Wahlgrenis

Tajemství příjmu vesmírné energie (polohy)

Akce se uskuteční v zrcadlovém sále v 1. patře kulturního zařízení. Budeme mít k dispozici i vedlejší sál se stoly a židlemi.

Wahlgrenis

Tajemství příjmu vesmírné energie (polohy)

Sobota 28. ledna 2006

od 13 do 17 hodin

Kulturní centrum Hronovická, Pardubice

Bližší informace:

Akce se uskuteční v zrcadlovém sále v 1. patře kulturního zařízení.

Budeme mít k dispozici i vedlejší sál se stoly a židlemi.

Celkový počet účastníků: do 20

Důležité informace:

Na akci je třeba vzít si s sebou potřeby na pohodlné ležení.

Tedy kromě karimatky (pod sebe) i polštářek a něco na přikrytí.

Může být deka nebo spací pytel, kterým by se dalo tělo nebo končetiny v jistých místech podložit.

Také by si měli všichni zjistit, v jakých polohách doma vzhledem ke světovým stranám spí.

Ve stejných pozicích si totiž potom rozmístíme ležení v sále.

Na sebe pohodlné oblečení na ležení (tepláky, mikina).

Dále také nesmíte zapomenout větší množství tekutin (min. 1,5 l).

W. 30.9.2005

Mapka:

Program:

13:00 Prezence, uvítání, zahájení

13:15 Teoretická část

Jemnohmotný svět

Význam vesmírné energie pro život

Připomenutí experimentu na zvětšení poprsí

Charakteristika spánku a bdění

Polohy na příjem vesmírné energie

14:15 Praktická část - I.

Osmičková poloha

Poloha nekonečno

Poloha kapka

Poloha blesk

15:30 Přestávka

15:45 Praktická část - II.

Poloha koruna

Poloha bubínek

Poloha paličky

Poloha tam-tam

Poloha motýl

Poloha spirála

Srdíčková poloha

16:30 Diskuse

W. 26.1.2006

OHLASY:

Wahlgrenis

Sluníčko Wahlgrenis,
chtěla bych ti poděkovat za super seminář.

Překvapila jsi mě svou bezprostředností a přirozeností, jsi taková energická bytůstka

Ostatně, co jiného se dalo čekat?
Tohle bylo přesně to, co jsem potřebovala,

trochu se poslední dobou tak zvláštně motám na místě, ale teď, když mám "po ruce" těch pár poloh, zdá se to být hned lehčí
Akorát mě jen mrzí, že v průběhu druhé části mě kdoví z čeho začala bolet hlava a drží se mě to ještě stále.

Kvůli tomu jsem si ani nevzpomněla, že bych se Tě na něco zeptala.
Tak ještě dodatečně.

Kdysi jsem už psala, že při usínání tíhnu nevědomky k "nekonečnu".

Odpověděla jsi, že pokud právě nepřijímám energii, je vlastně jedno jak ležím.

Jenže já mám pocit, že ta proudí stejně pořád.

Nebo alespoň já to tak vnímám.

I když při osmičce příjem ukončuji, kdykoliv jindy pak třeba i přes den cítím, jak mi energie vstupuje do rukou.

A můj problém je, že i když usnu "normálně", tak se pak třeba během noci probudím a zjistím, že ležím v nekonečnu.

Prostě si myslím, že i když nedám vědomí "podnět" k příjmu energie, proudí stále, jen v menším množství,

pak by tahle poloha mohla být nebezpečná pořád, není to tak?

Asi to prostě jen neumím dostatečně uzavírat..
Taky jsem už zažila jeden docela děsivý sen, ale bylo v něm poselství, které se zdálo dosti důležité a hlavně nesmírně výstižné.

No a to jsem nevědomě byla právě v této poloze.

I když v tom snu bylo hodně hrůzy, byl nádherně symbolický, úplně úžasně, promlouvalo z toho takové varování, poučení.
Nikdy jsem nekonečno nezkoušela vědomě a ani by mě to nenapadlo, jen mě to takhle pronásleduje.

Tak nevím, co si o tom myslet.
Pokud k tomu něco napíšeš, budu moc ráda. Ale hlavně ještě jednou, díky za fajn seminář
Měj se krásně.
Limurhin 28.1.2006

Ahoj Wahl,
děkuji ti moc za krásný zážitek na semináři.

I to nádherné počasí přispělo ke skvělé náladě celého odpoledne.

Věřím, že jsme si všichni načerpali inspiraci do dalších dní.

Pro mě bylo trošku rušivým elementem to, že mi po celou dobu "atakoval" můj ochránce s varováním a informací.

Co to konkrétně bylo jsem pak pochopila, když jsme přišly k autu a byla na něm "botička".

Omlouvám se, že jsem díky těm "atakům" nebyla úplně ve formě.
pa Irenka 28.1.2006
PS. Chtěla bych ti poděkovat zcela upřímně za ten zážitek i za zkušenost. Pro mě to byla obrovská životní zkušenost.

Ono není zrovna jednoduchý sedět před 20 lidmi... Jinak s těmi "ataky" ochráncem - hned po začátku kurzu mi začalo "tikat" oko, což se mi normálně nestává a bylo to dost důrazný a opakovaný. V jednu chvilku jsem nakreslila proč a byl to kontakt mého ochránce. Přišlo varování předem, botičku jsem dostala kolem 14 hodiny.

Milá Limurhin a Irenko,

nastává chvíle, abych i já se vyjádřila k atakům na akci v Pardubicích.

Tušila jsem už v době, kdy jsem o těchto prostorách přemýšlela, že by mohl nastat problém.

Pak jsem to pustila z hlavy...

Ano, teď už to vím přesně. Tím problémem byla zrcadla.

Nedávno jsem psala, že se k nim vyjádřím podrobněji.

Je rozdíl, když se před nimi "normálně" cvičí a když se pracuje s jinými světy.

Zrcadla totiž představují jistou projekční plochu, skrz kterou jsme sledováni odjinud.

Čím je plocha větší, tím jsou reakce citlivějších lidí výraznější.

V literatuře se dočteme o negativních působeních zrcadlových ploch v ložnicích,

ale i v předsíních nebo místech, kde se schází víc lidí.

Podvědomě se takovým místům vyhýbám, nikdy bych si například nesedla v restauraci před zrcadlo.

Domnívala jsem se, že energie mi tady budou nakloněny, před zahájením jsem prostor čistila.

Jenomže zrcadlo bylo příliš velké.

Tento web má jednu obrovskou výhodu (nebo nevýhodu?), že se vše děje tzv. v přímém přenose.

Není zde předkládáno nic hotového, není to prezentace, ale postupně se dochází k závěrům.

Teorie jsou ověřovány praxí.

Byl například obrovský rozdíl, když jsme loni na magickém víkendu tvořili labyrint venku v přírodě

a potom při jednom podzimním semináři v sále se zrcadly.

Reakce byly zcela rozdílné...

Zrcadla vznikla z prostého důvodu.

Lidé se začali upravovat, krášlit, česat, postupem doby přibylo cvičení, držení těla a vše, co souvisí s módou.

Řečeno jinými slovy, lidé si začali skrz zrcadlo nasazovat permanentní masku, která je odvádí od vlastního duchovna.

Nejsou to už oni, proto jsou také mnohem ohroženější bytostmi jiných světů.

(Já jsem například zaregistrovala důležitou informaci skrz ucho - jako bych odmítala slyšet, co dávno slyším.)

V zrcadle se vidíme z té lepší stránky, umíme nasadit obličej, který se nám líbí...

Zrcadlo umí kouzla, ze šeredy udělá po chvíli atraktivní dámu a svět tomu věří.

Skrz zrcadlo k nám promlouvá svět bytostí, které už tady nejsou s námi, je to průchod jinam.

Zrcadlo není nikdy slepé...

Skrz ně přicházejí bytosti, které nejsou na naší straně, takové, které bychom nevolali.

V sobotu nás bylo docela dost, všichni jsme si nějakou duchovní cestu už ušli, proto k tomu napojení došlo.

Já jsem se dokázala z toho nedobrého vlivu zregenerovat až v pondělí.

Ochranný obal bylo třeba předem ještě pročistit.

Byla to zkušenost, vím, že už nikdy více se zrcadly...

Opravdu fungují, i když se to tak na první pohled zdát nemusí.

Ne nadarmo se využívají při rituálech, kdy chceme vědět víc.

W. 31.1.2006

Milá paní Wahlgrenis,
Děkujeme tímto za seminář, byla to nová zajímavá zkušenost.
Bohužel se mně stalo to, co Limurhin, také mě začala bolet hlava a trvá to do teď (běžně mě hlava nebolívá, jen když jsem nemocná).
Ještě jednou se omlouvám za dotaz, vím, že vztahy neřešíte.

Jsme spojení muž ryba - žena váha ...a na společném soužití společně usilovně pracujem, není to jednoduchý vztah.

Ostatně i podle vyložených kartiček bylo vidět, že se Vám o tom moc mluvit nechce...
Moc bych chtěla poděkovat Irence za automatickou kresbu bratra. Dohledala jsem si to v knížce, označená byla játra...

To je horší varianta a lékaři se toho bojí.
Posílám obrázek jako pohlazení po duši, vyfotila jsem to v polovině ledna a bylo to ve Žďárských vrších.

Nejdřív jsem si myslela, že je to optický klam, ale zkusila jsem to vyfotit.

O to větší překvapení bylo, když úkaz byl i na fotce. Něco podobného jsem nikdy neviděla.
Přeji spoustu energie do dalších dní a děkuji

Janie 30.1.2006

Ahoj Wahl,
chtěla bych Ti moc poděkovat za sobotní seminář. Každé setkání s Tebou je takové pohlazení po dušičce.

Prostory byly moc příjemné, dostatek místa k ležení i sezení a navíc všechno umocňovalo to nádherné sluníčko...

Nevím proč, ale přijela jsem domů úplně "vyřízená", z neznámého důvodu (vždyť jsem vlastně celý den nic nedělala),

musela jsem si jít rovnou lehnout.
Doufám, že se dneska večer konečně dostanu i k jiné poloze než osmičkové.
Wahl, měj se krásně, přeji Ti hodně sil a ještě jednou děkuji,
Pradlenka 30.1.2006

Ahojda Wahlgrenis,
před chvíli jsem si četla Tvůj příspěvek a poděkování některých zúčastněných na semináři v Pardubicích.
Chtěla bych se přidat a touto cestou Ti také za vše poděkovat.

Na tomto semináři jsem se cítila strašně moc dobře.
Moje dušička bylo velmi spokojená.
Po přečtení Tvého příspěvku jsem pochopila, proč jsem si instinktivně nelehla před zrcadlo.

Vůbec mě to tam totiž "netáhlo", spíše na druhou stranu místnosti, ale ta už byla z větší části obsazená.
Tak jsem se zabydlela uprostřed místnosti.

Bylo mi tam dobře.
Ještě jednou díky.

Karin 1.2.2006

Zdravím, Wahlgrenis, i ostatní čtenáře Tvých stránek,
k předchozím reakcím na seminář musím připadat i svůj pocit.

Co se týká místnosti, žádný problém jsem u sebe nezaregistrovala, i když jsem ležela přímo před zrcadlem.

Právě naopak, po tom co jsem přečetla od Tebe i od ostatních, mám pocit, jako bych se asi intuitivně uzavřela tomu vlivu zrcadel

a tudíž jsem téměř vůbec nemohla procítit ani osmičkovou polohu a nabírání i posílání energie.

Již dříve, na jistém semináři, kde jsme se učili pracovat s kyvadlem,

přednášející měřil zóny v místnosti a kupodivu jsem si sedla na místo, kudy procházela negativní zóna.

Ale řekl mi, že jakmile jsem tam seděla, ta zóna se jakoby posunula vedle.

Nevím, prostě mi to místo nijak nevadilo, je možné to, co ten pán říkal,

anebo jsem asi na tyto věci odolnější, je možné, že se opravdu uzavírám na takových místech.
Wahlgrenis, Tobě musím poděkovat za střípky do jedné velké skládačky, které se mj. říká život.
Svět je krásný, i s těmi občasnými zádrhely.

Proto všem přeji krásné, prosluněné dny nejen zvenčí,

ale hlavně hodně světla ve Vašich srdcích a očích (vždyť oči jsou branou duše!).

dhani 6.2.2006

Přeji pěkný večer Wahlgrenis, zdravím i ostatní spřízněné dušičky,
také já přidávám své pocity ze semináře v Pardubicích.

Asi ještě nemám dobře vypracovanou intuici, neboť jsem si vybrala místo rovnou před zrcadly.

Když tak o tom uvažuji (po přečtení některých ohlasů na tento seminář), to místo mi nepřipadalo nijak zvláštní.

Při procvičování poloh na příjem vesmírné energie jsem si nepřipouštěla, že tam nějaká zrcadla jsou, prostě jsem je nevnímala.

Jen se mi nedařilo procítit příjem energie tak, jak by to asi mělo být.

Ale jako u všeho to chce pravidelné procvičování a výsledek se snad i u mne dostaví.
Cesta z Pardubic domů proběhla v klidu, s dcerami jsme se dobře bavily.

Doma jsme však všechny tři pociťovaly únavu, chtělo se nám spát, neměly jsme sílu ještě něco rozebírat.

Říkaly jsme si, že jsme ten den nedělaly nic namáhavého, abychom byly tak unavené.

Nenapadlo nás, že by to mohlo být v souvislosti se zrcadly.

Uvědomuji si to až při čtení dalších příspěvků.
Wahlgrenis, těším se na Vaše další akce.

Děkuji Vám, že nám pomáháte poznávat to, co není běžně vidět.

Že nám svým příkladem pomáháte zdokonalit se na naší cestě životem,

abychom i my mohli dále pomáhat nejen sobě, ale i všem potřebným kolem nás.
Milá Wahlgrenis, do dalších dnů Vám přeji hodně síly, lásky a Sluníčka v duši.
Sluníčková 7.2.2006
PS: Mám radost ze stále většího počtu lidiček, kterým není lhostejný jejich život

a mají zájem a chuť udělat něco pozitivního nejen pro sebe, ale i pro své okolí.

Milá Wahlgrenis.
Dovol,abych se s Tebou podělil o několik zkušeností souvisejících s komunikací pomocí kyvadla.
Už vím, že se mohu ptát vždy jen na asi 6 otázek a také to, že se nemám ptát na jednu otázku 2x.
Také se mi stalo, že prstýnek, co jej používám jako kyvadlo, mi zčernal.

Předtím byl docela pěkně lesklý a teď toto.

Dějí se to ale věci mezi nebem a zemí...
No a ještě jedna věc.
Jak jsem ti již dříve psal o problémech s kyvadlem, že si někdy dělalo jakoby samo co chtělo.....

co jsi rozvinula diskusi o zrcadlech, nešlo si nevšimnout, že místo u stolu, kde provádím komunikaci, je přímo naproti zrcadla.
Dnes jsem chtěl komunikovat, ale měl jsem divný pocit v břiše a posléze mi byl na můj dotaz další kontakt zamítnut.
Došlo mi, že to jistě bude tím zrcadlem.
Napadlo mě, zcela ho zakrýt, nenechat na něm ani kousek.

Tak jsem ho zakryl hadry.

Aby nezbyl ani kousíček odkrytý.
A zhruba za dvě hodiny jsem se pokusil o komunikaci znovu, tentokrát proběhlo vše v pořádku, bez problémů.

Dokonce jsem měl poprvé z té komunikace dobrý, řekl bych i přímo blažený pocit, že jsem udělal něco správně.
Toliko tedy moje zkušenosti.

Jsem teprve na začátku, ale tvé stránky mi velice pomáhají.

Děkuji Ti za ně.
Světlonoš 8.2.2006

Milá Wahlgrenis,
po čtrnácti dnech se teprve dostávám k tomu, abych Ti poslala slíbený pozdrav z Plzně (nebo ze Splzně?).

Srdečně Tě zdraví i můj malej velkej bráška.

Domů jsme dojeli dobře a díky bráškovi i poměrně brzy.

Nedá mi, abych Ti nenapsala, že jsi měla pravdu, že bych nemohla zpátky řídit.
Byla jsem po semináři (nebo po Irenčině zásahu - tímto i ji velmi a velmi zdravím - Irenko, sluníčko, ahoj)

tak dokonale rozhozená, že vůbec nevím, jestli jsem schopná to popsat.

V první řadě jsem byla neuvěřitelným způsobem zpomalená.

Trvalo mi snad hodinu, než jsem položila tašku, zula se a sundala si bundu.

Při tom všem jsem měla zvláštní pocit kolem žaludku a dívala jsem se na sebe zvenku jako na cizího člověka.

Jako bych pozorovala někoho, komu všechno strašně dlouho trvá a já to nemohla pochopit.

Nebyla jsem schopná se ani osprchovat, jen jsem ze sebe stáhla kalhoty a padla do postele.

Usnula jsem snad dřív, než jsem si lehla.

Zdál se mi sen, zkoušela jsem v něm osmičku, která mi ale ani ve snu nefungovala,

jen jsem zase měla ten protivný tlak v rameni.

Vzbudila mě bolest té přijímací ruky a na hodinách bylo 01:23 (Co s tím? Zkoušet dál?).

Celou neděli dopoledne jsem se motala jako mátoha, třásly se mi ruce a bylo mi na omdlení.

Odpoledne jsem si jela pro dcerku k našim, ale nedojela.

Bráška mě musel vyzvednout na půl cesty, lidi v tramvaji mi připadali divní, já byla mezi nimi jako spadlá z Marsu.

Byla jsem tu špatně.

A bylo mi špatně.

Bylo mi špatně fyzicky, ale hlavně psychicky.

Neměla jsem ani hlad, ani žízeň, stále jsem se třásla, měla pocit, že mě nohy neunesou, že omdlím,

ale co bylo nejzvláštnější - bylo mi to ÚPLNĚ JEDNO.

Bylo mi jedno, že omdlím, že spadnu pod auto, bylo mi jedno úplně všechno.

Strašně zvláštní pocit.

Od chvíle, kdy mě brácha sebral na ulici, jsem brečela.

Vůbec nevím proč, prostě mi tekly slzy a snad tím se mi udělalo trochu líp.

Naši měli pocit, že jsem zralá odvézt do nemocnice, dost možná i do blázince, vypadala jsem strašně.

Zelenobílá třesoucí se smrt.

A nemluvil se mnou můj pes.

Nechtěl se na mě dívat, otáčel hlavu pryč a jak mohl, tak zdrhnul.

Ještě minulý týden jsem fungovala tak napůl.

Dnes bych řekla, že jsem zpátky v normě a jsem rozhodnutá něco se sebou dělat.

Bohužel jsem zatím sehnala jen dva kontakty na kineziologii a ani jeden už neplatí.

Budu pátrat dál.

Ta osmička pořád nejde a při té příležitosti mě napadlo, jak to dělají lidé, kteří třeba nemají jednu končetinu.
Mohou to dokázat?

Mohou si třeba tu ruku nebo nohu jen představit?

To víš, že jsem zkoušela si ruku úplně odmyslet a zkusit přijímat jen tím pahýlem,

zkoušela jsem si představit, jak si jí přišívám zpátky a jak mi krásně přirůstá...

Jsem z toho asi cvok.

Musím vážně najít někoho, kdo bude schopen mi s tím pomoci.
Wahl, já bych Ti chtěla moc poděkovat za seminář, jsi úžasná žena.
Závidím Ti to množství energie, kterou máš a která z Tebe přímo čiší, až z toho mám husí kůži.

Závidím, ale ne zle, Ty víš.

Taky Ti děkuji za stránky, které mě posunuly o kus dál, které mě na Tvůj seminář přivedly,
které jsou mým denním ranním tiskem namísto katastrofických zpráv v novinách.
Wahlgrenis, děkuju.

Děkuju moc.
Pavla 10.2.2006

Milá Pavlo,

to, co sis na akci v Pardubicích prožila, bylo pro Tebe v mnoha směrech přelomové.

Proto jsi také nemohla přehlédnout moji poznámku o Tvém řízení na zpáteční cestě.

Dostaly se k Tobě informace, které do té doby spaly někde hodně hluboko v podvědomí.

Potom nastala fáze, došlo a vlastně stále ještě dochází k Tvé celkové očistě.

Co nebylo dobré a správné, odchází.

Je to stejný proces, jako když se člověk ocitne v absolutně zdravém prostředí, např. o dovolené, bez problémů a stresů.

Většinou skončí v posteli s teplotami, rýmou.

Obvykle tomu ale nerozumí.

Až se odplaví všechno to špatné, co je nahromaděno pod Tvou skořápkou, začneš na sobě pozorovat zásadní změny.

Buď opatrná, nechtěj mít hned všechno, dojdeš k tomu také, ale pomaloučku, postupně.

Došla jsi tam k jistému bodu, od kterého teď bude následovat jiný vývoj, obrat.

Měla bys odstranit všechno, co do Tvého života nepatří, udělat inventuru.

Ale opatrně...

I Tvůj pes zaregistroval, že jsi jiná.

Nerozumí tomu, byla jsi pro něho před akcí v Pardubicích normálně čitelná, teď se něco změnilo.

Ale i on si k Tobě najde cestu...

Tvoje úvahy o amputovaných končetinách jsou nádherné.

Dokážeš se vcítit do druhých lidí.

Krásně popisuješ způsoby vizualizace chybějící končetiny.

Začínáš novou životní etapu, myslím, že jsi na seminář přijela řízením vyšších sil.

Něco se Ti otevřelo, ale opravdu na sebe dávej pozor.

W. 10.2.2006

Ahoj Pavli ze Splzně,
taky tě moc zdravím.

Při čtení tvého vzkazu mě trošku zamrazilo, ale myslím, že je to přesně tak, jak napsala Wahl.

Že jsi potřebovala toto "upozornění".

Zkoušela jsem pak ještě doma kreslit, co by ti pomohlo a bylo přesně tak, jak jsem ti nakreslila a poradila.

Odblokovat a dovolit energii znovu proudit do těla.

To zablokování energie je tam na pováženou a hlavně pozor, máš to i v mentálním poli aury, což je o tvých myšlenkách.
Určitě dej vědět, jak se ti daří, moc ti držím palečky, ať je ti brzo líp.
pa Irenka 10.2.2006

Ještě krátký vzkaz pro Pavlu:

teď mi najednou sama od sebe naskočila v hlavě jedna věta - JE TI HUŘ, ABY TI BYLO LÍP, takže předávám
pa Irenka 10.2.2006

Milá Wahlgrenis,

mám pocit, jako bys věděla, že na tebe myslím, jako bych tě znala.

V Pardubicích mi tvá tvář nepřipadala neznámá.

Jsem ráda, že jsem tam mohla být a poznat i ostatní účastníky.

Byla jsem jak nesmělá ryba ve vodě a bylo mi fajn.

Děkuju

Modroočko 17.2.2006