijmout téměř všichni jeho kamarádi, poté i rodina a nyní začalo všechno nabírat rychlý spád. Objevila se mezi námi jeho bývalá spolužačka. Nevím, co všechno se mezi nimi během našeho vztahu stalo, ale vím dobře, co všechno se dovídám z okolí, že vždy je na všem alespoň trochu pravdy. Už druhým rokem uvažuji o miminku, proto se Vás chci zeptat, zda má tento vztah nějakou budoucnost. Lásku v něm cítím obrovskou, ale zároveň se trápím.
496
O
V září loňského roku mě ze dne na den opustil manžel, byla to pro mě hrozná rána, choval se ke mně opravdu odporně, nespal doma - spal u své milenky a přes den chodil domů a jen mi vše vyčítal a křičel na mě. Hned první týden se chtěl rozvádět a sepisovat majetek, atd. Vzhledem k tomu, že jsem byla 3 roky v domácnosti, byla jsem a dosud jsem odkázaná na jeho peníze. Byt, který jsem měla jsem prodala, takže jsem byla i bez vlastního bydlení. Chtěl, abych se odstěhovala do Vánoc, kamkoli. Podotýkám, že jsem měla v tu dobu 4 koně a dva psy. Neměla jsem kam jít a měla jsem 6 týdnů do státnic. Doslova jsem ho uprosila, aby mě nechal do jara v domě bydlet. Každý měsíc mi dával peníze a platil provoz domu.